Скачать презентацию Mikroekonomie Rovnováha firmy 1 Osnova přednášky n Скачать презентацию Mikroekonomie Rovnováha firmy 1 Osnova přednášky n

1f3cbacecee2aab877dbf7705ea95695.ppt

  • Количество слайдов: 150

Mikroekonomie Rovnováha firmy 1 Mikroekonomie Rovnováha firmy 1

Osnova přednášky n n n n n Náklady a jejich členění podle závislosti na Osnova přednášky n n n n n Náklady a jejich členění podle závislosti na objemu výstupů Náklady v krátkém a dlouhém časovém období Úspory a ztráty ze změn objemu výroby Příjmy a jejich členění Zisk Dokonalá a nedokonalá konkurence Rovnováha firmy Podmínka ukončení činnosti firmy, bod vyrovnání Monopol, oligopol, monopolistická konkurence 3

Jaké jsou cíle firmy? n n n Všeobecně uznávaným cílem je v podnikání růst Jaké jsou cíle firmy? n n n Všeobecně uznávaným cílem je v podnikání růst bohatství vlastníků. a z toho odvozený „manažerský“ cíl – maximalizace zisku. Z hlediska praxe je však takovéto pojetí podnikatelských cílů zjednodušující. 4

 n Baumolův model je založený na maximalizaci prodeje při dosažení určitého minimálního zisku, n Baumolův model je založený na maximalizaci prodeje při dosažení určitého minimálního zisku, potřebného na dividendy, akceptovatelného akcionáři a na nezbytné investice. Baumol tvrdí, že manažeři se k tomuto modelu fungování firmy uchylují především proto, že věří, že jejich příjmy závisejí mnohem více na objemu aktivit než na zisku z nich, že objem výstupů je „viditelnější“ z hlediska statutu a prestiže managementu a že vysoké zisky jsou z hlediska budoucnosti riskantní, protože lákají konkurenci. 5

n Williamsův model vychází z toho, že management maximalizuje svoji užitkovou funkci U = n Williamsův model vychází z toho, že management maximalizuje svoji užitkovou funkci U = f(S, M, ID), při respektování omezení tvorby zisku určité minimální úrovně, kde: U. . . funkce užitku managementu S . . . mzdy pracovníků včetně mezd manažerů M. . . naturální požitky managementu (luxusní nábytek atd) ID. . . Investment discretionary - svoboda rozhodování o investicích

Proč „Zisk ČEZ spadl o 60%“? (HN. 3. 11. 97) Elektrárenský gigant ČEZ a. Proč „Zisk ČEZ spadl o 60%“? (HN. 3. 11. 97) Elektrárenský gigant ČEZ a. s. zakončil třetí čtvrtletí čistým ziskem 2, 96 mld. Kč, což je meziroční pokles o 58%. 7

 8 8

AAA Auto s expanzí přestřelilo (LN 28. 2. 2008) Skupina autobazarů AAA Auto loni AAA Auto s expanzí přestřelilo (LN 28. 2. 2008) Skupina autobazarů AAA Auto loni vykázala ztrátu 4, 9 milionu eur, tedy v přepočtu asi 120 milionů korun. O rok dříve byla v zisku sedm milionů eur (zhruba 175 milionů Kč). Ztráta je vyšší, než očekával trh, který ji odhadoval kolem 1, 2 milionu eur. Sama firma ještě v létě počítala se ziskem 200 milionů korun. Návrat k zisku plánuje již v letošním roce. Výsledky ovlivnil růst nákladů spojený s otevíráním nových poboček. Zprovoznění některých autocenter se zpozdilo, firma měla personální problémy a navíc se snížila dynamika růstu prodeje ojetých aut v posledním čtvrtletí. K tomu na konci loňska silná koruna, která nahrávala individuálním dovozům ojetin do ČR. Skupina AAA Auto loni prodala v pěti zemích 79. 871 aut, což je o 29 procent více než v roce 2006. Zhruba o 5000 vozů to ale zaostává za původními plány společnosti. Počet poboček se zvýšil o 20 na 45 autocenter v ČR, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Skupina měla na konci roku přes 3830 zaměstnanců, což je o třetinu více než před rokem. 9

 ZISK 56708 automobilů 7 mil E Q/t - 4, 9 mil E 79 ZISK 56708 automobilů 7 mil E Q/t - 4, 9 mil E 79 871 automobilů 10

Produkce, produkční funkce 11 Produkce, produkční funkce 11

Produkční funkce firmy n Vstupy představují množinu výrobních faktorů, tj. k výrobě použitých zdrojů, Produkční funkce firmy n Vstupy představují množinu výrobních faktorů, tj. k výrobě použitých zdrojů, jimiž firma disponuje, a tomuto použití odpovídajících nákladů. n n kapitál (K, Capital) práce (L, Labor) půda (S, Soil). Q = f (K, L) 12

Izokvanty n Popišme na jednoduchém příkladu: n Výrobce je ovlivněn pouze dvěma výrobními faktory Izokvanty n Popišme na jednoduchém příkladu: n Výrobce je ovlivněn pouze dvěma výrobními faktory n Prací Labor (L) & Kapitálem Capital (K) 13

Výroba v dlouhém období (dlouhodobá produkční funkce) Produkční kopec 14 Výroba v dlouhém období (dlouhodobá produkční funkce) Produkční kopec 14

Produkce pro dva výrobní faktory (L, K) Kapitál za rok Izokvantová mapa E 5 Produkce pro dva výrobní faktory (L, K) Kapitál za rok Izokvantová mapa E 5 4 3 Izokvanty jsou odvozené z produkční funkce pro výstup 55, 75, and 90. A B C 2 Q 3 = 90 D 1 Q 2 = 75 Q 1 = 55 1 2 3 4 5 Práce za rok 15

Produkce ovlivněná pouze změnou jednoho výrobního faktoru - práce (Labor) Výstup D 112 Celkový Produkce ovlivněná pouze změnou jednoho výrobního faktoru - práce (Labor) Výstup D 112 Celkový produkt C 60 B A 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Práce 16

Produkce ovlivněná pouze změnou jednoho výrobního faktoru - práce (Labor) Výstup Popis: Nalevo od Produkce ovlivněná pouze změnou jednoho výrobního faktoru - práce (Labor) Výstup Popis: Nalevo od E: MP > AP & AP je rostoucí Napravo od E: MP < AP & AP je klesající E: MP = AP & AP je na maximu 30 Mezní produkt E 20 Průměrný produkt 10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Práce 17

Produkce ovlivněná pouze změnou jednoho výrobního faktoru - práce (Labor) Porovnání mezi celkovými a Produkce ovlivněná pouze změnou jednoho výrobního faktoru - práce (Labor) Porovnání mezi celkovými a průměrnými, mezními hodnotami Výstup D 112 30 C 60 20 B 10 A 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 E Práce 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Práce 18

Efekt technologického pokroku Změna technologie znamená lepší využití pracovního času, tedy i růst produkce. Efekt technologického pokroku Změna technologie znamená lepší využití pracovního času, tedy i růst produkce. Zákon klesajícího mezního produktu je ale i zde platný. Výstup C 100 B O 3 A O 2 50 O 1 Práce 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 19

Thomas Malthus a predikce světové zemědělské krize http: //cs. wikipedia. org/wiki/Thomas_Malthus n n Předpovídal Thomas Malthus a predikce světové zemědělské krize http: //cs. wikipedia. org/wiki/Thomas_Malthus n n Předpovídal hladomor právě na základě zákona klesajících výnosů. Jsme limitování výrobním faktorem (půdou). Stálý růst populace předčí produktivitu zemědělství. V čem udělal Matlhus chybu? 20

