ŽÁKOVSKÝ SLANG Výsledky internetového výzkumu na základních a

ŽÁKOVSKÝ SLANG Výsledky internetového výzkumu na základních a středních školách Praha 23. 2. 2006

O projektu • Výzkum zaměřený na užívání nekonvenčních expresivních výrazových prostředků v mluvě žáků základních a středních škol ve věku od 12 do 16 let • Iniciátorem je značka tavených sýrů Veselá kráva • Partneři projektu: agentura Factum Invenio a v roli odborného garanta Ústav pro jazyk český AV ČR

O projektu • Realizace formou internetového dotazníku, který žáci druhého stupně základních škol a studenti prvních dvou ročníků středních škol vyplňovali ve školních počítačových učebnách pod vedením pedagogů • Bylo osloveno přibližně 3 500 škol v celé České republice • Do průzkumu se zapojilo celkem 461 škol a dotazníky vyplnilo téměř 27 000 žáků

Struktura souboru • Do souboru k vyhodnocení bylo zahrnuto 22 193 dotazníků – 47, 5 % dotazovaných tvořily dívky, 41, 4 % chlapci – respondenti ve věku 15 let a starší tvořili 50 % souboru, 31, 8 % respondentů bylo mladších než 15 let • Vyšší procento chybějících odpovědí včetně základních třídících proměnných jako je pohlaví, věk nebo typ navštěvované školy souvisí s formou sběru dat Základní škola 37, 5 % Gymnázium do 15 let 5, 1 % Gymnázium nad 15 let 9, 3 % Jiná SŠ s maturitou 27, 3 % SOU s maturitou 5, 5 % SOU bez maturity 5, 3 % Neodpovědělo 10 %

Pozitivní výrazy pro kamarády • • • Pro vyjádření obdivu a uznání školáci s oblibou užívají různé variace na: „seš dobrej“, „seš borec“, „seš hustej“ dobrý 12, 4 % hustý 10, 8 % borec 10, 4 % super 5, 9 % Vedle „borce“ se běžně užívá také přechýlení do ženského rodu: „seš borka“ machr 3, 5 % ty vole 3, 0 % frajer 2, 8 % týpek 2, 2 % skvělý 1, 6 % king 1, 1 % hezký 1, 0 % ty krávo 1, 0 % jiné 44, 3 % Dívky o něco méně užívají výrazně expresivní slova jako „borec“, „machr“, „týpek“, „ty vole“ a raději užívají slova „super“, „skvělý“, „dobrý“ N = 22 193, Jakým slovem označíš své kamarády, když je obdivuješ?

Pozitivní výrazy pro kamarády FRAJER – typický pro Ústecký a FRAJER Karlovarský kraj (11 % a 8 %, v jiných krajích max. 3 % žáků) HUSTEJ SEŠ DOBREJ – univerzální SEŠ DOBREJ výraz užívaný ve všech regionech téměř shodně BOREC – nejoblíbenější BOREC na Vysočině a v dalších moravských krajích

Pozitivní výrazy pro kamarády • Další slangové výrazy pro vyjádření obdivu – vliv angličtiny: ekšn, spešl, player, kingeři, seš king, mega good, good mane, good týpek, seš skiller, si mastr – vliv médií: jedi, vyvolený, milášek, úžasňák – jiné: respekt, tak to je mazec, naprostá špica boryš, huston, bomber, stylař, figurant, machros, párkos, krabe! týpka, hvězda, štramanda, roštěnka, lama, suprová

Negativní výrazy pro kamarády • Stejné výrazové prostředky pro všechny uvedené situace • Výrazy „tvrdšího ražení“ častěji užívají žáci středních učilišť • Žáci gymnázií naopak o něco častěji volí „jemnější formy“ jako „blbec“ • V první desítce se objevily také výrazy „magor“, „hovado“, „idiot“, „nesnáším tě“ a velmi hrubé vulgarismy z oblasti lidské anatomie když je nemáš rád(a) když se na ně zlobíš když je chceš urazit debil 8, 9 8, 5 7, 2 blbec 7 7, 5 5, 9 kráva 3, 7 2, 4 2 kretén 2, 6 3, 1 2, 7 vole 2, 1 2, 7 2, 1 údaje v % N = 22 193, Jakým slovem označíš své kamarády, když je nemáš rád(a)/se na ně zlobíš/je chceš urazit?

