PRONÁSLEDOVÁNÍ A LIKVIDACE ŽIDŮ V PROTEKTORÁTĚ Nacistické

PRONÁSLEDOVÁNÍ A LIKVIDACE ŽIDŮ V PROTEKTORÁTĚ

Nacistické Německo začíná strašit • • • V roce 1933 nastupuje v Německu Adolf Hitler a zahajuje nevybíravé tažení proti židům V roce 1935 jsou vydány Norimberské zákony na ochranu německé krve a cti, které zakazují jakýkoliv styk mezi Němcem a židovkou či naopak Českoslovenští židé jsou velmi aktivní na mezinárodním poli v boji proti nacistické svévoli Do Československa prchají židé z Německa Češi očekávají, že židé začnou pod dojmem vývoje v Německu více mluvit česky Typický žid v německé učebnici pro děti – „židovským bohem jsou peníze“.

„Jedovatá houba“ Žákům byli židé od útlého dětství prezentováni jako jedovatá houba, kterou je třeba včas rozpoznat: Maminka učí v lese Franze rozpoznávat jedlé a jedovaté houby a vysvětluje, že se Židy je to podobné. Učitel učí děti ve škole rozpoznávat Židy podle typických znaků. Varuje, že někteří Židé vypadají ale zcela normálně Židé jsou špinaví, jsou to zločinci nejhoršího druhu, lžou podvádějí a kradou. Otevírají si obchody s kradeným zbožím.

Filmová propaganda v Německu Přečti si následující příběh nejznámějšího nacistického antisemitského filmu. Charakterizuj podle popisu znaky, které Žid Süss jako prototyp Žida měl: Příběh: V německém městě Stuttgart panuje dosud pěkná atmosféra a vládne tu společně městská rada a vévoda. Bohužel, do města přichází ničemný Žid Süss, který kdysi půjčil vévodovi peníze. Spolu se svým přítelem, ohyzdným rabínem, si vévodu postupně omotají kolem prstu, stanou se majiteli městských cest a postupně dosáhnou toho, že do města přitáhnout špinaví Židé, kteří ale mají nakradenou spoustu peněz. Žid Süss se stane finanční poradcem vévody, způsobí roztržku s městskou radou a chystá se sehnat z peněz od Židů vojsko, jež násilně uklidní nespokojené obyvatelstvo. V odbojné městské radě je nadějný mladý muž, na jehož mladou ženu dostane Žid Süss zálusk. Podle ji znásilní, ona si vezme život, lid se vzbouří, vévoda zemře a Žid Süss je oběšen.

„Žid Süss“ 1. 2. 3. 4. Různé podoby Žida Süsse, jenž měl za kumpána ohyzdného rabína Český plakát na film Zneuctění čisté křesťanské ženy (1. -2. ). Poté, co spáchá žena kvůli hanbě sebevraždu, její muž (3. )rozpoutá ve městě povstání , Süss je demaskován a odsouzen k smrti (4. ).

Reakce v Československu

Osudný rok 1938 • • • Rok 1938 je nám osudný - Češi jsou po mnichovském diktátu (konec září) na kolenou Vnitrozemí: Češi hledají viníka současné tragédie, objevují jej mimo jiné v židech Do okousaných Čech prchají židé ze zabraných Sudet, mnozí Češi se jich bojí a nechtějí je ve své zemi V novinách se objevují první štvavé články proti židům Česko-slovenská vláda se chystá připravit určitá omezení proti židům Hraniční přechod ve Vejprnicích – je zde zadržena Židovka, která uprchla z pohraničí a je vrácena do Německa Sudety a Německo: Po atentátu na německého diplomata v Paříži vypukla v celém Německu tzv. Křišťálová noc. V pohraničí je vypáleno množství synagog a jsou pořádány hony na židy Synagoga ve Svitavách

Jak Němcům v roce 1938 Židy představoval nacistický bojovný týdeník Der Stürmer

Číst Der Stürmer chtělo od čtenáře poměrně velkou odvahu. Čtenář se ani nemusel ponořit do bezduchých článků plných nenávisti a lží. Stačilo prohlédnout si obrázky v těchto „novinách“, aby se člověku udělalo mdlo. Týdeník byl plný násilí, krve a nechutných obrazů. Byl velice tendenčně zaměřený proti Židům, demokratům a bolševikům. Na stránkách tisku ožívala temnota středověkých pověr o Židech, přisuzovaly se jim vraždy i touha po ovládnutí celého světa. Během roku 1938 se bohužel stalo vděčným tématem tohoto plátku také sousední Československo – jako nepřehledné rejdiště Židů a bolševiků. Ve své nenávisti se němečtí „publicisté“ nezastavili ani před zesměšňováním a urážením českého národa. Český národ je obětí „mezinárodního“ Žida

Československo jako údajné „rejdiště bolševiků a Židů“

To bylo Československo podle časopisu Der Stürmer … 1. 2. 3. To bylo Československo: Republika byla odkojena Leopoldem Hilsnerem a židovskou Společností národů (1. ), skutečnými pány republiky byli Židé (2. ) a Masaryk byl jejich ochráncem již od časů Leopolda Hilsnera (3. ). Srovnání: Typická Češka z pražského lokálu a sudetská Němka ze severní Moravy

Křišťálová noc v pohraničí 3. 1. 2. 5. 6. 4. Hořící synagogy: v České Lípě (1. ), Mostě (2. ), Opavě (3. ), Falknově nad Ohří – Sokolově (4. ), Liberci (5. ) a Svitavách (6. )

Po křišťálové noci 3. Mostecká synagoga po vypálení Zprávy o pogromech v sudetoněmeckém (1. ) a československém (2. ) tisku. Policejní zpráva o vyhánění Židů z Karlových Varů (3. ). 1. 2.

