Vězňovo dilema Ø Teorie her používá se

Vězňovo dilema Ø Teorie her – používá se v ekonomii, politologii, vojenství, mezinárodních vztazích atd. Ø Homo oeconomicus Ø Vězňovo dilema – dva lupiči, chyceni, policie nemá dostatek důkazů, čeká, zda se jeden z nich přizná Ø Každý z lupičů je vyslýchán zvlášť – jak se zachovat? Jakou zvolit strategii? Ø Zákl. princip – každý maximalizuje svůj zisk – tj. , nejnižší trest Ø Kolik opakování? Ø Je kooperace racionální? Ø Kdy spolupracovat? A kdy nikoli?

Kdo je podnikatel, jeho role • Osoba, která disponuje soukromým vlastnictvím a jehož hlavním cílem je vytvářet zisk! • Klíčový faktor moderních dějin – a) zdroj kapitálu, zisku, inovací, flexibility, b) určují tempo hospodářského a technického rozvoje a jsou zároveň jeho objektem; c) klíčová instituce tržního hospodářství • Sociální aspekt: a) zaměstnavatelé velké části obyvatelstva, plátci daní, vytváření sociální systém • Politika a kultura: a) politici, zájmové skupiny, ovlivňují politický systém, mecenáši, zdrojem hodnot

Negativní vymezení Ø ovlivněné Marxem Ø Negativní charakteristiky - vykořisťovatel, kapitalista atd. Ø Někdo, kdo myslí jen na vlastní zisk, bez ohledu na druhého Ø V českém prostředí také spojeno se závistí a vzpomínkami na tzv. divoký kapitalismu 90. let.

Ø Ø Ø Ø Ø Předpoklady vzniku podnikatelství existence nadzájmové komodity existence skupiny společnosti, která již není závislá na naturální směně respekt k soukromému vlastnictví existence trhu sekularizace státu hospodářská oblast představuje svébytnou oblast lidského konání ideové či etické zázemí respekt ke vzdělání a výkonům jednotlivce důvěra

Rodinné firmy Ø Centralizace vlastnictví kapitálu k podnikání a vedení firmy – v jedněch rukou, popř. další členové rodiny (není klíčový moderní management – hierarchie) Ø Princip mezigenerační kontinuity – týká se několika generací najednou, celý podnik vnímán jako společné dědictví, dlouhodobé plánování Ø Často tzv. patriarchální způsob autority – vedení firmy jen v rukou rodiny, často problém pro lidi zvenku Ø Úzké vazby uvnitř firmy – pracovní vztahy ve znamení vysokého stupně loajality, oddanosti, blízký vztah mezi vedením firmy a zaměstnanci; šéf firmy často znal všechny zaměstnance osobě Ø Specifické podnikatelské hodnoty, tradice – otázka, jak dokáží takto vedené firmy reagovat na trh

Střední třída • Střední třída – rodinné firmy, malé a střední firmy • otázka hodnot (demokracie, liberalismus, pokrok, investice) • angažují se ve veřejném životě, mecenáši, donátoři, snaží se ovlivňovat komunitu • staví se proti totalitním hnutím (nacismus, komunismus), proti monopolům, oligarchům, proti silnému státu atd. • Platí daně, zaměstnavatelé, vlivní na úrovni regionů/komunit • Spojení s parlamentní demokracií

Rizika rodinných firem Ø Vždy se nedaří vybalancovat tří oblasti – podnik, rodinu a společníky Ø Firmy často řešily nároky až několika desítek členů rodiny Ø Generační problémy – nesoulad mezi mladými a starými Ø Osud rodiny často závisí na rozhodnutí jednoho člověka – problém s loajalitou Ø Problém reakce na trh, nové trendy, krize Ø Otázka přechodu na akciové společnosti – bankovní kapitalismus, společníci firmy