Negativní výrazy pro kamarády • Další negativně laděné slangové výrazy – když nemají někoho rádi: looserové, socka, socan, mentos, defoun, je to cyp, kretoš, trapka, kravajzna, vřed, lemplovník – když se na někoho zlobí: učomile, výmazové, tydýte, tupman, lemrouch, cimente mařeno, tragédko, marná, kozka, slipka, blbka, nebavka – když chtějí někoho urazit: subatomární kvarkový neutrino, blbej jak dlabaný necky, nestojíš ani za faju tabáku, větší lama než ty neexistuje, slabčáku, beďarová opice, blbej jak pumpa na saně, smrdíš a nejde to umejt, horníku

Oslovení a výrazy pro rodiče • Pokud chtějí žáci udělat radost: „maminko“, „mami“, „mamčo“, „tatínku“, „tati“, „taťko“ – dívky rády užívají slova více citově zabarvená jako „maminka“, „tatínek“, „maminečka“, „taťulda“ – chlapci si udržují jistý odstup a oslovují své rodiče s menšími emocemi „mami“, „tati“, „mamko“, „táto“ • Když žáci hovoří o svých rodičích s kamarády, užívají častěji neutrální výrazy „mamka“, „máma“, „matka“, „táta“, „taťka“ – chlapci jsou opět trochu odtažitější a užívají méně citově zabarvená označení vyjadřující spíše dávku negativního odstupu jako „matka“, „máma“, „fotr“, „otec“

O rodičích za jejich zády • Když rodiče nevyhoví přání žáka a žák ví, že ho neslyší, hovoří o svých rodičích – v případě matek jako o „matce“, „mámě“, ale i „krávě“ – v případě otců o „tátovi“, „fotrovi“, „debilovi“ • Jak u otců, tak matek často jsou tyto výrazy spojené s pejorativními přívlastky • Mezi první desítkou nejčastějších výrazů pro oba rodiče se opět objevily také velmi hrubé vulgarismy z oblasti lidské anatomie • Vyšší variabilita v repertoáru nadávek je typická pro žáky středních odborných učilišť, což platí i pro velké procento analyzovaných situací, v nichž nadávky užívají

O matkách za jejich zády • O matce v takovém případě chlapci i dívky hovoří nejčastěji celkem dívka chlapec matka 13, 9 15, 7 14, 3 máma 11, 7 13, 7 11, 2 kráva 11, 4 13, 6 10, 4 frekventovanější mezi dívkami mamka 4, 8 6, 1 4, 0 • Vysoké procento odpovědí „jiné“ mamina 4, 4 6, 8 2, 2 mami 3, 2 3, 4 3, 3 blbá 2, 3 2, 9 1, 9 jiné 48, 3 37, 8 52, 7 jako o „matce“, „mámě“ • Častý je i výrok o „krávě“ – v případě chlapců je dáno větší fantazií a neopakovatelností v užívání nadávek N = 22 193, Jakým slovem označíš svou mámu, když nevyhoví tvému přání (a neslyší, co o ní povídáš)?

O otcích za jejich zády • O otci v takovém případě dívky nejčastěji hovoří jako o „tátovi“, chlapci spíše jako o „fotrovi“, „fotříkovi“ • Označení otce slovem „debil“ je téměř dvakrát častější mezi dívkami než mezi chlapci • Velmi vysoké procento odpovědí „jiné“ v případě chlapců je opět dáno větší fantazií a neopakovatelností v užívání nadávek celkem dívka chlapec táta 14, 0 17, 5 12, 3 fotr, fotřík 13, 7 14, 0 15, 8 debil 6, 4 8, 9 4, 7 otec 5, 4 7, 5 4, 0 tati, tatin 4, 0 5, 2 3, 2 taťka 3, 0 4, 0 2, 3 blbec 2, 6 3, 4 2, 0 jiné 49, 1 37, 3 54, 3 N = 22 193, Jakým slovem označíš svého tátu, když nevyhoví tvému přání (a neslyší, co o něm povídáš)?