Vypálená synagoga v Nýřanech u Plzně Židé prchající ze Sudet, stejně jako němečtí antifašisté, byli bez milosti vraceni zpátky do Německé říše. O jejich další osud se československá strana nezajímala. Byli proto ukrýváni československým obyvatelstvem. Zpráva o vrácení Rosy Immergut Z Vlkýše

Tisk druhé republiky Bez komentáře …

Protižidovské útoky v Plzni V Plzni bylo v době druhé republiky jednou ze dvou vlivných center nacionalistické a antisemitské organizace Vlajka. V čele stáli plzeňský arciděkan Antonín Havelka a stavitel Jan Wiesner. 5. února 1939 nechal Havelka uspořádat výstavu „Žid-nepřítel lidstva“ a Wiesner inicioval odstranění židovské hvězdy z Velké synagogy. Důsledky Wiesnerova zásahu bylo možno vidět ještě před rekonstrukcí synagogy r. 1993. 6. března provedli Vlajkaři pumový atentát na nový židovský hřbitov v Plzni na Rokycanské třídě. Pokusili se zničit obřadní síň z roku 1898. Při útoku byla síň pobořena a dva atentátníci – Oldřich Pulda a Antonín Staral – zahynuli.

Nešťastný Protektorát • • • Židé jsou poprvé uváděni po německém vzoru s velkým „Ž“ jako rasa a národ. Židé jsou postupně deklasováni bezpočtem nesmyslných nařízení na okraj společnosti Lidé se nesmí s Židy stýkat, zdravit, Židé v podstatě nesmějí vlastnit nic, co by je rozptýlilo, nesmějí do lesů, parků, dopravních prostředků V roce 1941 degradace Židů vyvrcholila zákazem nejrůznějších nezbytných potravin a pochutin Rok 1941 je ve znamení přípravy deportací V lednu 1942 plzeňští Židé jako jedni z prvních v zemi odjíždějí do Terezína Židé musejí mít označené oděvy (žlutou hvězdou), ale i občanky (písmenem“J“)

Zákazy pro Židy roku 1939 Zákaz výkonu profese židovským advokátům Povinnost okamžitě odevzdat rozhlasové přijímače Zákaz přístupu Židů do německých vysokých škol Zákaz pracovat ve veřejné správě, u soudů a ve školách Zavedena daň z vystěhování, která činí 25% veškerého majetku emigranta Právo ustanovit správce židovského majetku Židům se zakazuje prodávat nemovitý majetek Zákaz výuky židovských dětí na německých obecných a středních školách Židé vyloučeni ze všech spolků, Židé nesmějí navštěvovat sportovní hřiště ani jako diváci Židům zakázáno navštěvovat hostince a kavárny v společném prostoru s árijci Zákaz vycházení po 20. hodině Zákaz jakéhokoliv disponování hospodářskými podíly, pokud jsou úplně nebo částečně v židovských rukou Možnost propustit zaměstnané Židy k prvnímu v měsíci bez udání důvodu Zřízeny vázané židovské účty, jimiž smějí Židé disponovat jen se souhlasem finančních úřadů

Zákazy pro Židy roku 1940 - - - Zákaz přístupu a pobytu Židů ve všech veřejných sadech a zahradách v Praze Židům zakázán přístup do všech městských lesů v pražském obvodu Omezení dopravy v tramvajích. Židé smí jezdit jen posledním vozem soupravy, máli tramvaj dvě plošiny. Má-li tramvaj jen jeden vůz jsou Židé z dopravy vyloučeni Pro Židy stanovena nákupní doba od 11 do 13 a od 15 do 16. 30 hodin Zákaz přijímání židovských žáků do škol s českým vyučovacím jazykem Židům definitivně zakázán vstup do kaváren a restaurací, a to i v případě, že měly pro Židy vyčleněnu zvláštní místnost - Nařízení o pronajímání uvolněných židovských bytů Němcům Pražští Židé nesmí dostávat poukázky na šaty - Zákaz chování holubů Židy - Všechny platby ve prospěch Židů musí být odváděny pouze na vázaný bankovní účet. Židé nesmí řídit podniky, které byly převedené do árijských rukou Povinnost přihlásit stav majetku k 31. 12. 1939 Židům zakázány návštěvy divadel a kin - Občanské legitimace Židů označeny písmenem J Všichni, kdo podléhají norimberským zákonům mají povinnost hlásit se u židovských náboženských obcí - Židům zakázáno měnit bydliště a opouštět jeho obvod Židům zakázán přístup do některých ulic v centru Prahy

