Úvod do studia oboru 4 Překlad jako rozhodovací

Úvod do studia oboru 4 Překlad jako rozhodovací proces

Překlad jako rozhodovací proces Polysystém Výchozí Cílový Jazyk AO – TO – (RO) překladatel (AP) – TP – RP Časoprostorové souřadnice Sociokulturní parametry

Překlad jako rozhodovací proces Rozhodování - činitelé: 1. Objektivní – pracovní jazyky. 2. Subjektivní – struktura překladatelovy paměti. 3. Intersubjektivní – dobová estetická norma.

Překlad jako rozhodovací proces Roviny rozhodování – „instrukce“: a) Delimitativní – vymezení repertoáru jazykových prostředků. b) Selektivní – výběr konkrétního jazykového prostředku z daného paradigmatu.

Překlad jako rozhodovací proces Vymezení repertoáru jazykových prostředků v pracovních jazycích (paradigmat): • Poměrně jednoduché na úrovni lexika a morfologie (člověk – muž, žena; man – woman; hombre – mujer; vid ve slovanských jazycích) • Složité na úrovni výpovědi a textových vzorců (variabilita slovosledu)→ inteference.

Překlad jako rozhodovací proces Vymezení (omezení) paradigmat v pracovních jazycích – jazyková typologie. Jazykové roviny: Fonologická typologie (přízvuk, melodie, kvantita, typ slabiky) Morfologická typologie (hlavní rysy gramatické struktury) Syntaktická (slovosledná) typologie: SVO, VSO – japonština, VSO – arabština)

Překlad jako rozhodovací proces Morfologická typologie – podle převažujících rysů gramatické stavby: • Typ analytický (izolační) • Typy syntetické: ü flektivní / flexivní ü introflektivní / introflexivní ü aglutinační ü polysyntetický

Překlad jako rozhodovací proces Analytický (izolační typ): Ø Gramatické významy se vyjadřují zvláštními slovy, slova jsou neměnná. Ø Existuje kategorie členu. Ø Vysoká frekvence formálních slov (předložky). Ø Složené slovesné tvary a časy. Ø Pevný slovosled (SVO), povinné vyjádření podmětu. Ø Polovětné konstrukce. Ø Konverze jako prostředek tvoření slov, nevýrazné odlišení slovních druhů. Výrazně zastoupen v angličtině a francouzštině, částečně v němčině a španělštině.

Překlad jako rozhodovací proces Flektivní / flexivní typ: Ø Široký repertoár koncovek, které v sobě hromadí gramatické významy: kniha – knihy. Ø Synonymie a homonymie morfémů. Ø Rozvinuté vyjadřování shody. Ø Tvoření slov odvozováním. Ø Výrazné odlišování slovních druhů. Ø Volný (uzuální) slovosled jako výsledek vyjadřování větných vztahů tvarem lexikálních jednotek. Ø Bohatý repertoár vedlejších vět. Výrazně zastoupen v češtině a v dalších slovanských jazycích, méně výrazně ve španělštině.

Překlad jako rozhodovací proces Introflexivní / introflektivní typ (někdy považován za subtyp typu flexivního): Ø Hromadění gramatických významů v kořeni slova (Vater – Väter, sing – sang – song, nést - nosit). Ø Malý počet formálních slov. Výrazně zastoupen v semitských jazycích, méně v jazycích germánských.

Překlad jako rozhodovací proces Aglutinační typ: Ø Výrazné odlišení morfému a slova, zůstává zachován morfologický šev (nejjasnější); vokalická harmonie. Ø Nevýrazné odlišení slovních druhů, bohatý repertoár morfémů. Ø Morfémy v sobě nehromadí gramatické významy (nejjasnější vs. barvy). Ø Pevný slovosled. Ø Menší zastoupení vedlejších vět. Výrazně zastoupen v turečtině, maďarštině, semitských jazycích.

Překlad jako rozhodovací proces Polysyntetický typ: Ø Není diferencován morfém a slovo, plnovýznamové slovo může odpovídat morfému. Ø Malá diferenciace slovních druhů. Ø Tvoření slov skládáním. Výrazně zastoupen v čínštině, klasické vietnamštině, méně v germánských jazycích, maďarštině a finštině.

Překlad jako rozhodovací proces Jazykový typ = konstrukt, který se nemusí plně realizovat. Konkrétní jazyky se jednotlivým typům přibližují. V jednom jazyce se může realizovat více typů. Přiřazení jazyka k určitému typu je otázkou míry.

Překlad jako rozhodovací proces Čeština: Analytický typ: Bude pracovat doma. Flexivní typ: široký repertoár koncovek a tvarů (velký počet skloňovacích a časovacích vzorů, včetně změn kmene slova - dům / domu) → slovosled ve službách aktuálního členění. Introflexivní: zastoupen okrajově (pan Novák – pán Ježíš, nést – nosit). Aglutinační typ: stupňování adjektiv a adverbií, by v kondicionálu (pracoval by). Polysyntetický: „telegrafické vyjadřování“ – Slavia Sparta jedna nula, tvoření slov skládáním.

Překlad jako rozhodovací proces Důsledky rozdílné míry zastoupení jazykových typů v pracovních jazycích pro vymezení paradigmat: § Absence analogické jednotky v cílovém jazyce (plusquamperfektum v češtině, vid v neslovanských jazycích) § Stylistická nesouměřitelnost zdánlivě blízkých prostředků (slovosled – příslovečné určení na konci věty v češtině; přílišná analytičnost vyjádření).

Bibliografie: Skalička, Vladimír. 1951. Typ češtiny. Praha: Slovanské nakladatelství. Skalička, Vladimír et al. 2004. Vladimír Skalička – souborné dílo. Ed. František Čermák. Praha: Karolinum. Karlík, Petr et al. 2002. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny.