Právní formy obchodu Družstevní obchod 1 Základní

Právní formy obchodu. Družstevní obchod. 1

Základní prameny práva • Živnostenský zákon • Obchodní zákoník 2

Právní formy obchodních podniků • Podnik jednotlivce • Obchodní společnosti • Osobní obchodní společnost • veřejná obchodní společnost - např. Kaufland ČR, v. o. s. • komanditní společnost – např. Globus ČR, k. s. • Kapitálové obchodní společnosti • akciová společnost – např. Ahold, Czech Repubic, a. s. • společnost s ručením omezeným – např. dm - drogerie markt s. r. o. • Družstva • např. Jednota České Budějovice 3

Nepodnikové formy sdružování • konsorcium – příležitostné (dočasné) sdružení podniků – zpravidla společné zhotovení zakázky nebo účast v jiné operaci velkého rozsahu • kartel – zakázaná forma ve většině států včetně ČR (zák. o ochraně hospodářské soutěže, ÚOHS) – cenový – určování jednotných odbytových cen, minimálních cen pro stejné zboží – prodejní - dohoda o prodeji v podobě syndikátu nebo územního kartelu – výrobní – kondiční - např. stanovení společných dodacích a platebních podmínek př. „kartelová dohoda“ stavebních spořitelen 2004 4

Nepodnikové formy sdružování • holding - uskupení obchodních společností, v němž jedna ze společností (mateřská) kapitálově ovládá několik jiných společností (dceřiných) • koncern = holding 5

Družstevní organizace - družstvo - družstevní podnik - zakladatelem je družstvo - základní jmění je tvořeno majetkem od zakladatele. - za závazky družstevního podniku ručí družstvo do výše svého majetkového vkladu. - řídícím orgánem podniku je ředitel, který je jmenován a odvoláván zakladatelem Specifická povaha družstva „Družstvo je autonomní sdružení osob dobrovolně spojených za účelem uspokojování jejich společných hospodářských, sociálních a kulturních potřeb a cílů prostřednictvím společně vlastněného a demokraticky řízeného podniku“. (Mezinárodní družstevní svaz (ICA) 6

TRADICE EVROPSKÉHO A ČESKÉHO DRUŽSTEVNICTVÍ Rozvoj kapitalismu, stoupající chudoba, zneužívání monopolu -> myšlenka svépomoci a společného vlastnictví – první snahy – „družstevní utopisté“ – zakládání národních dílen, výrobních asociací Představitelé: L. Blanc (1811 - 1911), F. Lassall (1825 – 1911) v českých zemích F. Chleborád (1839 -1911) R. Owen (1771 -1858) anglický průmyslník (kolonie ve svých továrnách) Klasické družstevnictví První družstvo - 21. prosince 1844 v anglickém městě Rochdale “Rochdalské družstvo spravedlivých průkopníků”(Rochdale Society of Equitable Pioneers) - spotřební družstvo – cíl: prodej zboží členům za střední tržní ceny, v dobré kvalitě a správné váze 7

EVROPA - 9. únor 1845 v západoslovenském městečku Sobotišti vznik prvního družstva na kontinentu - “Gazdovský spolok” – - zakladatel: Samuel Jurkovič Německo - 1. družstvo – 1846 – „Sdružení pro svépomocné zásobování chlebem a plodinami“ (Fridrich Wilhelm Raiffeisen) Čechy - 1. družstvo - 1847 - “Pražský potravní a spořitelní spolek” 1892 - Čechy a Morava 61 SD 8

Vznik a tradice klasických družstevních principů (postupně se vyvíjely) • družstevní demokracie (dobrovolné členství, svobodné • rozhodování o vzniku a zániku členství, osobní rovnost členů, práva a povinnosti členů) • rozdělování přebytků hospodaření členům na principu osobní zásluhovosti • prodej za hotové a střední tržní ceny • poctivost prodeje • výchova a vzdělávání členů • rasová, náboženská a politická snášenlivost Oblast drobného lidového peněžnictví v Čechách Cyril Kampelík (1805 -1872) Německo F. W. Raiffeisen (1818 -1888) - tzv. družstevní záložny Obdobná družstva ve Francii, Itálii, Holandsku, Rakousku 9