Postoje k učitelům • Oblíbeného učitele žáci nazývají nejčastěji pouze „učitel/ka“, v případě žáků gymnázií ještě „profesor/ka“ • Při označování neoblíbených učitelů jsou patrné rozdíly mezi užívanými výrazy v závislosti na intenzitě negativního vztahu žáka k učiteli – když žáci daného učitele „pouze“ nemají rádi, užívají méně barvitá slova než v případě, kdy učitele nesnášejí – v případě vyhraněnějšího negativního postoje je patrná i vyšší variabilita užívaných nadávek – slova „úča“, „učitel/ka“ jsou pak často doplněna různými přívlastky – poměr mezi početním stavem učitelů a učitelek v našem školství se odráží v nejčastěji užívané nadávce, kterou je mezi žáky „kráva“

Co si žáci myslí o nadávkách? N = 22 193, Co si o nadávkách myslíš?

Co je vlastně nadávka? 1. Sprosté slovo nebo vulgární výraz, který je součástí komunikace • část dotázaných žáků takto sděluje své emoce a názory nebo nadávky užívají jen k oživení konverzace 2. Nadávka slouží k tomu, aby někoho urazila, ublížila mu nebo ho zesměšnila • přestože značná část dotázaných považuje nadávky za součást běžné komunikace, uvědomují si, že jimi mohou zranit nebo být sami uraženi • někteří dotázaní uvádějí, že užíváním nadávek vyjadřují postoj k osobě, které je nadávka určena 3. Ventil pro vypuštění nahromaděných negativních emocí, např. vzteku • především v hádkách, někdy jako zastoupení fyzického útoku • obranná reakce nebo útok směřující k lidem, ke kterým respondenti chovají nějaké antipatie; nadávkami dávají najevo nejen své emoce, ale říkají jim i to, co si o nich myslí • část z dotázaných nadávkami vyjadřuje nesouhlas s danou situací či názorem druhé osoby

Proč žáci užívají nadávky? 0 10 20 30 40 Bez nadávek to prostě nejde. 47, 5 Používat nadávky je moderní. 10, 7 Všichni kamarádi používají nadávky, proč bych je neměl(a) používat já? Ztrapnil(a) bych se, kdybych nepoužíval(a) nadávky. Všichni používají nadávky, moji rodiče taky. 17, 3 6, 5 11, 3 37, 1 Z jiných důvodů Neodpověděl/a N = 22 193, Proč používáš nadávky? 50 10, 9

Proč žáci užívají nadávky? • O tom, že mluvit bez nadávek prostě nejde, jsou přesvědčeni více žáci základních škol – v užívání nadávek jsou více ovlivněni svými kamarády a spolužáky – nadávky užívají častěji proto, „aby se neztrapnili“, případně „protože je užívají všichni jejich kamarádi“ – zároveň si častěji myslí, že užívání nadávek je moderní • Jistý odstup k nadávkám je patrný u žáků gymnázií ve srovnání s jinými středními školami, k jejich postojům se pak blíží postoje žáků ostatních středních škol s maturitou

Proč žáci užívají nadávky? • Chlapci jsou při užívání nadávek více pod vlivem svého sociálního okolí než dívky • Dívky patrně více podléhají sebekontrole a stylizaci, více tedy dbají na to, jaké je správné a nesprávné chování – vůči nadávkám jsou citlivější a zdrženlivější než chlapci – méně často než chlapce je baví nadávky užívat, zároveň si také častěji než chlapci myslí, že život bez nadávek by byl lepší – nepodléhají tak často vlivu kamarádů a méně mají strach z toho, že by se ztrapnily, kdyby nadávky neužívaly

