TEORIE_INFO_souhrn.ppt
- Количество слайдов: 88
Teorie řízení obor: INFO
Kybernetika n n Norbert Wiener (1894 – 1964) Vývoj kybernetiky: n Změna technické základny kybernetiky (rychlost operací, malá poruchovost, nízká cena) n Konstrukce ústrojí, která se sama zdokonalují (schopnost přizpůsobit se podmínkám, které se mění) n Ústrojí, která nedostávají od člověka program činnosti, ale pouze program pro vypracování programu
Základní termíny kybernetiky n řízení n systém n informace n kvantifikace
Co je to řízení ? S. M. Silverstein: „Řízení je nejstarší umění a nejmladší povolání. “ „Řízení je dosahování cílů prostřednictvím jiných lidí. “ n Existují 3 základní podmínky, aby mohlo řízení lidí proběhnout: n n n řídící systém musí být schopen informaci vyslat. řízený systém musí být schopen informaci přijmout. řízený systém musí být ochoten informaci přijmout.
Řízení jako informační působení Řízení jako činnost Řízení jako proces
Řízení jako informační působení n Ovládání n Řízení n Regulace
Řízení jako informační působení n Ad 1) Ovládání Cíl, informace Ovládající systém Ovládaný systém Cílové chování Vlastní zpětná vazba, program
Řízení jako informační působení n Ad 2) Řízení Cíl, informace řídící systém zpětná vazba (kontrola) řízený systém Cílové chování Vlastní zpětná vazba, program
Řízení jako informační působení n Ad 3) Regulace Cíl, informace podmínky stability řídícící systém Vlastní zpětná vazba, program Regulační systém regulační působení sledování odchylek řízený systém Cílové chování
Řízení jako činnost Prostředky, suroviny, energie informace Systém Činnosti: hmotně energetické; „co“ informační; „jak“
věcné hledisko Řízení jako proces Stadia cyklu řízení: Fáze procesu řízení plánování organizování operativní řízení Informace I I I Rozhodování R R R Ovlivňování O O O Kontrola K K K časové hledisko
Co je to řízení? subjektivní, cílevědomá činnost lidí; objektivně nutná; poznává a využívá objektivní zákonitosti přírody a společnosti; na jejich základě pak stanovuje: cíle, prostředky, průběh a kontrolu stanovené činnosti. Úspěšně řídit znamená: znát, mít pravomoc, chtít a stačit.
Co je to systém? n Charakteristika systému n n Konečná množina prvků navzájem propojená konečnou množinou vazeb kdy je toto spojení podřízeno určité účelové funkci. Vztah objekt – systém n n n Systém je určitou abstrakcí reálného objektu. Lze jej definovat při respektování vytčeného cíle určitými prvky a vazbami mezi nimi při vykazování určité účelové funkci. Na jakémkoliv objektu můžeme zavést systém (systémy).
Složitost systému 4 faktory určující složitost systému: Ø absolutní počet prvků Ø absolutní počet vazeb Ø vztahem mezi počtem prvků a počtem vazeb Ø typem prvků Ø typem vazeb
Typologie systémů n podle vztahu k objektům n n n podle vztahu k prostředí n n Reálné Abstraktní Uzavřené Otevřené Relativně izolované podle podrobnosti zkoumání n n Systémy absolutní Systémy redukované
Typologie systémů - pokračování n podle faktoru času n n n podle složitosti n n Prospektivní systémy Retrospektivní systémy Jednoduché Složité Velmi složité podle typu chování n n Deterministické Stochastické
Rozlišovací úroveň n Mezisystémové operace n integrace n diferenciace n Operace uvnitř systému n agregace n desagregace
Dynamika systému n transformace Ø n způsoby zápisu, typy transformací, operace s transformacemi trajektorie Ø rozdíl mezi trajektorií a seznamem n činnost systému n chování systému
Způsoby zápisu transformace n obecný zápis (Ashby) a T: n b c d d a matematicko - logický A: n´= kn + a n kinematický graf a b c d
Způsoby zápisu transformace n tabulka přechodů A B C D D
Typy transformací n podle tvaru otevřené a b c d e řetězec uzavřené a b c d cyklus a b c d e stabilní oblast a b c d rovnovážný stav
Typy transformací n podle přiřazení obrazů A: ( ) n jedno-jednoznačné n jednoznačné B: ( n víceznačné C: ( ) n identické D: ( ) )
Operace s transformacemi n mocnina transformace n T 1: n T 2: n T 3: a b c d d a b c d a b …………………. ?