STAV ČESKOSLOVENSKÝCH DRUŽSTEV V ROCE 1937 Celkový počet registrovaných družstev 18 170 STAV DRUŽSTEVNICTVÍ V ČR V ROCE 1990 Spotřební družstva činnost MOB, VOB ubytování, stravování, výkup, výroba počet 73 SD (okresní působnost a 2 SD městského typu Včela Praha, Budoucnost Ostrava), podíl MO obratu do 25% Výrobní družstva činnost-obchodní, umělecká, družstvo invalidů, . . . Bytová družstva činnost - SBD, družstva Vzájemné občanské pomoci(výstavba domků, elektrifikace) Zemědělská družstva od roku 1952 pod Ministerstvem zemědělství 10

Základní typy družstev a) neúvěrní - zemědělská – nákupní a prodejní, výrobní , strojová, elektrárenská, pastvinná, lesní, vodní apod. - výrobní - spotřební (konzumní) - stavební a bytová družstva - medicínská a zdravotní - živnostenská – nákupní a prodejní, výrobní a jiná - kulturní – např. divadla, vydavatelství, zábavní a umělecká družstva - ostatní - vodovody, rybářská, turistika a sport, rodinné zahrádky apod. b) úvěrní - zemědělské kampeličky, raiffeisenky, rolnické vzájemné pokladny, všeobecné záložny 11

Družstevní principy v současnosti 1. Dobrovolné a otevřené členství 2. Demokratická kontrola členů 3. Ekonomická účast členů 4. Samostatnost a nezávislost 5. Vzdělávání, odborná příprava a informovanost 6. Spolupráce mezi družstvy 7. Spoluodpovědnost za společnost 12

MEZINÁRODNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ Mezinárodní družstevní svaz (ICA) • 1895 v Londýně, 15 členských zemí • současnost – sídlo v Ženevě, 227 členských organizací z 91 zemí, více než 800 mil. družstevníků • 38% spotřební dr. , 36% zemědělská a zásob. dr. , bytová dr. , bankovní, pojišťovací, úvěrová a výrobní družstva Vlajka Mezinárodního družstevního svazu 13

Mezinárodní družstevní den – 1. sobota v červenci (od roku 1995) CCW – Consumer Co-operative Worldwide (mezinárodní organizace spotřebních družstev – sídlo v Manchesteru) - v současnosti 18 členských organizací z 16 zemí, které jsou zároveň členy ICA – spolupráce s FAO, OSN, sdružením Eurocoop EUROCOOP (European Community of Consumer Cooperatives – z. 1957) – sdružení evropských SD - sídlo Brusel - členské země Dánsko, Německo Španělsko, Finsko, VB, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Švédsko, ČR, Maďarsko, Slovensko, Estonsko, Kypr - přidružené země Bulharsko, Rumunsko 1 - celkem více než 3200 družstevních organizací, přes 22 mil. členů 4

Evropská družstevní společnost (societa cooperativa europea – SCE) - zakotvena v právu EU (nařízení Rady ES č. 1435/2003) – cílem EU je podpora rozvoje družstev - odstraňuje nevýhodu, že družstva mají v jednotlivých státech EU různé legislativní vymezení - subjekt se záměrem podnikat ve více zemích EU se může etablovat přímo podle práva EU - Stanovy SCE definitivně vstoupily v platnost v roce 2006 – v ČR zákon č. 307/2006 - charakter – právnická osoba, základní jmění min. 30 000 EUR 15

Družstevní organizace v České republice 16

FAKTOGRAFICKÉ ÚDAJE O DRUŽSTEVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE – STAV K 31. 12. 2005 Pramen : DA ČR 2006 17

