Základy psychologie Přednáška č 11 Metody psychologie kvalitativní

Základy psychologie Přednáška č. 11 Metody psychologie: kvalitativní a kvantitativní metodologie, kritéria pravdivosti, reliabilita, validita, analýza stop a výsledků činnosti, rozhovor, pozorování, psychologické testy, experiment. Mgr. Emilie Šípová sipova@mup. cz 604 314 350 Konzultační hodiny: pondělí 12: 30 h – 13: 30 h nebo po domluvě

Psychologická metodologie Zabývá se tím, jak v psychologickém výzkumu dosahovat cílů. Cílem je poznání, umožňující lépe se orientovat ve světě. 1) Vyjasníme a definujeme to, co hledáme, 1. Použijeme metody sběru dat, které by měly být: spolehlivé (reliabilní) a platné (validní). 2. Sebraná data analyzujeme tak, abychom mohli dojít k pravdivým závěrům o zkoumaných jevech.

Metoda je postup, jak dosáhnout cíle (výchovné metody, metody učení, trenéři metody trénování). Opakujeme to, co se v minulosti vyplatilo. Vědecká metoda je systematičtější a měla by zaručit efektivní dosažení cíle = poznání. Umožní nám získání informací, které nás zvýhodní – zlepší náš odhad, umožní úspěch, umožní porozumět jevům. Metody jsou tedy nástroje našeho poznání a metodologie se jimi zabývá.

Na počátku je naše zvídavost, chceme se v dané oblasti lépe zorientovat, vydáváme se mapovat „terén“ bez jasného záměru, zato však s mnoha otázkami = KVALITATIVNÍ výzkum, metodologie. Snažíme se zachytit vše, co je důležité, poznatky stále porovnáváme, přehodnocujeme. Hledáme podobnosti, které by umožnily zobecnění. Třídíme jevy a díky tomu začínáme vnímat souvislosti. Na konci cesty jsou hypotézy = předpoklady o souvislostech mezi jevy.

Když porozumíme daným jevům, začneme Rozlišovat proměnlivé stavy, v nichž se jevy nacházejí. Tím se stává z jevu PROMĚNNÁ. Musíme popsat, jak proměnnou škálujeme = operacionalizace. Výkonnost u sportovců je operacionalizována výsledky, školní úspěšnost je operacionalizována známkami. Díky tomu Můžeme testovat, jestli jsou naše hypotézy oprávněné či nikoli. To je úkolem KVANTITATIVNÍHO výzkumu, metodologie.

Prověřování hypotéz = zjišťujeme, zda jsou h. pravdivé Korespondenční kritérium pravdivosti (porovnáme naše tvrzení se skutečností – většinou však v psychol. výzkumu Nejsou bezprostředně ověřitelné). Konsenzuální kritérium pravdivosti (na tvrzení se shodne více odborníků) Pragmatické kritérium pravdivosti (pravdivé je to, co je užitečné) Falzifikační kritérium (pravdivé je to, co nebylo dosud vyvráceno)

Statistické kritérium (pro psychologii nejpřijatelnější, protože psychologické zákony jsou pravděpodobnostní, nemusí platit vždy a všude. Uvažuje vždy chybu 1. druhu = riziko, že naše tvrzení Není pravdivé. Je-li nízká, považujeme hypotézu za prokázanou. Chyba druhého druhu je situace = necháváme si pravdivé tvrzení pro sebe, nezveřejníme jej.

Metody sběru dat 1. Analýza stop a výsledků činnosti Sledujeme následky aktivit a jejich vedlejší produkty. Obsahová a formální analýza rukopisu, obrazů, deníkových záznamů, ale lze sledovat i uspořádání bytu, záznamy o pobytu na internetových adresách, rozebírat odpadky, aj. Jediným možným způsobem sběru dat o minulosti. Ze získaných stop rekonstruujeme psychol. profil Původce a další psychol. fenomény. Nevýhodou je selektivita získaných informací. Výhodu je, že nevyžaduje přítomnost zkoumané osoby.

2. Pozorování Královská metoda psychologie. Zaměřené na vlastní prožívání (introspekce) nebo pozorování druhých osob (extraspekce). Pozorování osobami, které se sledovaného přímo neúčastní (nezúčastněné pozorování). Výhodu je odstup, ale nevýhodou možnost ovlivnit děj (inspektor při vyučování…). Zúčastněné pozorování umožňuje hluboké nahlédnutí do problému, zvyšuje ale subjektivnost pohledu. Zúčastněné pozor. – typické při kvalitativním výzkumu Nezúčastněné pozorování – typické při kvantitativním výzkumu

3. Rozhovor Někdy je těžké čekat, až dané jevy nastanou. Proto se ptáme druhých lidé na jevy, kterých jsou si vědomi a mohou (a chtějí) nám je sdělit. Zachycujeme obsah (řečené), ale také neverbální komunikaci (a chování). Vést rozhovor je umění, závisí na způsobu dotazování. Nepoužíváme jej k potvrzení hypotéz, spíše k jejich hledání (kvalitativní výzkum). - Strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami / polostrukturovaný rozhovor (máme základní strukturu, v průběhu r. rozvíjíme otázky) Neformální rozhovor Skupinový rozhovor Standardizovaný rozhovor (data ke kvantit. zpracování) Nestandardizovaný rozhovor (hloubkový, otevřený) Volný rozhovor (je stanoven cíl)

Druhy otázek v rozhovoru: Uzavřená otázka – omezuje volnost odpovědi Alternativní – ano, ne Výběrová – nabízí několik možností odpovědí Otevřená – zcela svobodná (jen stanoví problém) Polootevřená – zachovává kategorizovanou odpověď, ale umožňuje i jinou Nepřímá – položím ji skupině, ale hledám odpověď jedince Zvláštní druhy – filtrační, vstupní, kontrolní, kontaktové

Příprava, průběh a zachycení dat v rozhovoru: Pilotáž – příprava na průběh rozhovoru a sled otázek – hledají se vhodné formulace otázek Pretest – zkušební dotazování podle návrhu z pilotáže Vytvoření systému otázek – rozlišit otázky vstupní, hlavní, jejich uspořádání (od jednoduchých ke složitějším) Závěrečná redakce jednotlivých položek – kontrola všech aspektů, uplatnění tzv. psychologické lži (aby se nepoznal cíl výzkumu) Technika rozhovoru: tzv. měkké, tvrdé nebo neutrální dotazování – podle ochoty a ovlivnitelnosti dotazovaného Záznam rozhovoru: - v průběhu (zápis, protokol) – zpomaluje průběh, ale je přesný - po ukončení - nebezpečí ztráty některých informací - kombinace – nejpřijatelnější - technické provedení záznamu (audio, video)

4. Psychologické testy Pokud opakujeme při rozhovoru stále stejné otázky, jsme blízko vytvoření dotazníku. Ten spadá do kategorie psychologických testů = standardně zadávané úkoly, díky nimž vyhodnocujeme rozdíly mezi lidmi. Výkonnostní testy – srovná úspěchu v různých oblastech (paměť, inteligence, pozornost… Dotazníky = hledání typologických rozdílů, neexistují správné x špatné odpovědi. Projektivní testy = do jejich řešení promítáme osobnost. (nevýhodou je desirabilita – tendenci vidět se v lepším světle)

5. Experiment Nejnáročnější metoda. Jde o prokázání příčinné souvislosti mezi jevy. Pokud experimenty opakujeme, jejich výsledky sloučíme pomocí metaanalýzy. --Po sběru dat a jejich vyhodnocení přecházíme k interpretaci, která je velmi důležitá neboť informace doplňujeme do celistvějšího obrazu. Pokud se díky získanému obrazu orientujeme lépe v lidském chování a prožívání, cíl byl splněn.

Postup výzkumu v kvantitativním výzkumu

Postup výzkumu v kvalitativním výzkumu

Otázka do portfolia • Navrhněte psychologický výzkum: co byste rád/a sledoval/a? Jaký psychologický jev? Jak a jakými metodami? Uveďte Vaše vstupní předpoklady / hypotézy.

Literatura: Přednáška MUDr. R. Bahbouha v rámci celož. vzdělávání studentů andragogiky, FF UK. is. muni. cz/el/1451/podzim 2007/d 015/PDS_metody. pdf? fakulta Hartl. P. , Hartlová, H. : Psychologický slovník, Praha Portál, 2000 Hendl. , J. : Kvalitativní výzkum. Praha Portál, 2006 Hendl. , J. : Přehled statistických metod. Praha Portál, 2009 Šípek, J. : Přehled projektivních metod. Praha ISV nakladatelství, 2000.

Kontrolní otázky • • • Jaký je rozdíl mezi kvalitativní a kvanitativní metodologií? Co je vědecká metoda? Co je reliabilita? Co je validita? Co je operacionalizace? Co jsou kritéria pravdivosti? Uveďte 5 druhů a popište, které je pro psychologii nejdůležitější a proč. • Jaké jsou metody sběru dat v psychologii? Uveďte a stručně popište. • Jaké jsou druhy rozhovorů? • Jaké jsou druhy otázek?