C&A Ø Kořeny firmy až v 17. stol. – členové rodiny Brenninkmeirů obchodovali s textilem Ø 1861 – bratři Clemens a August B. otevřeli obchod s oděvy v holanském Sneek, kde předtím zřídili velké sklady. Ø Proto C&A – jeden z prvních podniků, který nabízel konfekci podle jednotlivých velikostí, tj. hotové výrobky za nízké ceny Ø 1911 Německo, 1922 Anglie

C&A Ø Založena tradice firmy – zvlášť – pánské, dámské, dětské Ø Dodnes rodinnou firmou, asi 500 členů Ø V rodinném klanu pevné tradice a zásady – všichni její členové jsou katolického vyznání, mají holandský pas Ø Např. pravidlo – dcery do podniku nevstupovaly, synové mohli vstoupit až do splnění předepsaného vzdělání, společníkem firmy až se osvědčí Ø Potomci nemají nárok na dědictví, všichni členové rodiny mají stejnou váhu hlasu, také stejné odměny Ø Akcie firmy a podíly nesmějí členové rodiny ani prodávat, ani zůstavit Ø Ve věku 55, musí opustit vedoucí pozice ve firmě, v 65 předávají akcie zpět do firmy Ø Od 90. let změna – ženy mohou být akcionářsky

Malé a střední firmy – páteř moderního podnikání? • Výzkum – důraz na velkopodnikatele – je to oprávněné? • V roce 1999 v SRN 3, 2 milionu firem do 500 zaměstnanců, tj. 99, 3% všech podnikatelů, v nich pracuje 20 milionů lidí, tj. více než 2/3 všech zaměstnaných • V USA situace trochu jiná – 1963 – pracovalo v evelkých firmách (nad 500) 47% všech zaměstnaných Američanů, zatímco v SRN 1961 pouze 30%. • Protiváha velkým koncernům • Důležitá „doplňková“ role – dodavatelé určitých druhů výrobků, bez kterých se velké firmy neobešly • Řada trhů byla pro velké podniky příliš malá, aby to byl zajímavý předmět podnikání a byl pro velké podnikatele výhodný

Obrat – kolem 1970 • Po 1970 – opětovný nástup malých a středních podniků – flexibilita specializací (především služby) – úklidové služby, gastronomie, péče o domovy či nemocnice • Konec dominantních oblastí těžkého průmyslu – uhlí, ocel, těžké strojírenství, přechod na sektor služeb, racionalizační opatření, nejde o zaměstnanosti, ale o produktivitu; konec masové produkce, nástup flexibilní specializace, především malé High-Tech-Firmy, kolem 1970 – dělení firem, outsorcing, zánik velkých firem • V 80. a 90. letech – liberální obrat v podnikání – roste počet živnostníků - „small is beautiful“ • U menších firem – rozhodovací procesy probíhají rychleji než u velkých firem, reagují rychleji na změny trhu • Kvalita především – vyráběly kvalitní výrobky, a to v dlouhých časových úsecích a opanovaly relativně malé trhy svým dominantním postavením

Malé a střední firmy – specifický způsob podnikání • Specializují se na poměrně malý počet výrobních technologií, výrobků • Zaměřeni na konkrétní strukturu zákazníků • Klíčový – export vlastních výrobků • Velká role tradice, zkušenosti, dobrého jména • Sami si obstarávají suroviny, malá závislost na externích dodavatelích • Důraz na lokální/regionální marketing a symboliku firmy • Orientace na budoucnost, stabilitu a vysokou kvalitu • Expanze firmy spíše zdrženlivá, není důležitý maximální zisk za každou cenu • minimální diverzifikace výroby • Investice hl. z vlastních zisků

Haribo – zlatí medvídci • Symbol malé, rodinné firmy v Německu • Podnikání v gastronomii • Ročně Němci sní 2, 9 kg medvídků na hlavu • Dnes jeden z hlavních globálních hráčů v gastronomii • Dnes 15 závodů po celém světě, denně 100 milionů • Roční obrat 2 miliardy EUR, 6000 zaměstnanců • I nadále zůstává rodinným podnikem (zájem např. Buffet)

