Teorie veřejné volby v kontextu politické kultury Ø Politická kultura – prostředí, ve kterém aktéři rozhodují Ø Teorie veřejné volby (Public choice) – zkoumá základy, cíle a prostředky rozhodování Ø Klasická ekonomická a politologická disciplína Ø Vznik v 60. let, tzv. Virginská škola (Buchanan, Tullock, Olson, Niskanen) Ø Dnes – např. Elinor Ostrom – spojení Public Choice a NIE – IAD Framework (Institutional Analysis and Development Framework): „Obecný jazyk, popisující jak pravidla hry, bio-fyzikální podmínky a charakteristické rysy uživatelských komunit ovlivňující fungování akčních arén, tj. motivace jednotlivců a z nich vyplývající následky. “
Teorie veřejné volby Ø Součástí tzv. mikroekonomického obratu Ø Metodologický individualismus Ø Nelze definovat obecné/národní blaho/zájem (Arrow) Ø Kl. mikroekonomické základy: homo oeconomicus, racionalita, objektivita, maximalizace užitku Ø Kritika klasických pojetí demokracie a státu – stát reprezentován institucemi a aktéry, jež sledují své konkrétní zájmy Ø Role zájmových skupin Ø Teorie byrokracie (Niskanen)
Liberalismus Ø Neexistuje jedna škola/jeden přístup Ø Proti realismu x liberalismus (idealismus/utopismus) Ø Navazuje na liberální ideologii 19. století: rovnost příležitostí, free trade, období míru (1815 -1914), racionalitu, pokrok, liberálně-parlamentní demokracii, svoboda, individualismus Ø 19. století – spojení liberalismu a nacionalismu – národní stát Ø VB jako hegemon 19. století Ø Víra, že existuje možnost trvalého míru – opřeno o spolupráci v MV Ø Vídeňský kongres (realisté – Metternich x liberálové – význam VB, multilateralismus, mezinárodní řád, mezinárodní právo, zkušenost války, fungování institucí)
Základní aspekty Ø Ø Ø Ø Ø Důležitost míru, spolupráce a komunikace Klíčový význam institucí (NIE), Role norem, etiky, hodnot, kultury Zpochybnění státu jako hl. aktéra MV Neexistuje autonomie zahraniční politiky IR má několik dimenzí (ekonomickou, kulturní, etickou, právní, bezpečnostní) Mezinárodní politická ekonomie Role nestátních aktérů význam mezinárodních režimů (systém hodnot a norem mezi státy) Dnes – výzkum míru, význam nestátních aktérů, individuální rovina
Co je stát? Ø Konvence o právech a povinnostech států z Montevidea (1933) – součást mezinárodního práva Ø Stálé obyvatelstvo Ø Vymezené státní území (hranice) Ø Státní moc – vláda a státní aparát Ø Schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy (suverenita) – předpokladem – mezinárodní uznání státu Ø Definice moderního/národní státu Ø Platí pro Sever od poloviny 19. století Ø Platí to i dnes? Ø Co předtím? Jak vypadal předmoderní stát Ø Je cesta k modernímu státu logickým vývojem (centralizace, absolutismus atd. ) Ø Může být stát konstruktem?
Stát a trh • Stát z ekonomického hlediska – stát x trh • úloha státu v klasické politické ekonomii (Smith, Ricardo) – pouze zabezpečení podmínek pro hladké fungování trhu národního státu • definování a ochrana vlastnických práv, zabezpečení konkurenčního prostředí snižujícího koncentraci vlastnických práv, poskytování veřejných statků, které nemohou být skýtány soukromým sektorem, vzdělávání občanů, tvorba infrastruktury, regulace společné měny apod. • Národní stát. Spojení nacionalismu a liberalismus – základ první globalizace na konci 19. století • Globální ekonomika x protekcionismus (hospodářský nacionalismus)
Hospodářský nacionalismus • Hospodářský nacionalismus je takové chování a jednání, které zvýhodňuje a upřednostňuje v ekonomickém životě příslušníky jednoho národního společenství před příslušníky národního společenství jiného • Ekonom. Nacionalismus jako součást vzestupu čes. Národního hnutí – A. Bráf • V 19. století: a) Český ekonomický nacionalismus byl spíše iniciativně ofenzivní povahy; b) Německý ekonomický nacionalismus v čských zemích měl spíše defenzivní, obranný ráz • 1) autonomní – působí uvnitř monarchie – a) pro své cíle využívá stávajícího státoprávního či teritoriálního uspořádání státu (především Maďaři), b) působí bez ohledu na stávající uspořádání, napříč příslušnými teritoriálními částmi země i celou společností (Češi, Slovinci, Slováci, Chorvati, částečně Němci v českých zemí); 2) přes hraniční – směřuje mimo monarchii • Důležitý politický kontext – česko-německé politické soupeření (jazyková nařízení) • Politické soupeření v hospodářské oblasti • Nezískalo masovou podporu • heslo: svůj k svému
