Znárodněný klasik Alois Jirásek a český stalinismus Petr

Znárodněný klasik. Alois Jirásek a český stalinismus Petr Šámal Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i

Společnost Aloise Jiráska po roce 1945 • Cíle – zpřístupnění literárního odkazu – pomník – muzeum • po válce – podpora Zdeňka Nejedlého (jednání se SAJ 1947) • 1948 – akční výbor SAJ, předseda Albert Pražák – zájem společnosti o nakladatelství Šolc a Šimáček – viz Milan Pokorný: K počátkům Jiráskova muzea. Společnost Aloise Jiráska v letech 1945— 1960, in: Sborník SAJ, sv. 4, Praha 2001, s. 49— 69

Kampaně v kultuře • cíle kampaní – aktivizovat obyvatelstvo – získat jej pro vizi nové socialistické společnosti – přesvědčit o správnosti vybraných hodnot – přebudování společnosti • Tři hlavní kampaně: – Pracující do literatury – proměna tvůrčí inteligence – Fučíkův odznak – výchova nového čtenáře – Jiráskovská akce

10. prosince 1948 – vyhlášení JA – výbor ze spisů – vybudovat Muzeum Aloise Jiráska – všestranně popularizovat jeho dílo a pojetí dějin • „Hlásíme se k Jiráskovi, a je nám blízký - bližší než staré společnosti kapitalistické - že ve svém díle mistrně vystihl, které to naše tradice vedou vpřed, k svobodě a k rozkvětu národa. Jeho dílo nás učí tedy správnému pohledu na naši minulost, posiluje naše národní sebevědomí a plní nás dějinným optimismem a vírou v tvořivé síly lidu. “

Historismus stalinského období • • Historická legitimizace vlády KSČ – snaha vysvětlit vlastní jednání a mocenskou pozici jako správné a jedině možné Co je to historismus? – Princip, podle něhož se vykládaly dějiny – Miroslav Hroch: „Historismus určoval společenskou, respektive politickou závažnost jistých složek historického vědomí a aktualizoval je ve vztahu k dobovým cílům. “ • • Proč husitství? Proč národní obrození?

Jiráskovská akce • hlavní cíle – přehodnocení vztahu k minulosti – přebudování obrazu KSČ – vyzdvižení příkladů z národní minulosti (pokroková linie českých dějin) • kritika baroka (doba temna), modernismu a avantgardy • vyzdvižení husitství • aktualizace obrozenského pojetí národa • návaznost na Palackého koncepci dějin

KSČ a národní dějiny – Dvacátá léta: • „František Palacký: Český učenec a dějepisec. Politicky krajní reakcionář. Tvůrce myšlenky tzv. austroslavismu“ • „Havlíček Borovský, Karel: známý český novinář a spisovatel. V r. 1848 stál na reakčním křídle české buržoazie“ • „Šafařík, Pavel Josef: „Literární historik, panslavista“ (Jan Šverma ve sborníku Marx, Engels, Lenin, Stalin o Rakousku a české otázce, 1933) • KSČ jako součást Komunistické internacionály (kosmopolitismus); zájmy třídy boje nad zájmy národními

Národní komunismus • „Komunismus Jana Žižky je nám bližší než fašismus císaře Zikmunda. “ • Komunisté, dědici velkých tradic českého národa) • role „klasiků“ (zakladatelské osobnosti novodobého písemnictví) • Tyl, Němcová, Jirásek ano Mácha - ne • Nejedlý jako jediný vykladatel Jiráskova díla

Proč právě Jirásek? • „český mýtus“ (Josef Jedlička) • husitství a národní obrození jako vrcholná období českých dějin • za 1. republiky nejčtenější autor • skvělý spisovatel • oficiální pocty

Podoby propagace • „Jirásek patří nám“ – polemika s 1. republikou • Sbírka • Spisy • Muzeum • Pomníky • Film • Známky • Betlémská kaple • Socha Jana Žižky