Dynastie Riegel - Haribo • Zakl. Hans Riegel sen. (18931950), firma zal. 1920 • Název – podle jména a místa, kde firma sídlila – Ha-Ri-Bo (Bonn) • 1922 – „vynález“ – „tančícího medvěda“ – později zlatý – cukr, koření a želatina, dnes hubenější a menší • Pokr. Hans Riedel ml. (19232013), něm. mistr v badmintonu • Ekonom, dipl. práce „Cukrovarnictví za I. SV“ • Po válce expanze do Francie, Nizozemí, Dánka a USA • Silný marketing, dnes vede jeho bratr Paul a jeho děti

Big Business – Globální business Ø Globalizace – I. fáze (přelom 19. a 20. století) Ø Příčiny I. vlny globalizace: 1) revoluce v logistice; 2) komunikační technologie – telegram, telefon; 3) měnová stabilita – zlatý standard; 4) stabilita mezinárodního systému; 5) právní systém – vlastnická práva; 6) koloniální systém; 7) volná pracovní síla (migrace); 8) free trade policy Ø Z pohledu podnikání: 1) globalizace průmyslových podniků – přenos z domácí na transnacionální rovinu (jedinečnost produktu, inovativní technologie apod. ), př. něm. a amer. firmy (BASF, Bayer, Hoechst, Ford) využívají své průmyslové převahy – továrny v zahraničí Ø Za 2) mnohonárodnostní podniky – např. ropná pole, doly, plantáže, zemědělské farmy; především operativní aktivity v zahraničí, výhoda – kapitál a organizační schopnost, př. firma zal. v Londýne, podniká v dolech v Jižní Africe

Globální business - II Ø Technologický náskok nehrál rozhodující roli, př. V hornictví a zemědělství – jednoduché techniky, relativně rychlý přenos ze země původu (př. v Evropě) do cílové země Ø Lokální faktory – ovlivněno koloniálním systémem – ochrana investic, převaha represivních prostředků, podněty investorům – koncese a monopoly Ø Blokuje vstup na trhy firmám ze třetích zemí, dokonce místním firmám samotným Ø Všechny firmy nemusí podnikat v zahraničí s těžbou nerostných surovin – př. Standard Oil Company – těžba ropy v USA – 1900 – Standard Oil vysoce komplexní, mnohonárodní koncern; 1911 – Nejvyšší soud USA – firma se musela rozdělit na 34 nástupnických firem, př. Esson, Chevron, Mobil

United Fruit/Chiquita Ø Export banánů Ø Klíčová kontrola kvality Ø Banány se rychle kazí – kontroly už na plantážích a dobré chladící boxy Ø Vlastní plantáže v Karibiku, vlastní železniční spojení, vlastní lodní doprava Ø Zároveň označení „banánová republika“ – postupy této firmy – svrhávala a dosazovala prezidenty, premiéry ve střední Americe Ø Podpora USA – př. Allen Dulles (šéf CIA), Forster Dulles (min. zahr. )

United Fruit/Chiquita Ø Poč. firmy – 1870 – banány z Jamajky do Massachusetts – předtím banány nikdo v USA neznal Ø Ale při první plavbě se většina banánů zkazila, druhá – zelené banány Ø 1886 – kapitán Lorenzo D. Baker a podnikatel A. Woodbury – Boston Fruits Company Ø 1899 – spojení s železniční spol. s Kostariky – vznik United Fruits Company – železniční spojení s USA – rozsáhlé plantáže ve střední Americe Ø 1944 – banány doprovázeny s reklamní figurkou „Miss Chiquita“ (půl banán, půl ženy), španělsky drobný Ø Obchodní značka Chiquita od 1966 Ø Většina banánů pochází z Panamy, Kostariky, Hondurasu, Kolumbie, ale i další ovoce: kiwi, mango, brambory, rajčata, hroznové víno ad.