Zákazy pro Židy roku 1941 - Židům odňaty telefony Židům odepřen příděl jablek Židům je přikázáno odevzdat řidičské průkazy - Židé nesmějí dostávat příděly cukru - Zpětný zákaz manželství i imomanželského styku mezi Židy a říšskými státními příslušníky - Židům je zapovězený přístup do všech lesů, včetně soukromých - Židům zakázáno kouřit tabák a obstarávat si tabákové výrobky - Zákaz prodat nebo darovat Židům marmelády a džemy - Zákaz prodeje sýrů, ryb, drůbeže nebo zvěřiny Židům - Zákaz prodeje nebo darování zbylého majetku - Židé ztrácejí nárok na plat v době nemoci, na nemocenské příplatky, na rodinné příplatky - Židé nesmí být vyučeni v oboru - Židé jsou povinni vrátit rybářské lístky - zákaz rybaření - Zrušeny přeškolovací kurzy, které pořádá Židovská náboženská obec Židé nesmí dostávat poukázky na šaty - Židům odebrány příděly luštěnin - - Zákaz opustit bez policejního povolení obvod i obec Všem Židům od 6 let věku nařízená povinnost viditelného označení žlutou židovskou hvězdou Zákaz vstupu Židů do veřejných knihoven - Židé nesmí odebírat cibuli Naprostý zákaz používání trolejbusů Židy -

Štvavé články v protektorátním tisku

Plzeň a Židé za Protektorátu Plzeň ležela na hranici Protektorátu a Němci si na ni dělali nárok. Součástí poněmčování byly časté vlajkoslávy (1. ). Naopak pro Židy nemělo být ve městě místo. Zakázána jim postupně byla i jízda tramvají, vlaky, trolejbusy či řízení aut (3. ). Židé se směli koupat pouze v bývalém Dobytčím rybníku (překřtěném na Židovský) v Bolevci (4. ). 1. 3. 4. 2.

Hranice Protektorátu Židovský rybník Lochotínské louky Židovský rybník (dnes Třemošenský) nazývaly židovské děti prostě „Rybník“. Byl poměrně daleko severně od města, až za vsí Bolevec. Stejně tak lochotínské louky, kam si mohly jako na jediné hřiště děti chodit hrát. Jediným hotelem určeným Židům v Plzni byl hotel Rossija v Nádražní ulici.

Transporty z Plzně V rozmezí deseti dnů 17. — 26. 1. 1942 byly ve třech velkých skupinách z Plzně vyvezeny více než dva tisíce židovských spoluobčanů—od dělníků až po bankéře, právníky a úředníky. Transporty se nazývaly R, S, T. V plzeňské Sokolovně bylo shromaždiště. Každý transport zde musela nocovat několik dní před odjezdem z Plzně. Lidé spali na slamnících v hlavním sále a přilehlých prostorách. Tísnili se tu na zemi, šlapali po sobě. V den odjezdu je k vlakům na Hlavní nádraží odváděly ve čtyřstupech strážní oddíly německé policie již jako vězně. Protože šlo o jeden z prvních transportů, bylo zde ještě možné fotografovat. U dalších transportů to již nacisté zakázali.

Film „Jan Cimbura“ V roce 1942 byl podle románu J. Š. Baara natočen film Jan Cimbura. Byl přesycen národními symboly, podkreslen patetickou hudbou a divák ve filmu mohl vnímat českou vesnici jako místo poctivé práce a základních lidských hodnot. Tuto idylu však ve snímku režiséra Františka Čápa narušuje cizorodý prvek: Žid a jeho krčma, místo hazardních her, neřesti a alkoholu, které ničí slušné sedláky. V závěru filmu je Žid selkami zmlácen, vyhnán z vesnice, hospoda končí v plamenech, kde shoří i úpisy zadlužených sedláků. 1. 2. 4. 3. Žid je uzavřen ve své hospodě a nevychází mezi lidi. Když jej někdo přijde navštívit, hledí vyplašeně skulinou ve dveřích (1. ). Ve svém podniku kazí poctivé sedláky neřestí (2. ) a půjčuje na vysoké úroky(3. ). 5. Selky, které u Žida hledají své muže, nevycházejí z údivu(4. ). Žid je hněvem žen vystrašen (5. ). Nakonec odchází ze vsi (6). Film měl premiéru na konci roku 1942, kdy byly v plném proudu transporty z Protektorátu do 6. Terezína. Český antisemitský film

Terezín • • • Terezín, nelidské sídliště pro podřadnou židovskou rasu na hranicích Protektorátu, byl jen přestupní stanicí Z Terezína se pokračovalo do vyhlazovacích táborů v Polsku Některé konkrétní osudy lidí, kteří prošli Terezínem nabízí prezentace „Neobyčejné osudy Židů“ Cesta od vlaku v Bohušovicích do Terezína