„Jirásek patří nám“ • Nejedlý: buržoazní republika si Jiráska nevážila • moderní umění se k němu stavělo přezíravě • T. G. Masaryk nepřispěl do sbírky na Jiráskovu sochu • oficiální pocty byly projev pokrytectví • lid si Mistra vážil

Národ sobě • sbírka na Jiráskovy spisy • přímé odkazy ke sbírce na Národní divadlo • „národ“ se opět stará o to, co je pro jeho budoucnost nejpodstatnější • „osobní“ dar prezidenta – letohrádek Hvězda • více než 20 000 korun • původně na spisy, později na přestavbu Hvězdy

Aloise Jiráska Odkaz národu • Projekt vybraných spisů (32 svazků, obvyklý náklad: 50 000 výtisků) • Editor Zdeněk Nejedlý, spolupráce Ústavu pro českou literaturu ČSAV • České dějiny od počátků do 19. století • Beletrie má nahradit historickou vědu • Souvislost s likvidací „literárního braku“ – operace vyloučení – operace nahrazení • Nejedlého úpravy • Josef Škvorecký: Lvíče

„Odčiňme Bílou horu“ • Místo paměti: Letohrádek Hvězda, kdysi svědek potupy českého národa, byl vybrán, aby z něho byl utvořen národní památník velkých českých dějin, podávající svědectví o vítězství nad bělohorským ponížením a potupou českého lidu. “ • Muzeum českých dějin podle Jiráska • Historické argumenty při přestavbě (architekt Pavel Janák) – „Jde o individualistickou architekturu, nemusíme poslouchat názory památkářů“ – Betonový krov – „nové“ vítězí nad starým

Pouť při slavnostním otevření

Dějiny podle Jiráska 1. Vstupní chodba; 2. Staré pověsti české; 3. Doba feudalismu; 4. Mezi proudy. Husité na Baltu; 5. Žižka; 6. Proti všem; 7. Husitský král, Z Čech až na konec světa, V cizích službách; • 8. Bratrství; • 9. Ze zlatého věku v Čechách, České povstání 1618, Bílá hora; • 10. Temno, Sousedé; 11. Skály, Psohlavci, Skaláci; 12. Vstupní síň. • • •

„Jirásek musí sedět“ – Josef Jungmann, autor Ludvík Šimek (1873) – František Palacký, autor Stanislav Sucharda (1912)

Alois Jirásek, autor Karel Pokorný (1954) • odkazuje k obrozenskému zobrazování buditelů • intelektuál, člověk pera • klíčová role Zdeňka Nejedlého • Zápisy vládní komise: – „mohutná hůl, kterou dal soše Kofránek, upomíná spíše na nějakého Valacha než na Jiráska“ – „Jirásek by měl na pomníku sedět“

Jiráskovská akce ve filmu • • Temno Psohlavci Jan Hus Proti všem Ztracenci Staré pověsti české. . .

Shrnutí významu Jiráskovské akce • vlajková loď snah o historickou a nacionální legitimizaci vlády - komunisté jako dovršitelé pokrokové linie českých dějin • KSČ se (skrytě!) hlásí se k národním hodnotám, s nimiž se identifikovala většina obyvatel (nejen) za první republiky • sociální inkluze - možnost „přijetí podmínek“ o pro ty, kteří se s komunistickou ideologií neidentifikovali

Doporučená literatura • Prezentace vychází se studie: – Petr Šámal: „Znárodněný klasik. Jiráskovská akce jako prostředek legitimizace komunistické vlády, in Zrození mýtu. Dva životy husitské epochy. K poctě Petra Čorneje. Robert Novotný, Petr Šámal a kol. , Praha - Litomyšl, Paseka, 2011, s. 457 -472. • Další literatura: – Jaroslava Janáčková: Alois Jirásek, 1987 – Michal Bauer: Ideologie a paměť. Literatura a instituce na přelomu 40. a 50. let 20. století, 2003 – Pavel Janoušek a kol. : Dějiny české literatury II, 1948 -1958, 2007 – Milan Pokorný: K počátkům Jiráskova muzea, in Sborník SAJ, 2001. – Josef Jedlička: České typy, 1992