Hospodářský nacionalismus • Hlavní znak meziválečného hospodářství ve střední Evropě • Hlavní cíl není hospodářský, ale politický – vybudovat konsolidovaný, národní stát – polit. a hosp. diskriminace ostatních etnik • Hl. reformy – pozemková, nostrifikace – převedení firem a kapitálu do „národních“ rukou • Silní narušení tradičních hospodářských vazeb, také se majetek, kapitál dostává do rukou etnika s nižší kulturní úrovní • Odráží se také v mezinárodních obchodu – protekcionismus – typický pro stř. Evropu 30. let
Základní termíny Ø Sociální stát – zaručuje sociální jistoty – týká se nejchudších skupin obyvatelstva Ø Stát blahobytu „welfare state“ – určeno pro střední vrstvy, zaručuje nejen sociální jistoty, ale také určitou životní úroveň, možnost volno-časových aktivit atd. Ø Dnes – sociální stát – spojení obou charakteristik, označení pro státní intervencionismus, paternalismus Ø Dnes převládá kritika tohoto modelu
Fungování sociální péče do 19. století Ø Není považování za zásadní problém (nízký demografický nárůst, většina lidí pracuje v zemědělství – relativně soběstační, nízké příjmy státu, vysoké státní výdaje) Ø Funguje na principu dobrovolné solidarity bohatých s chudými – charita, dary, útulky Ø Sociální sférou se zabývala především církev – jednotlivé mnišské řády
Meziválečná Evropa Ø Zkušenost s I. světovou válkou – masová „moderní“ válka Ø Garance existenčních jistot – ochrana demokracie před levicovými či pravicovými pokusy o převraty Ø Sociální politika autoritativních a totalitních zemí Ø Hl. problém – nezaměstnanost – Německo, VB Ø Provedeny některé sociální reformy - Povinné pojištění pro případ nezaměstnanosti – VB (1911), Itálie (1919), Rakousko (1920), Irsko (1923), Polsko ( 1924), Bulharsko (1926), Německo a Jugoslávie (1927), Norsko (1938); Rodinné přídavky se staly klíčovou součístí plánů na zvýšení porodnosti – Belgie (1930), Francie (1932), před II. Sv. Maďaři a Holanďané Ø Neexistuje propracovaný systém, ale spíše ad hoc reformy – přelom II. světová válka
Sociální stát po roce 1945 Ø Zkušenost s meziválečným obdobím a II. světovou válkou Ø nesmí dojít k návratu hospodářské krize, protekcionismu, ekonomické stagnace Ø Obrana proti autoritativním a totalitním hnutím – jak fašismus, tak komunismus vděčily za svůj vzestup sociálnímu zoufalství a obrovské propasti mezi oddělující bohaté a chudé Ø Sociální jistoty jako opora demokracie , Ø Pečovatelský stát, ale znamenal mnohem více – do roku 1945 nejen v Německu diskuse o „rasovém zdraví”, populačnímu růstu, všeobecné a pracovní hygieně – funkce plánování Ø mobilizacae lidí pro totální válku přinesla více informací o celkovém fyzickém stavu a vyvolala nutnost udělat vše nezbytné pro udržení jeho práceschopnosti Ø Panovala shoda v tom, že fyzický a morální stav obyvatelstva jsou věcí celospolečenského zájmu, a péče o ně tedy patří mezi povinnosti státu
„Víra ve stát“ po roce 1945 Ø Stát jako plánovač, koordinátor, pomocník, poskytovatel služeb, opatrovník a ochránce Ø Víra v neutralitu státu byla všudypřítomní a překonávala všechny politické bariéry Ø Stát brání občany proti „nezřízenému” liberalismu, hosp. krizím, existenčním problémům -znárodňování Ø Stát lepší než neregulovaný trh; spravedlivý, zajištuje bezpečnost, sociální stabiltu, veřejnou morálku, životaschopnou národní kulturu Ø „Pečovatelský stát” byl sice sociální, ale ne socialistický – liberální idea „neutrálního státu” – neidologická entita Ø Proč ta změna? Lidé měli za sebou hosp. krizi, okupaci, občanskou válku Ø Dnes často kritika – ale pro generaci roku 1945 se udržitelná rovnováha mezi politickými svobodami a racionální, spravedlivou přerozdělovací funkcí státu zdála být jedinou rozumnou alternativou vedle cesty do propasti
Kolik to stálo? Po roce 1945 Ø 1) Některé státy používaly daňové výnosy a poskytovaly bezplatné nebo bohatě dotované služby a péči – VB, B) jinde se občanům vyplácejí podpory v hotovosti podle stanovených kritérií sociální potřebnosti, a příjemce podpory si tak za tyto prostředky kupuje služby podle vlastní volby; c) ve Francii a dalších státech se od občanů očekává, že např. za některé poskytnuté zdraviotní léče bude platit přímo na místě, ale potom mají nárok na vrácení podstatné části peněz od státu Ø Sociální stát nebyl zadarmo – Francie v roce 1938 na sociální sluižby 5% HDP, 1949 už 8, 9% (zvýšení o 64%), ve VB 1949 – 17% státních výdajů na samtnéí sociální pojištění, tzn. 50% zvýšení proti roku 1938, Itálie podíl peněz vydávaných státem na sociální sluižby ze 3, 3% v roce 1938 na 5, 2% v roce 1949 Ø Proč lidem nevadí platit? A) po roce 45 těžké časy – poválečný systém sociální pomoci poskytoval záruku jisté minimální spravedlnosti nebo rovnosti; b) západoevropské sociální státy neprojevovaly sklon k politickému dělení společnosti – přerozdělování nebylo revoluční nejvíce střední vrstvy; c) sociální jistoty jsou hlavním úkolem státu – státy mají odpovědnost za sociální blaho občanů
60. léta – zlatá éra evropského sociálního státu Ø Poválečný hosp. boom Ø Rostou státní výdaje – Francie 1950 -73 vzrostly státní výdaje z 27, 6 na 38, 8% HDP; v SRN ze 30, 4 na 42%; ve VB z 34, 2 na 41, 5%, v Holandsku z 26, 8 na 45, 5% Ø Naprostá většina státních výdajů jde na pojištění, důchody, zdraviotní péči, školství a výstavbu bytů Ø Nástup sociálních demokracií Ø Budování sociálního státu v programu všech politických stran Ø Sociální hnutí 60. léta Ø Provedeny důležité reformy – vzdělání, důchody, idea plné zaměstnanosti
Hl. problémy sociálního státu od 60. let Ø Ambice sociálního státu budou ztrácet na přítažlivosti – nepřekonatelné překážky - nezaměstnanost, inflace, stárnutí populace, zpomalení hospodářského růstu, neefektivnost přerozdělování, státní byrokracie Ø Hl. problém - Hl. Problém –přerozdělování – to je hlavní rozdíl oproti stavu před rokem 1945 – kdo to platí, komu mají peníze dojít, co platit Ø Po roce 1945 jen šest zemí v západní Evropě – Belgie, Itálie, Norsko, Rakousko, Západní Německo a Británie – zavedlo povinný a univerzální systém pojištění pro případ nezaměstnanosti Ø Význam sociálního státu: státy – které začínaly se základními programy sociální a ekonomické ochrany, se změnily v systémy nároků, příspěvků, sociální spravedlnosti a přerozdělování příjmů – a dokázaly tuto zásadní transformaci provést bez jakýchkoli politických nákladů
Krize státu v 70. a 80. letech Ø Ekonomická oblast - státy ztrácejí svou ekonomickou moc a sílu Ø Dochází k potupné deregulaci řady sfér ekonomického života a privatizace státem tradičně vlastněných výrob (energetika, doprava) – příliš drahé Ø Státem se zhoršuje jejich ekonomické pole - z důvodu tlaku na snižování daní, neboť pro získání investorů jsou nuceny tyto daně snižovat či dokonce promíjet (nová pracovní místa) Ø rostou transakční náklady spojené s výběrem daní Ø krize sociálního státu; Ø Rostou náklady na bezpečnost Ø Rostou náklady na administrativu, počet státních úředníků, infrastrukturu, veřejnou správu
Krize státu v 70. a 80. letech Ø Ø Ø Neoliberální obrat – Thatcherová, Reagan oslabování politické legitimity nedostatek zdrojů na vojenskou soběstačnost a obranu krize sociálního státu (multikulturalismus) roste význam regionálních integračních seskupení Význam individuální (konzumní) kultury Drahý stát Stát nefunkční, neefektivní, pomalý, nestará se o problémy společnosti Nová sociální hnutí Existence globálních politických témat (Sever x Jih) Krize nacionalismus/národního státu Mediální společnost
Atributy globalizace Ø Nástup nových technologií – informační technologie, miniaturizace, digitalizace, dematerializace a deteritorializace Ø Transnacionalismus – nadnárodní společnosti, mezinárodní dělba práce, využití komparativních výhod, global business Ø Otázka vlastnictví/majitele – musí sídlit na území jednoho státu Ø Význam nehmotných aktiv – know-how, manažerské schopnosti, inovace Ø Oddělení vlastnictví a řízení firmy Ø Vysoké náklady na nové technologie, know-how – snížení pouze ve větších regionálních seskupeních
Скачать презентацию Teorie veřejné volby v kontextu politické kultury Ø
Svмtovб ekonomika-VII.ppt