Svět peněz, svět zla • v roce 2007 příjem průměrného Američana – 34 000 dolarů, v roce 2007 obdržel Lloyd Blankfein, výkonný ředitel investiční banky Goldman Sachs jako plat, zvláštní odměnu a odměny v akciích 68, 5 milionu dolarů; • správce veterána mezi hedgeovými fondy George Sorose vydělal 2, 9 miliardy • zatímco téměř miliarda lidí po celém světě se snaží vystačit s pouhým dolarem na den… Je svět nespravedlivý? • http: //www. youtube. com/watch? v=0 ck. Iulg 1 Df. Q&feature=related
Nenávist k finančnímu světu • Celé dějiny západní civilizace – dějiny nevraživosti vůči financím a finančníkům • Proč? a) dlužníků bývá více než věřitelů; b) finančním krizím dochází dost často na to, aby se finance jevily spíše jako příčina chudoby než prosperity; c) finančníci – členové náboženských a etnických menšin • Stát bez peněz - sen všech utopistů– přesto žádný komunistický stát, ani Severní Korea k tomuto kroku nesáhly • Ovšem peníze jsou zdrojem veškerého pokroku – byly základním faktorem vzestupu člověka od bídného živobytí do závratných výšin materiální prosperity • Vývoj finančního sektoru odráží vývoj lidské společnosti • I v tomto období inovace, technologie, knoh-how atd.
Peníze Ø platební prostředek Ø směnný prostředek Ø uchovatel hodnoty a prostředek převodu hodnoty Ø jako měřítko hodnoty a cen Ø jako zúčtovací jednotka
Naturální – peněžní směna Naturální směna vyžadovala oba jedince, kteří směňují, se stejně žádanou komoditou Naturální směna vyžadovala oba jedince, kteří směňují, se stejně žádanou komoditou Peníze nevyžadují oboustrannou shodu potřeb – peníze jsou nadzájmovou komoditou
Výhoda peněz: • • • Peníze jsou prostředkem směny Eliminují nevýhody výměnného obchodu jednotkou počítání, které usnadňuje oceňování a kalkulaci, Zásoba hodnoty – umožňuje provádění ekonomické transakce v dlouhodobých časových úsecích a na velkou geografickou vzdálenost Peníze musí být proto dostupné, musí mít trvalo hodnotu, být zaměnitelné, přenosné a spolehlivé…
Podoba peněz: Ø zlato a stříbro Ø mince Ø papírové peníze Ø šeky a kreditní karty
Středověké hospodářství • V ekonomice přináší 13. století zásadní obrat směrem k „masové“ spotřebě a technické kvalitě – odklon od dálkového obchodu k lokálnímu tržnímu zázemí. • Nedostatek drahých kovů • Koncentrace na surovinové zdroje, zejména na těžbu zlata, stříbra, mědi, železa (vazba na města) • Volnost obchodu sice ztěžovalo množství měn, celnic, mýt, poplatků za doprovod, odlišné míry a váhy, povinné trasy, odlišné právní zvyklosti v každém městě x bez celnic a různých forem „výkupného“ by nikdo neudržoval cesty a nebyla by bez nich zajištěna relativní bezpečnost • Přesto – klíčová role zemědělství (autarkie, hl. obživa x neefektivnost), roste role řemeslníků, kupců
Lichva • podle křesťanů bylo půjčování peněz na úrok hříchem… lidi, kteří půjčovali na úrok • V Dantově Božské komedii – v sedmi kruzích pekla je zvláštní část, vyhrazená pro lichváře, Shakespeare – Shylock (Kupec benátský) • Na úrok neměli půjčovat ani Židé, ale ve Starém zákoně: Cinzinci můžeš půjčovat na úrok, ale svému bratru na úrok půjčovat nesmíš • V roce 1492 vyhnání Židé ze Španělska, přesun do Benátek – zde první ghetta (getto-odlitek) – označeni žlutou barvou • Pomohou poskytovat půjčky • Lichva i dnes - VB 2007 využívá přibližně 165 000 domácností služeb nelegálních půjčovatelů peněz; půjčují si celkem až 40 milionů liber ročně, ale splácí 3 x víc. • Proč? nahrazují oficiální instituce, mnoho bank by nepůjčilo dlouhodobě nezaměstnanému…
Peníze nebo úvěr – slepice nebo vejce? • Podle antropologů dříve úvěr – již při naturální směně • Systém půjček ve starověkém Babylonu - dluhy byly přenosné – na tabulkách nebylo jméno věřitele, ale „vyplaťte držiteli“. • Hliněné stvrzenky nebo příkazy k výplatě dostávali ti, kdo uložili obilí nebo jiné komodity v královském paláci nebo v chrámech. Očekávalo se, že dlužník zaplatí úrok ve výši, která často dosahovala až 20% • Základem celého systému byla zásadní věrohodnost dlužníka, že dluh splatí (credo – věřím)… Dluhy byly občas i odpouštěny • Klíčové – dluhy byly odpouštěny – možnost začít znovu • V průběhu času – tlak na dlužníky (otrokářství, nesvoboda ad. )