Operace s transformacemi n mocnina transformace A 1: n´= kn + a A 2: n´´= k(kn + a) + a = k 2 n + ka + a
Operace s transformacemi n průnik transformací a M: N: c d b b a b d a c d a Proveďte průnik transformace M podle N a průnik transformace N podle M.
Operace s transformacemi průnik transformací
Operace s transformacemi n průnik transformací A: n´= kn + a B: n´= pn 2 - 68
Spojování systémů n v otevřené vazbě A: ( ) B: A Z
Spojování systémů n v otevřené vazbě ak ck cm bl bk cl am bm
Spojování systémů v uzavřené vazbě A: B: n A B
Spojování systémů n v uzavřené vazbě ax bz cy ay bx by cz cx az
Organizační systém n Co je to organizace? 1. Organizace = firma, podnik, …. subjekt 2. Organizace = proces, organizování, …. . 3. Organizace = míra uspořádání
Organizační systém - výrobně technická oblast OS oblast Prvky subsystém materiálně energetický výrobně technická technologický technický VP 1 1 1 VP*L Vazby L H-E*I I Funkce Co? 1 Jak? 1 1 S čím?
Organizační systém - organizačně ekonomická oblast OS oblast subsystém Ekologicko- ergonomický Organizačně ekonomická Prvky VP VP*L 1 Organizační 1 Ekonomický 1 Vazby L H-E*I Funkce I V čem? 1 Kde? 1 1 Zač?
Organizační subsystém - sociálně řídící oblast OS oblast Prvky subsystém VP VP*L Vazby L Pracovní Sociálně řídící 1 Sociální 1 Řídící 1 H-E*I Funkce I S kým? 1 Kdo? 1 1 Proč?
Dekompozice organizačního systému n Útvarová Ø podle množiny prvků OS n Procesní Ø podle množiny vazeb OS
• Útvarová dekompozice OS Oblast = útvar subsystém VP Technologický L 1 H-E*I 1 Ekologicko- ergonomický Organizačně ekonomický Organizační Ekonomický I 1 1 1 1 1 Pracovní Sociálně řídící H-E 1 Technický Výrobně technický Materiálně energetický VP*L 1 Sociální 1 Řídící 1 1
• Procesní dekompozice OS Procesy subsystémy H-E materiálně energetický ekologicko ergonomický 1 VP*L 1 1 1 organizační 1 sociální 1 1 technický informační VP 1 technologický organizační I 1 pracovní H-E*I 1 ekonomický 1 řídící 1 1
Vztahy mezi subsystémy: ? nezastupitelnost jednotlivých subsystémů ? vzájemná podmíněnost ? proporcionalita ? rozdílná stabilita ? rozdílné kompetence ? disjunkce nebo konjunkce
Hierarchické uspořádání subsystémů organizačního systému Podle míry stability jednotlivých subsystémů: Řídící subsystém Sociální subsystém Pracovní subsystém Organizační subsystém Ekonomický subsystém Ekologicko ergonomický subsystém Materiálně energetický subsystém Technologický subsystém Technický subsystém
pravomoc Kompetence jednotlivých subsystémů organizačního systému Řídící subsystém Sociální subsystém Pracovní subsystém Ekologicko ergonomický subsystém Organizační subsystém Materiálně energetický subsystém Ekonomický subsystém Technologický subsystém Technický subsystém kompetence, erudice
pravomoc Kompetence jednotlivých subsystémů organizačního systému 1. 0, 333 = 0, 333 0, 111 0, 2. 0, 333 0, 066 0, 2. 0, 333 0, 066 sféra působnosti, erudice
Charakteristika řídících prvků organizačního systému n podle zpracování informace n n disjunktivní a konjunktivní podle přenosu informace n n n distribučně množící paralelně přidělující podle chování
Řídící prvky podle zpracování informace disjunktivní Ø konjunktivní Ø x 1 x 2 xn S y
Určení kritické cesty informací mezi řídícími prvky organizačního systému – zápis blokovým schématem +A • C 6 • B 4 9 +E 5 3 Trasa: +D 5 1 4 • G 3 2 +F 4 6 2 Čas celkem : 7 5 7
Určení kritické cesty informací mezi řídícími prvky organizačního systému – maticový zápis A B C D E F G 1 • A 3 1 2 1 • C 4 2 +B +D 8 3 1 • E 2 1 • F 5 3 +G 6 + (plus) ● (krát) 2 4 3