Spotřební družstva • vznikla z potřeby svépomoci a společné ochrany před obchodníky a překupníky – původně zboží denní spotřeby • současné oblasti působení spotřebních družstev ve světě: – – – potravinářský obchod nepotravinářský obchod pohřebnictví prodej automobilů cestovní ruch 18

SPOTŘEBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ V ČR Postavení spotřebních družstev na vnitřním trhu - do roku 1990 výrazně omezeno spíše na oblast venkova -po roce 1990 rozvoj ve městech, problém restitucí • V současnosti podíl SD na celkovém MO prodeji (zhruba 5 % podíl na obratu potravinářského zboží a 3 -4 % podíl na celkovém maloobchodním obratu) • Podíl spotřebních družstev na celkovém počtu pracovníků a na počtu provozních jednotek (zhruba 2 -3 % podíl na počtu pracovníků a na počtu maloobchodních jednotek) • V roce 2005: 3 074 MO prodejen 19

59 spotřebních družstev – členů SČMSD • od roku 1997 společně provozují: Družstevní obchodní řetězce: COOP : TIP, TUTY, TEMPO, TERNO, DISKONT; COOP Stavebniny Správou každého řetězce je vždy pověřeno jedno členské družstvo Pro potřeby členských družstev byly založeny: Nákupní centrály: COOP Centrum družstvo a COOP Morava a ve spolupráci se slovenskými a maďarskými družstvy: Nákupní centrála COOP EURO (akcionáři: CO-OP Hungary Rt. , COOP Jednota Slovensko, s. d. a COOP Centrum družstvo Praha) 20

Strategické cíle SČMSD • Stále aktivněji prosazovat zájmy systému spotřebních družstev vůči politickým orgánům a veřejné správě ČR • Spolupodílet se na iniciativách ČR v oblasti obchodní politiky EU • Účinně ovlivňovat přípravu a tvorbu legislativních norem pro odvětví obchodu, včetně družstevního • Vytvořit centrální podnikatelský subjekt, který by družstevnímu sektoru umožnil obstát mezi stále rostoucí domácí i nadnárodní konkurencí • Zvyšovat prestiž spotřebního družstevnictví mezi širokou veřejností • S přispěním moderních informačních a komunikačních technologií a kvalifikovaných pracovníků pomáhat vytvářet věrohodný obraz družstevního obchodu 21

Strategie obchodní politiky v systému spotřebního družstevnictví ČR • Cílem podnikání SD strategie stálého zákazníka • Řetězcové uspořádání MO sítě • Integrace centrálního nákupu a logistika zásobovacího řetězce (integrace nákupu zboží, příjmu a distribuce prostřednictvím sítě integrovaných VO skladů) • Jednotná informační databáze a obchodní informatika (projekt Centrum a podmínky pro zkvalitňování řízení obchodních procesů v systému) 22

Literatura: Transformace vnitřního obchodu v ČR 1990 -1995, MHČR, Praha 1995 Turnerová, L. : Obchodní činnost družstev a družstevních organizací, VŠE, Praha 1995 Kolektiv autorů: Vývoj družstevnictví na území ČSFR, Družstevní unie ČSFR, Svépomoc, Praha 1992 Němcová, L. a kol. : Vybrané kapitoly z českého družstevnictví, DAČR, Praha 2001 Družstevnictví v podmínkách tržní ekonomiky, Sborník referátů z mez. Konference, UJEP Ústí n. L. 1999 Sborník příspěvků z mezinárodní konference „Družstevnictví 2000“, ZF JU, Č. Budějovice 2000 Sborník příspěvků ze semináře s mezinárodní účastí „Družstevnictví 2001“, ZF JU, Tábor 31. 5. 2001 Sborník příspěvků z „Družstevnictví 2002“, ZF, JU, Tábor 2002 www. scmsd. cz, www. socr. cz, www. dacr. cz Časopis: Družstevní noviny, Moderní obchod 23