Index rostoucího objemu zemědělské výroby Rok Index 1948 -1952 100 1960 1970 1980 1990 Index rostoucího objemu zemědělské výroby Rok Index 1948 -1952 100 1960 1970 1980 1990 115 123 128 137 1995 135 1998 140 21

Růst populace n n K červenci 2007 dosáhla populace lidí na Zemi počtu 6 Růst populace n n K červenci 2007 dosáhla populace lidí na Zemi počtu 6 602 224 175 jedinců s mírně rostoucím tempem růstu s efektivní hodnotou 1, 167 % ročně. Růst je zprůměrovaný - v Evropě je lehce záporný, naopak největší je v Africe a Asii. Natalita činí 20, 09 narozených a mortalita 8, 37 zemřelých na 1000 obyvatel. Růst představuje přibývání cca 77 milionů lidí ročně (218 tisíc denně). Každou sekundu se narodí v průměru 4, 1 a zemře 1, 9 jedinců. Každých přibližně 110 hodin přibude na Zemi milion obyvatel a tento interval se neustále zmenšuje http: //cs. wikipedia. org/wiki/Populace#Lidsk. C 3. A 1_populace_sv. C 4. 9 Bta 22

Malthus a hladomor n n Technologie vytváří přebytek a tím stlačuje ceny dolů. Otázka? Malthus a hladomor n n Technologie vytváří přebytek a tím stlačuje ceny dolů. Otázka? n Jestliže jídla existuje přebytek, jak je možné vysvětlit jeho nedostatek v určitých oblastech? 23

Mezní míra technické substituce Kapitál 5 4 Izokvanty směřují dolů doprava a jsou konvexní Mezní míra technické substituce Kapitál 5 4 Izokvanty směřují dolů doprava a jsou konvexní (indiferenční křivky) 2 1 3 1 1 2 2/3 Q 3 =90 1 1/3 1 1 1 2 3 4 Q 2 =75 Q 1 =55 5 Práce 24

Izokvanty pro dokonale nahraditelné výrobní faktory Kapitál A B C Q 1 Q 2 Izokvanty pro dokonale nahraditelné výrobní faktory Kapitál A B C Q 1 Q 2 Q 3 Práce 25

Produkce za fixně daného poměru Kapitál Q 3 C Q 2 B K 1 Produkce za fixně daného poměru Kapitál Q 3 C Q 2 B K 1 A L 1 Q 1 Práce 26

Výnosy z rozsahu n Můžeme se pokusit formulovat závislost mezi velikostí firmy a jejím Výnosy z rozsahu n Můžeme se pokusit formulovat závislost mezi velikostí firmy a jejím výstupem 1) Rostoucí výnosy z rozsahu: Výstup je více než dvojnásobný pokud jsme zdvojnásobili i vstupy. n n n Větší výstup je provázen poklesem nákladů (auta) Jedna firma je více efektivní než více firem (náklady na výzkum a vývoj, farmacie) Izokvanty se přibližují 27

Výnosy z rozsahu Rostoucí výnosy – izokvanty se přibližují Kapitál A 4 30 20 Výnosy z rozsahu Rostoucí výnosy – izokvanty se přibližují Kapitál A 4 30 20 2 10 0 5 10 Práce 28

Výnosy z rozsahu n 2) Konstantní výnosy z rozsahu: pokud jsme zdvojnásobili vstupy, výstup Výnosy z rozsahu n 2) Konstantní výnosy z rozsahu: pokud jsme zdvojnásobili vstupy, výstup je také přesně dvojnásobný n Velikost firmy neovlivňuje efektivitu. n Je větší počet producentů. n Izokvanty jsou stejně vzdálené. 29

Výnosy z rozsahu Kapitál A 6 30 4 20 Konstantní výnosy – stejná vzdálenost Výnosy z rozsahu Kapitál A 6 30 4 20 Konstantní výnosy – stejná vzdálenost 2 10 0 5 10 15 Práce 30

