SPARTAKIÁDA 1985 TÉMATICKÉ OKRUHY Reflexe spartakiády 1985

SPARTAKIÁDA 1985 TÉMATICKÉ OKRUHY: • Reflexe spartakiády 1985 na základě článků z Rudého práva • Československá spartakiáda aneb systematická politická manipulace • spartakiádaobrázkyStrahovskystadion 10_panorama. jpg

• • Měl koncept spartakiády nějaký předobraz? turneři • sokolové • spartakiáda

• Jak byla spartakiáda v roce 1985 prezentována v tisku, konkrétně v Rudém právu? • • • Čs. spartakiáda měla po dobu svého finálového završení od 27. do 30. června v tomto stranickém deníku vyhrazenu vždy titulní stranu, kde byla komentována vystoupení cvičenců za použití typického dobového jazyka. Stranické periodikum se ji věnovalo i na druhé straně. Také poslední, tradičně patřící sportu, obsahovala menší glosy a komentáře samotných účastníků. Kupříkladu již článek z 31. května kladně hodnotí dosavadní průběh regionálních spartakiád, které se staly součástí oslav 40. výročí osvobození Rudou armádou, stejně jako tomu mělo být v samotném strahovském „finále“.

• Koho všeho se spartakiáda týkala, lze jí nazvat „masovou“? • • • Spartakiáda roku 1985 měla být vskutku záležitostí „masového charakteru“. Masovost dokládají čísla, kdy v roce 1985 na strahovském stadionu vystoupilo 180 000 cvičenců a shlédlo ji více než tři a půl miliónu diváků. Celkový počet účastníků byl ovšem s přihlédnutím ke všem regionálním vystoupením několikanásobně vyšší a přesahoval milion cvičenců a cvičenek. Byla dokonce nejmasovějším tělovýchovným vystoupením na světě.

• Jde tato akce hodnotit prizmatem „lid chce svůj chléb a hry“? • Na Strahově, centru spartakiádního dění, měl být všeho (netypický) dostatek, jak se opět dozvídáme z komentářů Rudého práva. Doprava, ubytování i strava byla pro účastníky spartakiády zadarmo. Průkazem v dopravě byl účastnický spartakiádní odznak. Pocit sváteční události umocňoval i výjimečný dostatek jižního ovoce. V městském centru byly pak obchody otevřeny až do 20 hodin. Prodloužený provoz zajišťovaly rovněž restaurace a další pohostinské podniky. Lid, v dobové terminologii „masy“, měl dostat svůj chléb a hry a Strana si tímto chtěla naklonit/uplatit lidové masy.

• Jednalo se v jejím případě o akt čistě sportovní, nebo zde hrály roli i jiné faktory, popřípadě jaké? • Aspekty politické, sportovní, sociální i kulturní. Heslo, že „v boji vítězí silnější“ a rozvinuta myšlenka o konfliktu, jako válce času, válce, v které záleží na každé vteřině. Pěstování sportu je tedy z tohoto úhlu pohledu důležitým činitelem pro formování bojových schopností vojáka → potravy pro děla za šíření utopie komunismu. • „Sport však neděláme pro sport. . . Vítězí-li v boji silnější a rozhodujícím faktorem je čas a tím rychlost, mají-li v nukleární válce velký význam takové vlastnosti jako vysoká ukázněnost, houževnatost, vytrvalost a průbojnost, pak rozvoj sportu musí sloužit především těmto cílům“. → sport zde má pouze zástupnou úlohu.

• Jaká byla pravá podstata spartakiády? • • Pravou podstatou spartakiády byla výchova „nového člověka“. Komunističtí ideologové byli nadšení z moci, kterou skýtala manipulace mas prostřednictvím spartakiády. Synchronizovaný pohyb cvičenců na strahovském stadionu představoval metaforu komunistického režimu. Zcela atomizovaná společnost, kde je každý pouze sám na své značce, a přesto se všemi dohromady tvoří dokonale ovládanou masu Winstonů Smithů. přes tuto masu je na každého dokonale vidět, každý protipohyb proti celku, každé vybočení z řady narušuje, je hned odhaleno a dotyčný je „pokárán“, že nepřispívá k blahu celku. Dokonalé ovládnutí mas. Představa zcela atomizovaného člověka začleněného do masy stejných ovladatelných jedinců.

• Proč na ni lidé s nostalgií vzpomínají? • Výrazná menšina lidí ve společnosti je podle průzkumů schopna domýšlet skutečnosti do důsledku. To pomáhá vysvětlovat fakt, že lidé ve své většině nejsou schopni rozpoznat zjevnou manipulaci v podobě spartakiády a dokonce na ni vzpomínají s nostalgií. Pro určité lidi představovala společenský obřad, kde si zacvičili na jasně srozumitelnou hudbu, pojedli párky, a zapili je národním nápojem. Strana si dala záležet, aby byla masa v tomto ohledu spokojena. Ovce mají pověst stádních tvorů bez vlastního úsudku.

Závěr: • • • Je tedy zřejmé, že primárním cílem spartakiádního nácviku byla disciplína a získání kontroly nad těly i myslí cvičenců. Chtělo by se říci, že šlo o dokonalé uvedení vizí George Orwella v praxi. Každému samostatně myslícímu člověku, individuu v pravém slova smyslu, musela proto být tato systematická politická manipulace proti mysli, musela zákonitě jít proti jeho podstatě. Z tohoto pohledu byla tedy spartakiáda manipulativním rituálem podpořeným konzumem, didaktickým projektem, který měl vytvořit novou socialistickou společnost a nového socialistického člověka na úkor potlačení jedinečnosti každé lidské bytosti.

PRAMENY: Primární prameny: • CVRČEK, Jaromír. Být vždy v čele. Praha: Naše vojsko 1963. • GEORG, Orwell. 1984. Praha: Levné knihy 2009. • Ideové otázky TOZ. Časť I. Význam a úlohy tělovýchovy a športu v ČSR. Bratislava: SÚV Sokola 1951. • Rudé právo, 31. 5. – 1. 7. 1985. Sekundární prameny: • MURAVCHIK, Joshua. Nebe na zemi. Vzestup a pád komunismu. Praha: BB art 2003 • KLAUSNEROVÁ, Zuzana. Československá spartakiáda 1985, Diplomová práce, Plzeň: Pedagogická fakulta 1986. • ROUBAL, Petr. Jak ochutnat komunistický ráj, Dvojí tvář československých spartakiád. In: Dějiny a současnost. č. 6. Praha 2006. Obrázky: • www. google. cz Mgr. Michal Bihary