Kde se žáci nadávky učí? • Většinu nadávek se žáci naučili především ve škole • Velmi častou variantou „jinde“ je nejčastěji myšleno „venku“, „venku s kamarády“; odpovídá to skutečnosti, že nejvíce nadávek se žáci naučili od svých kamarádů a spolužáků neodpověděl/a 10 % na internetu 0, 9 % v televizi 4, 5 % jinde 25, 9 % na chatu 2, 1 % doma 3, 8 % N = 22 193, Kde ses naučil/a nejvíc nadávek? ve škole 52, 8 %

Proč užívají názvy zvířat? N = 22 193, Proč používáš názvy zvířat v nadávkách?

Oblíbená zvířata: vůl a kráva • Nejčastěji užívané „zvířecí“ nadávky jsou „vole“ a „krávo“, za nimi „prase“ v případě nadávání kamarádům a „svině“ v případě nadávání nepřátelům • „Vůl“ i „kráva“ jsou rovněž nejčastěji užívané názvy zvířat, které žáci užívají při nadávání svým rodičům či sourozencům; značná část žáků ovšem tvrdí, že rodičům nenadávají • Na spojení “ty vole“ při nadávání svým kamarádům se chlapci vzácně shodují, užívá ho téměř 43 % z nich – méně časté je užívání této nadávky vůči nepřátelům, v tomto případě tuto nadávku užívá 19 % chlapců, což je již méně než v případě dívek – vůči nepřátelům vytvářejí chlapci opět širší škálu výrazů – při nadávání kamarádům dívky pochopitelně častěji užívají „ty krávo“ a chlapci „ty vole“

Nadávají rodiče? • • Stejná zdrženlivost v nadávkách jako u dívek platí podle výpovědí dotazovaných žáků také pro jejich maminky – s užíváním nadávek se u svých rodičů setkává většina žáků, ale častěji slyší nadávky od otců Nejméně užívají nadávky rodiče žáků z nižších stupňů gymnázií resp. alespoň tito žáci sami častěji uvádí, že jejich rodiče (zejména pak maminky) nadávky neužívají 100 % 9, 9 16, 6 80 % 11, 9 10, 3 60 % 50, 3 58, 6 40 % 27, 5 14, 8 0 % máma N = 22 193, Používá nadávky Tvoje máma/Tvůj táta? táta neodpověděl/a ne, nepoužívá nadávky ano, ale jen výjimečně ano, často

Nadávají učitelé? • S tím, že by nadával/a některý/á učitel/ka, se setkaly tři čtvrtiny žáků bez ohledu na typ školy, kterou navštěvují • Na gymnáziích se žáci s nadávkami ze strany učitelů setkávají méně často než na středních odborných učilištích – gymnazisté častěji než žáci jiných typů škol uváděli odpověď „setkali, ale výjimečně“, žáci středních učilišť pak „setkali, často“ • Na všech typech škol se dívky setkaly s nadávkami ze strany učitele méně často než chlapci – s nadávkami učitelů se setkávají „výjimečně“, popř. si na nadávky učitelů „nepamatují“, zatímco chlapci uvádějí „často“ – jsou dívky v hodnocení učitelů taktnější, tj. „nepamatují se“, popř. méně kritické? – nepramení pocit chlapců z toho, že jim učitelé kvůli jejich chování častěji „nadávají“, nebo že nadávky s ohledem na svůj obecně vstřícnější přístup k nim více registrují?

Grant Veselé krávy • V rámci projektu věnuje Veselá kráva jedné ze zúčastněných 461 škol vybavení počítačové učebny v hodnotě 60 000 korun • O vítězi rozhodli partneři projektu na základě konkrétních představ škol o využití těchto finančních prostředků • Grant získává Základní škola na Aléské ulici 270 v Bílině

Děkujeme za pozornost!