Výnosy z rozsahu 3) Klesající výnosy z rozsahu: Výstup je menší než dvojnásobný pokud Výnosy z rozsahu 3) Klesající výnosy z rozsahu: Výstup je menší než dvojnásobný pokud jsme zdvojnásobili vstupy. n Klesající efektivnost velkých firem n Klesající kvalita (zkušenosti) managementu n Izokvanty se vzdalují 31

Výnosy z rozsahu Kapitál A Klesající výnosy – izokvanty se vzdalují 4 30 2 Výnosy z rozsahu Kapitál A Klesající výnosy – izokvanty se vzdalují 4 30 2 20 10 0 5 10 Práce (hours) 32

Cobb-Douglasova produkční funkce: n n n Je použitelná pro zkoumání jevů v krátkém i Cobb-Douglasova produkční funkce: n n n Je použitelná pro zkoumání jevů v krátkém i dlouhém období a je dána vztahem: Q = f(K, L) = A*Ka*Lb Kde A, a, b jsou kladné konstanty. Charakter výnosů z rozsahu je potom závislý na hodnotách „a“ a „b“: 33

Náklady na produkci 34 Náklady na produkci 34

Izokosta n Představuje důležitý nástroj pro studium substituce. Odpovídá rovnici: n Kde: TC - Izokosta n Představuje důležitý nástroj pro studium substituce. Odpovídá rovnici: n Kde: TC - celkové náklady L – objem použité práce K – objem použitého kapitálu w – cena jednotky práce r – cena jednotky kapitálu Po úpravě, která má usnadnit zobrazení na grafu závislosti kapitálu (svislá osa) na práci (vodorovná osa), dostáváme: Výraz w/r u proměnné L vyjadřuje směrnici této přímky (izokosty); záporné znaménko svědčí o jejím klesajícím charakteru. 35

Izokosta K/t TC/PK 5 TC/PK 4 K 3 K 2 K 1 TC 0 Izokosta K/t TC/PK 5 TC/PK 4 K 3 K 2 K 1 TC 0 L 1 L 2 L 3 TC 1 TC/PL 4 TC 2 TC/PL 4 L/t 36

Optimum substituce n n Pro optimální kombinaci vstupů musí platit, že technické možnosti nahrazení Optimum substituce n n Pro optimální kombinaci vstupů musí platit, že technické možnosti nahrazení kapitálu prací musí být v souladu s ekonomickými možnostmi firmy. Míra, ve které je firma technicky schopná nahradit kapitál prací (MRTS), se rovná míře, v níž je schopná tuto substituci na trhu uskutečnit (w/r). 37

Optimum n n Nákladové optimum má proto následující definici: Optimální kombinace vstupů souvisí i Optimum n n Nákladové optimum má proto následující definici: Optimální kombinace vstupů souvisí i s jejich mezními produkty: 38

Křivka rostoucího výstupu K/t Q 0 Q 1 Q 2 C B A 0 Křivka rostoucího výstupu K/t Q 0 Q 1 Q 2 C B A 0 TC 1 TC 2 TC 3 L/t 39

Možné průběhy K/t a) b) c) 0 L/t 40 Možné průběhy K/t a) b) c) 0 L/t 40

Jak se mění náklady při změnách objemu výroby/výstupu firmy? 41 Jak se mění náklady při změnách objemu výroby/výstupu firmy? 41

Skutečný průběh nákladů? 42 Skutečný průběh nákladů? 42

Zprůměrování celkových nákladů: 43 Zprůměrování celkových nákladů: 43

Po zprůměrování: 44 Po zprůměrování: 44

Příklad na výpočet AC, MC, AFC a AVC: 46 Příklad na výpočet AC, MC, AFC a AVC: 46

AC = TC / Q 47 AC = TC / Q 47

Úkol: n S ohledem na výpočty uvedené na předchozím slide doplňte řádek pro výstup Úkol: n S ohledem na výpočty uvedené na předchozím slide doplňte řádek pro výstup Q = 12! 48