Řídící prvky podle přenosu informace n n distribučně množící paralelně přidělující x S y 1 X = y 1 + y 2 + …. . yn n. X = y 1 + y 2 + …. . yn y 2 yn
Řídící prvky podle chování n - = (a – b) m
Organizační a řídící struktury podniku n Organizační struktura organizační jednotka n organizační stupeň n typy organizační struktury n n Řídící struktura typy řídící struktury n řídící kapacita n
Organizační struktura n Organizační jednotka n jednotka organizace práce (JOP) n Organizační stupeň – relativně materiálně, energeticky, n Hierarchické uspořádání podle stupňů organizačně a ekonomicky samostatný druh organizační jednotky. n podnik n závod n provoz n n n jednostupňové dvoustupňové (alternace provozu nebo závodu na II. stupni) třístupňové
Organizační struktura n Jednostupňová organizační struktura podnik JOP JOP
Organizační struktura n Dvoustupňová organizační struktura podnik provoz (závod) JOP JOP
Organizační struktura n Třístupňová organizační struktura podnik závod provoz JOP JOP JOP JOP
Organizační struktura n Typy organizační struktury (podle druhu činnosti, druhu transformačního procesu, druhu organizačního procesu): n n n Územní Odvětvová (podle druhu výroby, odvětví) Kombinovaná Výhody: Nevýhody:
Řídící struktura n n n Řídící struktura - je tvořena řídícími pracovníky, kteří mají mezi sebou informační vazby. n Informační vazby: vztahy pravomoci, kompetencí, podřízenosti a nadřízenosti, spolupráce. Řídící kapacita - počet přímo podřízených konkrétního řídícího pracovníka. Průměrná řídící kapacita
Průměrná řídící kapacita - vypočet n q …. průměrná řídící kapacita n n … počet stupňů řízení n a 0 … počet manuálních pracovníků v podniku n av … počet vrcholových pracovníků n ρ … koeficient rozšířené řídící kapacity [ró]
Průměrná řídící kapacita - příklad Spočítejte hodnotu průměrné řídící kapacity v podniku ve kterém pracuje 468 manuálních pracovníků. Řídící struktura je uspořádána do 3. stupňů řízení, průměrná velikost JOP je 12, 8 a ředitel podniku řídí přímo 5 podřízených. V celém podniku každý řídící pracovník řídí v průměru 5, 67 člověka. Tzn. , že když ředitel řídí 5 podřízených a každý mistr (vedoucí JOP) řídí v průměru 12, 8 pracovníka je koeficient ρ = 2, 56.
Řídící struktura n Faktory ovlivňující velikost řídící kapacity: n Subjektivní - aktuální schopnosti zúčastněných lidí v řídícím vztahu; jejich odborná vzdělanost, všeobecná inteligence, motivovanost, loajalita k podniku…. . n Objektivní n rozmístění podřízených n podobnost n homogennost x heterogennost funkcí x nepodobnost funkcí
Funkcionální typ řídící struktury ředitel Hlavní specialista výroby č. 1 Hlavní specialista výroby č. 2 Hlavní specialista výroby č. 3 Specialisté výroby č. 1, 2, 3 na nižších st. řízení Vedoucí dalších podnikových útvarů
Divizionální typ řídící struktury Ředitel Podnikový specialista výroby č. 1 Podnikový specialista výroby č. 2 VOJ 1 Podnikový specialista výroby č. 3 VOJ 2 VOJ 3 VOJ 4 specialista 1. 2 specialista 2. 2 1. 1 specialista 2. 1 specialista 3. 2 3. 1 Další podnikové útvary
Typy řídících struktur 1. útvarově řídící struktura = funkcionální typ + prosazování se specializace + jednoznačné vymezení nadřízenosti a podřízenosti - nebezpečí vysoké preference jednotlivých funkcí v důsledku specializace (na úkor podnikovým zájmům) - vytváření dlouhých a složitých komunikačních cest Pozn. nejčastěji využíváno v odvětvové organizační struktuře. 2. věcná řídící struktura = divizionální typ + možnost koncepčního řízení vedoucích pracovníků z vlastních řad (zařazení manažerů). Pozn. nejčastěji využíváno v územní organizační struktuře.
Osobnost manažera n manažerské role n Rozhodovací - podnikatel, eliminátor poruch, alokátor zdrojů, vyjednavač Informační - sledovatel, šiřitel, mluvčí n Interpersonální - figurka, vůdce, styčný důstojník n n formální a neformální vztahy ve skupině n Ukazatele neformálních vztahů
Osobnost manažera n Analýza neformálních vztahů n Ukazatelé individuální Status – výběrový x odmítavý n Expanzivnost n Interakce n n Ukazatelé skupinové Skupinová expanzivnost n Koheze skupiny n
Osobnost manažera n Charakter vztahů mezi členy skupiny n n n A A A B B B dyadický pozitivní vztah jednostranný výběr vztah opačný vztah indiferentní jednostranné odmítnutí dyadický negativní vztah
Osobnost manažera n Typy členství ve skupině n Psychologické členství Marginální členství Preferenční vztah Psychologické nečlenství n Pozitivní jádro skupiny n n n S+ S+ 0, 5 0, 2 E E 0, 5 0, 2
Manažerské funkce n Plánování n Organizování n Vedení lidí n Delegování n Rozhodování n Kontrola n Řešení konfliktů
Vedení lidí Jde o vytváření a účinné využívání schopností, dovedností a umění manažerů vést, usměrňovat, stimulovat a motivovat své spolupracovníky ke kvalitnímu, aktivnímu, popřípadě tvůrčímu plnění cílů jejich práce. Způsoby vedení : n přikazováním n identifikací (ztotožněním se) n participací (podílením se něčem, spoluprací) n motivací
Motivační mechanismus Stimuly Osobnostní determinanty Hmotné Potřeby Zájmy Sociální Hodnoty Role Morální Skupinové normy. . jiné Výsledek Chování
Vedení lidí – Teorie X a Y n Douglas Mc. Gregor (1960) n Teorie X : n Teorie Y: Princip metody: postaví se 2 myšlenkově krajní modely přístupu manažerů ke svým podřízeným spolupracovníkům a pak se hledá rozumná míra mezi těmito nefunkčními extrémy.
Teorie motivace zkoumají: n Motivační příčiny n n n Motivační procesy n n n Maslowova teorie hierarchie potřeb Herzbergova teorie dvou faktorů Alderferova teorie tří kategorií potřeb Mc. Clelandova teorie potřeby dosáhnout úspěchu Vroomova teorie očekávání Porterův a Lawlerův rozšířený model teorie očekávání Adamsova teorie spravedlivé odměny Skinnerova teorie zesílených vjemů Speciální účely motivace n n n Participace zaměstnanců na rozhodování Sebemotivace manažerů …. další motivační přístupy
Maslowova teorie motivace Teorie podle hierarchie potřeb n 1. 2. 3. 4. 5. Fyziologické potřeby Potřeby existenční jistoty a bezpečnosti Sociální potřeby Potřeby uznání osobnosti a uspokojení z práce Potřeby seberealizace „Čím člověk může být, tím také musí být. Musí být věrný své přirozenosti… Na této úrovni jsou rozdíly mezi jednotlivci největší. “ Abraham Maslow
Herzbergova teorie motivace n Teorie dvou faktorů 1. 2. Motivátory Hygienické vlivy Ad 1) radost ze zajímavé práce, pocit dosaženého úspěchu, hmotné i Ad morální ocenění za kvalitní práci, ocenění zodpovědnosti, svědomitosti, odbornosti; 2) působení systému podnikového managementu, způsob kontroly, vybavení pracovišť, podmínky práce (hluk, osvětlení, prašnost).
