PROJEKT ZEMĚDĚLSKÉ SYSTÉMY I Vybraná zemědělská plodina

PROJEKT – ZEMĚDĚLSKÉ SYSTÉMY I. Vybraná zemědělská plodina: Cukrovka

Vyučující: Vypracovali: Sizov Vladyslav Akmal Abbasov Maria Kosse Ivan Kartalov Termín cvičení:

Cukrovka (Beta vulgaris)

Vědecká klasifikace § Říše: rostliny (Plantae) § Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) § Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) § Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida) § Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales) § Čeleď: laskavcovité (Amaranthaceae) § Rod: řepa (Beta) § Druh: řepa obecná (Beta vulgaris) § Poddruh: řepa cukrová

Krmna řepa - Cukrovka

§ Řepa je rostlina hospodářsky dvouletá. § Z pupenů v úžlabí vedlejší lodyhy a na nich generativní orgány. § Květ po 2 – 5 kvítcích pohromadě, a tak vytvářejí klubíčko. § Semena jsou 1 až 2 mm velká, hnědé barvy, plochá.

Bulva cukrovky je část rostliny bez listů (někdy se používá termín kořen) a tvoří ji: § hlava bulvy (epikotyl) - horní část bulvy, ze které vyrůstá růžice listů, hranici tvoří nejnižší věnec listových pupenů § krk bulvy (hypokotyl) - část bulvy mezi hlavou a vlastním kořenem, která nenese listy ani kořeny § vlastní kořen (radix) - spodní a největší část bulvy, ze které vyrůstají postranní kořínky, zejména v tzv. kořenové rýze

Význam § Cukrovka je pěstována hlavně jako technická plodina, surovina na výrobu cukru. § V malé míře je využívána ke krmným účelům. § V poslední době jsou sledovány možnosti využít cukrovku k výrobě lihu § Ověřují se další možnosti využití cukrovky v chemii, na výrobu krmných kvasnic atd. Složení § Pro hodnocení technologické jakosti cukrovky je nejdůležitější obsah sacharózy a melasotvorných látek. § Sacharóza dosahuje v cukrovce koncentrace v rozmezí 15 – 18%, maximálně 20 – 22%.

Cukrová řepa se pěstují hlavně v zemích s mírným klimatem Státy výrobci cukrovky: Ø Ukrajina Ø Rusko Ø Bělorusko Ø Státy Evropy Ø Alžírsko Ø Tunisko Ø Indie Ø Pákistán

Cukrovka v Česke Republice

Hl. město Praha Středočesky 548 (ha) 15 273 (ha) Jihočesky 0 (ha) Plzeňsky 0 (ha) Karlovarsky - Ustecky 2968 (ha) Liberecky 404 (ha) Kralovehradecky 9 164 (ha) Pardubicky 2 995 (ha) Vysočina 262 (ha) Jihomoravsky 5 891 (ha) Olomoucky 9 027 (ha) Zlinsky Moravskoslezsky Rajonizaci: vpodstatě Jihomoravsý a Středočeský kraje Osevení plochu: 70 -80 tis. ha Podil na orně půdě: 60 -70% Využiti orne půdy v krajich ČR v roce 2007: 1 067 (ha) 6 467 (ha) Vznos: 57, 91 t/ha Ceny: 1995 - 8000 Kč/t 2008 - 5 – 6 000 Kč/t

Zařazení do osevního postupu

§ Nejvhodnější předplodinou pro cukrovku jsou ozimé obilniny, nejčastěji ozimá pšenice. Cukrovce se nedaří po kukuřici a vojtěšce. Běžně, bez výrazných fytosanitárních opatření, by se neměla cukrovka pěstovat po sobě dříve než za 4 až 5 let. § Organické hnojení je nezbytnou součástí systému hnojení cukrovky. Nejvhodnější hnojiva jsou chlévský hnůj a kompost.

Základní požadavky cukrovky na prostředí

Cukrovka je velmi citlivá na přehnojení dusíkem, které vede k poklesu cukernatosti v některých případech i k poklesu výnosu. Nedostatek dusíku u cukrovky je provázen určitým zesvětlením listů, listy jsou malé, s tenkými řapíky, vnější listy rychle stárnou. Nadbytek dusíku charakterizuje temně zelená barva listů a velké zvlnění čepelí

Nejjistější výsledky u cukrovky poskytuje klasický systém „tří oreb“ § podmítka ihned po sklizni předplodiny § organické hnojení a střední orba v srpnu až září § hluboká orba v říjnu

Technologii zpracování půdy

Kvalitní řepařská půda má mít: 1)optimální strukturu a pórovitost, 2)nízkou objemovou hmotnost (pod 1, 45 g. cm-3) a nízký penetrační odpor půdy (max. 3, 5 MPa), 3)příznivý vzdušný a vodní režim, 4)neutrální až slabě alkalickou reakci s hodnotami p. H 6, 8 až 7, 3; 5)obsah kvalitního humusu nejlépe nad 2, 5%.