Výsledek vyjádřený graficky: 49 Výsledek vyjádřený graficky: 49

Příklad, který se může vyskytnout u zkoušky: TC při výrobě 1000 ks jsou 490 Příklad, který se může vyskytnout u zkoušky: TC při výrobě 1000 ks jsou 490 000 Kč. Při snížení výroby o jeden kus na 999 ks se TC sníží na 489 000 Kč. Které z následujících odpovědí nejsou v uvažovaném rozsahu výroby (t. j. 999 - 1000 ks) správné? a) AC > MC b) AC = MC c) AC < MC d) Řešení není možné, protože neznáme AC e) Řešení není možné, protože neznáme MC 50

Odpověď: MC 999, 1000 = TC 1000 – TC 999 = 490 000 – Odpověď: MC 999, 1000 = TC 1000 – TC 999 = 490 000 – 489 000 = 1000 n AC 1000 = 489 000/1000 = 489 => platí odpověď c n 51

Zvýší firma svoje výstupy, například na Q 2 ? 52 Zvýší firma svoje výstupy, například na Q 2 ? 52

„Economies of Scale“, úspory z rozsahu 53 „Economies of Scale“, úspory z rozsahu 53

 54 54

Velké pivovary mají již 80 % trhu LN (17. 8. 1998) 57 Velké pivovary mají již 80 % trhu LN (17. 8. 1998) 57

A situace dnes…(citace z http: //www. cspas. cz dne 12. 5. 2009) n n A situace dnes…(citace z http: //www. cspas. cz dne 12. 5. 2009) n n n České pivovary vyprodukovaly v roce 2007 nejvíce piva ve své historii. Celkový výstav dosáhl objemu 19 787 405 hl piva. V tuzemsku se spotřebovalo 16 252 000 hl Největšími výrobci piva zůstávají Plzeňský Prazdroj, a. s. , dále Pivovary Staropramen, a. s. a Budějovický Budvar, n. p. Mezi sedmičku největších pivovarů, které uvaří 86 % piva u nás, dále patří Královský pivovar Krušovice, a. s. , PMS Přerov a. s. , DRINKS UNION a. s. a Starobrno, a. s. Zbývající pivovary uvaří 14 % a poměr výstavu mezi oběma skupinami je po několik let stabilní. V České republice je v současné době 48 průmyslových pivovarů a jejich počet se několik let nezměnil. Nárůst počtu zaznamenává kategorie mini pivovarů, jejichž počet se blíží k 60. 58

Za hlavní faktory Za hlavní faktory "economies of scale" jsou považovány: § § § vyšší specializace a dokonalejší dělba práce při vyšších objemech výroby dokonalejší organizace výroby při vyšších objemech výroby dostatek kapitálu na nové technologie u velkých firem možnosti dokonalejšího využití surovin a materiálů, např. ve formě tzv. vedlejších výrobků (angl. by-products) u větších firem lepší podmínky pro rozvoj výrobků a technologií u větších firem. 59

Hlavní příčina Hlavní příčina "diseconomies of scale" n problémy organizace a řízení velkých výrobních celků 60

Příklady krátkodobých rozhodování: n n n Výrobní kapacity jsou využity pouze na 80 %. Příklady krátkodobých rozhodování: n n n Výrobní kapacity jsou využity pouze na 80 %. Firma získá zakázku, která vytíží zbývajících 20 % kapacit. Odbyt výroby poklesne o 20 %. Jedná se však pouze o krátkodobý pokles a proto management firmy rozhodne, že nebude propouštět žádné pracovníky i přesto, že jejich pracovní kapacita nebude dočasně plně využita. Odbyt výroby poklesne o 20 %. Firma proto sníží kooperaci (t. j. práce, které pro ni dělala jiná firma), aby vytížila vlastní dělníky. 61

