Některé užitečné webové adresy k předmětu Dějiny 20

Některé užitečné webové adresy k předmětu Dějiny 20. století: • Eurodocs: http: //eudocs. lib. byu. edu/index. php/Main_Page • Historical atlas of the 20 th Century – Links to other history maps http: //users. erols. com/mwhite 28/maplinks. htm

Doporučené historické časopisy • Český časopis historický http: //www. lib. cas. cz/casopisy/cz/Cesky_casopis_historicky. htm • Soudobé dějiny http: //www. lib. cas. cz/casopisy/cz/Soudobe_dejiny. htm • Mezinárodní vztahy http: //www. iir. cz/display. asp? ida=19 • Mezinárodní politika http: //www. iir. cz/display. asp? ida=18 • Dějiny a současnost http: //www. dejiny. nln. cz/

Nastolení východisek • Dějiny 20. století – moderní či soudobé dějiny? • Proměna světového systému a teorie závislosti: Max Weber, Stein Rokkan, Peter Evans, Immanuel Wallerstein centrum (jádro) – semiperiferie – periferie • Systém velmocenské rovnováhy od pentarchie: Francie, Velká Británie, Prusko (Německo), Rakousko (Rakousko-Uhersko), Rusko přes bipolární svět (USA x SSSR) k dnešku

Dvacáté století • „Dlouhé“ či „krátké“ století ? Eric Hobsbawm Věk extrémů: krátké 20. století, 1914 -1991 • počátek dotvoření principu národního státu a práva na sebeurčení • konec ve znamení nadnárodních integrací a procesu globalizace • mezníkem víceméně první světová válka

Téma 1. Přelom století – nastolení východisek • Dlouhodobé příčiny války • Bezprostřední příčiny války • Spojenectví a válečné cíle

Téma 2. První světová válka • Průběh války (po jednotlivých letech a na jednotlivých frontách) • Konec války

Téma 3. Versaillesko-washingtonský systém; rozšíření „jádra“, rozšíření „periférie“ • Pařížská mírová konference • Prosazení principu národního sebeurčení a vzniku „národních států“ • Washingtonská konference • Společnost národů • Nová dimenze „světového systému“

Téma 4. Demokracie v ohrožení I: bolševická alternativa • Vnitropolitické poměry a revoluce v Rusku • Bolševické uchopení moci, občanská válka • Etapy a formy upevňování komunistického systému

Téma 5 Světová revoluce? • Příčiny, průběh a důsledky poválečné revoluční vlny a radikalizace mas • Situace v Evropě (vítězové a poražení) • Situace ve světě (Asie, Latinská Amerika) • Východiska

Téma 6. Hospodářská obnova, reparace a „německá otázka“ v politice velmocí • Ekonomické důsledky války a problémy poválečné rekonstrukce • Reparační otázka a její řešení • Rúrská krize • Dawesův plán • Youngův plán • Hooverovo moratorium a lausannská konference

Téma 7. Cesta do ekonomické propasti • Dlouhodobé příčiny hospodářské krize • Mechanismus „světového systému“ • Bezprostřední příčiny světového krachu • Hledání východisek: USA • Hledání východisek: Evropa • Dopad ve světě

Téma 8. Demokracie v ohrožení II: fašistická a nacionálně socialistická alternativa • Vnitropolitické poměry v Německu za výmarské republiky • Fenomén nacionálního socialismu • Hitlerovo uchopení moci a proměna politického systému v Německu • Vnitropolitické poměry v poválečné Itálii • Mussoliniho „pochod na Řím“ • Italský fašismus

Téma 9. Selhání liberalismu • Příčiny krize demokracie • Hledání východisek • „Malé“ evropské diktatury

Téma 10. Zbrojení a odzbrojení; zkompromitování se Společnosti národů • • Odkaz haagských konferencí Briand-Kellogův pakt Londýnská námořní konference Ženevská odzbrojovací konference a její souvislosti • Selhání Společnosti národů

Téma 11. Izolacionismus, „dolarová diplomacie“ a panamerická solidarita USA • „Dolarová diplomacie“ • Příčiny a podstata izolacionistické politiky USA • Panamerické konference • Rooseveltovská éra v zahraniční politice USA

Téma 12. Přeskupování sil: od vyvažování mocenské rovnováhy k velmocenskému diktátu • Proměny mocenské rovnováhy v meziválečném období • Malá dohoda • Rapallo • Baltský blok • • • Locarno Pakt čtyř Stresa „Východní Locarno“ Mnichov

Téma 13. Druhá světová válka – konec evropocentrismu • Příčiny války (dlouhodobé, bezprostřední) • Formování válečných společenství • Průběh války • Konec války, konec evropocentrismu

Příčiny války - dlouhodobé • fašódský konflikt 1898 10. 7. 1898 kapitán J. B. Marchand obsadil Fašodu (od 1904 Kodok) 19. 9. 1898 po vítězství nad mahdisty (2. 9. bitva u Omdurmánu - Ummdurmánu) a obsazení Chartúmu dorazil generál H. Kitchener 3. 11. ministr Delcassé prosadil Marchandovo stažení 4. 11. premiér Salisbury oznámil ukončení krize 21. března 1899 britsko-francouzská dohoda o rozdělení střední Afriky: Velká Británie: kontrola celého povodí Nilu Francie: část Súdánu (západně od Dárfúru) Vymezení vzájemných koloniálních hranic u Čadského jezera a v povodí Konga

Fašódský konflikt 1898 -99

Svět v době fašódské krize 1898 -99

Afrika – evropské kolonie 1914

Příčiny války - dlouhodobé • Bismarckův spojenecký systém vytvořen v letech 1871 -1890 řada (soustava) dílčích dohod mezinárodní izolace a oslabení Francie základní pilíře Bismarckova spojeneckého systému: Spolek tří císařů – (Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko) v letech 1871 -78 a 1881 -87 Dvojspolek – (Německo, Rakousko-Uhersko) od 1879 Trojspolek – (Dvojspolek + Itálie) vznikl 1882 Zajišťovací smlouva s Ruskem (Německo - Rusko) – 1887 -90 Středomořské dohody – nepřímé zapojení Velké Británie (únor 1887 – Velká Británie, Itálie; březen – Rak. -Uhersko; květen – Španělsko) (prosinec 1887 – druhá dohoda VB, R. -U. , Itálie) Orientální (východní) trojspolek

Příčiny války - dlouhodobé • politika nového kurzu po pádu Bismarcka (1890) cílem sblížení Velké Británie a Trojspolku 1. 7. 1890 – helgolandská smlouva ( Německo pouští východní Afriku výměnou za Helgoland neúspěch naopak urychlilo rusko-francouzské sbližování (1891 -94) • Další dlouhodobé příčiny: sebeurčení malých národů potlačení obranného charakteru vojenských paktů ruská politika na Balkáně vypjatý francouzský nacionalismus německý šovinismus

Příčiny války – bezprostřední • • závody ve zbrojení britsko – německá rivalita (budování válečného loďstva) vzájemná nedůvěra velmocí politické krize počátku 20. století: rusko-japonská válka 1904 -05 marocké krize 1905 a 1911 bosenská krize 1908 -1909 balkánské války (říjen 1912 – květen 1913; červen – srpen 1913) • atentát v Sarajevu (28. června 1914) a červencová krize 1914 • ukvapené mobilizace a ultimáta

První balkánská válka (říjen 1912)

Situace na Balkáně roku 1914

Cíle hlavních protagonistů: • Rakousko-Uhersko: zachovat nadnárodní monarchii (impérium) • Srbsko: prosazení myšlenky národního státu • Rusko: pokračování v zahraniční (balkánské) politice (pocit ponížení z dosavadních neúspěchů) • Velká Británie: prosazování „balance of power“ (obava z ruské a německé expanze

Cíle hlavních protagonistů: • Projekt bagdádské dráhy: 1888 – německá koncese (Istanbul – Ankara a Konya) 1903 – Konya – Halab – Mosul – Bagdád – Basra – Kuvajt 1899 – britský protektorát nad Kuvajtem 1911 – dohoda s Ruskem o propojení bagdádské dráhy a s ruskou železnicí v Persii červen 1914 – britsko-německá dohoda o výstavbě úseku Basra – Perský záliv Přerušeno první světovou válkou dokončeno v letech 1920 -23 a 1934 -40

Projekt bagdádské dráhy

Bagdádská dráha

Trasa bagdádské dráhy

Cíle hlavních protagonistů: • Projekt anatolské dráhy: 1888 -92 – německá Společnost anatolské dráhy postavila úsek Istanbul – Ankara 1896 – dokončen úsek do Konye • Francie: vymanění z izolace, nátlak na Německo (úsilí o znovuzískání Alsaska-Lotrinska) • Německo: příprava na válku Schlieffenův plán z roku 1905

Formování vojensko-politického bloku „Dohody“ • spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie • 1891 -94 – rusko-francouzská aliance • 1904 – britsko-francouzská „srdečná dohoda“ (entente cordiale) Podepsána 8. 4. 1904 Řeší drobné vzájemné spory ( Madagaskar, Nové Hebridy, Newfoundland, Siam, západní Afrika) Jádro smlouvy dohoda o vzájemném obchodu v koloniích (britském Egyptě a francouzském Maroku)

Formování vojensko-politického bloku „Dohody“ • 1907 – britsko-ruská smlouva podepsána 31. 8. 1907 rozdělení Persie na tři části sever – sféra ruského vlivu jih – britská kontrola neutrální střed – koncese obou velmocí Afghánistán v britské zájmové sféře britské oddíly opustí Tibet společné respektování územní celistvosti Číny (včetně její suverenity nad Tibetem) • 3. září 1914 – společný závazek neuzavřít s nepřítelem separátní mír (jednat jen společně)

Formování bloku „Ústředních mocností“ • Dvojspolek • 7. 10. 1879 – smlouva Rakouska-Uherska s Německem • uzavřena po balkánské krizi 1877 -79 a po berlínském kongresu 1878 • První významný vojensko-politický svazek v Evropě před první světovou válkou • Trojspolek • 20. 5. 1882 – spojenectví Německa, Rakouska-Uherska a Itálie • předvídá konflikt Německa s Francií či R. -U. s Ruskem • deklarace, že smlouva není namířena proti Velké Británii

Formování bloku „Ústředních mocností“ • Čtyřspolek nepřesné označení pro zapojení Rumunska do tábora ústředních mocností 30. 1883 – tajná rakousko-rumunská aliance stejného dne se přidalo i Německo • Ústřední mocnosti původní označení členů Trojspolku po vypuknutí války označení Německa a Rakouska. Uherska, případně též jejich válečných spojenců (Turecka, Bulharska)

Vývoj evropských vojensko-politických aliancí za první světové války