Hospodářské Využití

Cukrovka má jedínne využití na výrobu cukru. Jejím odběratelem je cukrovar.

Cukrovka je především pěstována jako technická plodina. V poslední době jsou sledovány možnosti využít cukrovku k výrobě lihu. Z jednoho hektaru pěstované cukrovky . lze vyrobit 5 000 litrů alkoholu Průměrná spotřeba cukru v ČR se pohybuje mezi 36 až 40 kg na osobu a rok. Cukrovka je v ČR pěstována na ploše kolem 70 až 80 tis. ha. produkce cukru je kolem 500 tis. tun cukru. Rozsah pěstování se řídí tržním řádem.

Cukrovka kryje domácí potřebu cukru. Cukr z cukrovky je významnou, energeticky bohatou a ekologicky čistou potravinou. Lze předpokládat, že cukrovka bude i nadále významnou technickou plodinou využívanou především pro výrobu cukru

Hlavní škodlivé organismy

Hlavní škůdci mladých rostlin řepy. V období vzcházení a prvých růstových fází řepy nejvíce škodí Mšice maková, Mšice broskvoňová Květilka řepná Rýhonosci

Škůdce Poškození Kritické číslo Možnosti ochrany Mšice maková Sání na listech, Po ukončení přeletu retardace v růstu, svinování při napadení 5 a více %, srdečkových listů, přenos za napadení virů i jedna mšice na rostl. Postřik: - pyretroidy - organofosfáty - karbamáty Mšice broskvoňová Není zřetelně specifické, sání 1 mšice na rostlinu na starších listech, HLEDEJTE na starších HLAVNÍ VEKTOR virů listech ! Postřik: - pyretroidy - organofosfáty - karbamáty Květilka řepná Plošné miny na listech Rýhonosci Bílá vajíčka na listech: děložní listy – 6 a více 2 -4 pravé l. – 10 a více Nad 6 pravých listů již neškodí. Žír a okus děložních i prvních První výskyty brouků a pravých listů řepy žír Postřik: - organofosfáty - karbamáty Postřik: - pyretroidy - organofosfáty

Housenky můry gama na cukrovce

Listy cukrovky poškozené žírem maločlenců

Okénkování listů cukrovky po žíru housenek můr

Při vytažení rostlin z půdy byla zřetelná hniloba kůlového kořene v různém stupni napadení

Možnosti ochrany. Obalované osivo je běžně mořeno insekticidy a fungicidy na ochranu vzcházející řepy (přípravky Furadan, Seedox, Promet). Vysoce účinný je insekticid Gaucho, chránící cukrovku proti škůdcům nejen při vzcházení, ale následně po dalších 6 – 8 týdnů i proti prvním náletům mšic. Moření Gauchem sice zvyšuje cenu osiva, ale podstaně omezuje rizika pěstování a snižuje náklady na pozdější ošetření porostů postřikem insekticidy. Ochranná opatření jsou v oblasti agrotechnické – provzdušnění půdy, dobrý vodní režim, neaplikovat nekvalitní organickou hmotu (velmi slamnaté hnoje), nepřehnojovat chlévským hnojem dokonce uvažovat o pěstování cukrovky v druhé trati. Problémem se dále zabýváme a lze konstatovat, že jde o vážný problém v intenzivně řepařících oblastech Evropy i světa (Nizozemí, SRN, Belgie, USA aj. ).

Zdroj literatury Øwww. czso. cz Øwww. vfu. cz Øwww. zemedelske-systemy. cz Øwww. spcc. cz ØPulkrábek, Capouchová, Hamouz a kol. (2003) : Speciální fytotechnika Øhttp: //hbcukr. webnode. cz/sachari dy/a 2 -sacharoza/a 2 -1 -vznik-avyskyt-v-prirode/a 2 -1 -1 -cukrovarepa/ ØWikepedia. cz ØIng. Milan Čížek (2009): EKONOMIK A PĚSTOVÁNÍ CUKROVKY