Mc. Clellandova teorie motivace Metoda založená na 3 hierarchicky uspořádaných úrovních motivace: n n n potřeba sounáležitosti (need for affilation) potřeba prosadit se a mít moc (need for power) potřeba úspěšného uplatnění (need for achievment) Použití motivačních metod zaměřených na vznik potřeb od manažera vyžaduje umění psychologicky vhodného jednání se spolupracovníky.
Skinnerova teorie motivace n Teorie zesílených vjemů 4 možné postupy motivace: n n Pozitivní motivace Negativní motivace Utlumení určité aktivity Trestání
Rozhodování n Prvky rozhodování Subjekt n Objekt n Předmět n Čas n Podmínky n n Typy rozhodování n Význam informací
Delegování n charakter procesu delegování n n n Delegace dočasná Delegace trvalá otázky v procesu delegování: n n n Co? věcná stránka Komu? formální stránka Jak? Kdy? Proč? Zda delegaci přijmout?
Delegování n předmět procesu delegování: n n n jednotlivé činnosti úkoly oblasti rozhodování pravomoci Co je nedelegovatelné?
Delegování - výhody Vnitřní postoj k delegování (Armstrong, 2006): n odlehčení od rutinní práce a méně důležitých úkolů, n vytvoření prostoru pro důležitější práci - vize, budování a rozvoj týmů, pěstování organizační kultury, n rozšíření schopnosti vést, n snížení prodlevy v rozhodování, n rozhodnutí jsou prováděna na takové úrovni, na které jsou známy všechny detaily, n rozvoj delegovaných spolupracovníků.
Delegování - nevýhody n n n ztráta času vysvětlováním úkolu nedosažení očekávané kvality obtížnější kontrola vedoucího pracovníka příliš velká pravomoc pracovníků vedoucí má více času; nepotřebuje delegovat
Delegování n Metoda určení úrovně procesu delegování: vyšší úroveň řízení koncepční činnost střední úroveň řízení operativní činnost nižší úroveň řízení Schéma struktury činností vedoucích pracovníků
Delegování n %KČ + %OČ = 100% k……. koeficient… %KČ1 / 100 MV 1… míra volnosti na nejvyšším stupni řízení MVz… míra volnosti na zjišťovaném stupni řízení MVn… míra volnosti na nejnižším stupni řízení
Delegování n příklad Určete podíl koncepční činnosti (%KČ)v práci řídícího pracovníka na 2. st. řízení, když míra volnosti (MVz) na 2. st. je 62 %, na nejnižším stupni je míra volnosti (MVn) 14 % a podíl koncepční činnosti vrcholového pracovníka(%KČ1) je 84 %.
Delegování %OČ2 = 53 %KČ2 = 47 Na zjišťovaném stupni řízení je podíl KČ 47 %.
Delegování n Míra volnosti v rozhodování n MV 1… míra volnosti v rozhodování vedoucího pracovníka na nejvyšším stupni řízení v % (=100%) n MVn … míra volnosti v rozhodování vedoucího pracovníka na nejnižším stupni řízení v % n MVz … míra volnosti v rozhodování vedoucího pracovníka na zkoumaném stupni řízení v %
Kontrola n funkce kontroly: Evidenční n Hodnotící n Preventivní n Srovnávací n Represivní n
Konflikty n Intrapersonální (vnitřní konflikt) n n n plus – plus konflikt minus – minus konflikt plus – minus konflikt Frustrace Interpersonální (vnější mezilidský konflikt) n psychologie kontaktu n etika vztahů n pedagogika působení
Styl řízení n n Vnější stránka stylu řízení Vnitřní stránka stylu řízení Obecná charakteristika: autokrat n liberál n n Individuální styl řízení
Racionalizace řídící práce n pracovní podmínky n Parettův princip n time management n nastavení priorit n Eisenhowerův princip
TEORIE_INFO_souhrn.ppt