Já, tužka Ø Esej – Já, tužka (I, Pencil). 1958, Leonard E. Read Ø Fenomén – rozptýlené informace Ø Obyčejná grafitová tužka promlouvá v ich formě ke čtenáři a vypráví svůj rodokmen Ø Tužka, tak samozřejmá, ale tak úžasná, fantastická, nikdo jí nedokáže sám vyrobit Ø Následuje výčet všech kroků, které je třeba udělat od vytěžení cedrového dřeva v Kalifornii až po finální spojení všech dílů dohromady Ø hlavní poselství – i přesto, že tyto kroky jsou tak náročné a je jich veliké množství, tak neexistuje jediný, centrální plánovač těchto kroků. Ø Že lidé, kteří se na její výrobě podílejí, se nikdy ani nemusejí setkat, ale tržní mechanismus všechny kroky sladí tak, jak je třeba a vede k finálnímu, vytouženému
zlatý standard Ø Veškeré měny byl vázány na zlato ve fixním (trvalém) poměru. Tento poměr tak pro zúčastnměné země znamenal i fixní měnové kurzy. Např. v Británii se platily za jednu unci zlata čtyři libry a v USA 20 dolarů. Důsledkem toho byl poměr mezi dolarem a librou 5: 1. Zlatý standard se spontánně ustanovil zhruba na konci 70. let 19. století a v této době přispíval integraci světového hospodářství
Teoretické základy fungování zlatého standardu Ø každá měna měla pevně určený obsah zlata tzv. par Ø existovala možnost neomezeně dovážet a vyvážet zlato Ø existovala monetární autorita schopná a povinná vyměnit jakékoli množství domácí měny Ø skutečnost, že nesměla být prováděna sterilizace přílivu zlata
Historizující základy zlatého standardu Ø dominance Velké Británie Ø pozice Londýna jako obchodního a finančního centra Ø první etapa globalizace Ø výhodnost kooperace a dodržování mezinárodních smluv
Období po první světové válce – snaha o návrat ke zlatému standardu – hl. překážky Ø Velká Británie není schopna celý systém zaštítit Ø Země se potýkaly problémem, kdy a jak připoutat měny ke zlatu Ø Poválečná inflace Ø Sobeckost vlád Ø Slabé postavení Velké Británie
Bretton-Woodský měnový systém Ø vzájemná směnitelnost měn Ø pevné směnné kurzy (povinnost intervence centrálních bank) Ø závazek USA kdykoliv směnit dolar za zlato Ø poskytování úvěrů členským zemím z fondu MMF Ø fungování dvou nových institucí
Systém v krizi – přelom 60. a 70. let Ø nedostatek dolaru Ø silné ekonomiky jiných států Ø devalvace měn Ø uměle nízko udržovaná cena zlata
Měnový systém po Bretton-Wood Ø Kurzy začaly v důsledku mnohem více fluktuovat Ø Centrální banky ochránkyně cenových hladin i směnných kurzů Ø Hlavní rezervní měnou zůstává americký dolar
Bankovní soustava • Centrální banka a komerční banky • zlatnické banky, které se zabývaly pouze úschovnou zlata • vznik bank s částečnými rezervami
Centrální banka Ø finanční zájmy vlády nebo panovníka Ø zájmy vlády či panovníka soustředit veškeré pohyby finančních prostředků
Funkce centrální banky • spravuje měnu státu • vykonává bankovní dohled nad ostatními – komerčními bankami (uvaluje nucené správy, poskytuje jim úvěry, licence atd. – banka bank • vede účet státního rozpočtu • dohlíží na oběh peněz • emituje (vydává) hotové peníze (bankovky a mince) do oběhu • stanovuje devizový kurz
Centrální banka – institucionální vznik Ø pověřením jedné z existujících obchodních bank obou výše uvedených funkcí Ø zvýhodněním některých obchodních bank Ø založení centrální banky jako zcela nové instituce
EURO • V devizové podobě od ledna 1999 • Ve valutové podobě (v oběhu) od ledna 2002 • Ofic. platidlem v 17 z 27 států EU • Jednostranně bez dohody s EU – eurem se platí také v Andořře, Černé Hoře a Kosovu • Symbolem evrop. integrace
Maastrichtská kritéria - I 1) Kritérium cenové stability - Míra inflace smí převyšovat úroveň tří zemí EU s nejnižší inflací nejvýše o 1, 5 procenta 2) Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb - smí být nejvýše o 2, 5 procenta vyšší, než je tato míra ve třech zemích EU s nejnižší inflací 3) Kritérium deficitu veřejných rozpočtů - smí dosahovat nejvýše 3% HDP 4) Kritérium hrubého veřejného dluhu - poměr hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 60 %
Maastrichtská kritéria – II. • 5) Kritérium stability měnového kurzu - Měnový kurz musí být poslední dva roky před vstupem součástí měnového mechanismu ERM II • Rysy ERM II - Mechanismus směnných kursů definuje pro měnu každého členského státu nacházejícího se mimo eurozónu, který se jej účastní, centrální paritu vůči euru. Základní fluktuační pásmo je 15 % nad nebo pod centrální paritou