Příklady dlouhodobých rozhodování: n n n V důsledku nárůstu objemu zakázek se firma rozhodne Příklady dlouhodobých rozhodování: n n n V důsledku nárůstu objemu zakázek se firma rozhodne zdvojnásobit výrobní kapacity pořízením nové výrobní linky V důsledku nárůstu objemu zakázek se firma rozhodne zdvojnásobit výrobní kapacity zavedením druhé pracovní směny. K tomu musí zaměstnat dalších třicet výrobních dělníků a dva techniky. V důsledku poklesu objemu zakázek se firma rozhodne prodat nevyužitý stroj. 62

Case study Case study "Zakázka století? " n n n Firma v současnosti vyrábí 1 mil. ks výrobků a dodává je na tuzemský trh za cenu 100 Kč. Tato cena vytváří cca 10 % zisk, což je v podstatě postačující jak z hlediska vyplácení dividendy vlastníkům, tak z hlediska obnovy a rozvoje firmy. Minulý měsíc obdržel obchodní ředitel nabídku německého partnera na dodávku 1 mil. stávajících výrobků na německý trh s perspektivou opakování kontraktu zhruba ve stejném rozsahu, což by pokrylo období následujících čtyř let. Kromě toho, že současné výrobní kapacity jsou již využity na 100 %, spočívá další problém v tom, že zahraniční odběratel je ochoten platit pouze 90 Kč/ks. Jak se rozhodnete?

 64 64

Jak lze snížit náklady? Vytvořením „Cost Advantage“ nebo realizací opatření „Cost Reduction“: - Optimalizací Jak lze snížit náklady? Vytvořením „Cost Advantage“ nebo realizací opatření „Cost Reduction“: - Optimalizací dlouhodobých nákladů - Optimalizací fixních nákladů. změnit organizaci. rušit nepotřebná funkční místa. leasing, pronájem. kooperace. fixní měnit na semifixní. řešit problém nevyužitých výrobních zdrojů. modernizace technologií

- Optimalizací variabilních nákladů. úspory surovin, energie, materiálů. zvyšování produktivity. racionalizace výroby a výrobků. - Optimalizací variabilních nákladů. úspory surovin, energie, materiálů. zvyšování produktivity. racionalizace výroby a výrobků. lepší nákupní ceny. racionalizace mezd - Aplikací progresivních metod řízení výroby: . Make or Buy. MRP, OPT, Just in time. Target Costing. Lean Management. Benchmarking. Down Sizing

Jak lze zvýšit zisk (= rozdíl mezi příjmy a náklady)? n n n n Jak lze zvýšit zisk (= rozdíl mezi příjmy a náklady)? n n n n Snížit náklady Zlepšit úroveň prodeje Zvýšit kvalitu Najít jiný trh Změnit výrobní program nový výrobek, vyrábět ziskovější výrobky) Změnou cen? Optimalizací objemu výstupů! 67

Příjmy a jejich členění n Celkový příjem (angl. Total Revenue, TR) n Průměrný příjem Příjmy a jejich členění n Celkový příjem (angl. Total Revenue, TR) n Průměrný příjem (angl. Average Revenue, AR) n Mezní příjem (angl. Marginal Revenue, MR) 68

Break-even analýza 69 Break-even analýza 69

Kde lze uplatnit Break-even analýzu? n Business plány: Stanovení minimálního rozsahu výroby n Analýza Kde lze uplatnit Break-even analýzu? n Business plány: Stanovení minimálního rozsahu výroby n Analýza portfolia výrobků (služeb): Příklad ČSA z roku 1993: kategorizace letů na útlumové, potenciálně ziskově a ziskové. 72

Rozhlasová debata o Zetoru: informace, nebo tlachy? (LN 4. 1. 2000 – Horizont) Zetor Rozhlasová debata o Zetoru: informace, nebo tlachy? (LN 4. 1. 2000 – Horizont) Zetor měl být privatizován po klausovsku: 97% kupony, 3% restituční fond. Už tehdy se o Zetor zajímal americký John Deere & Co. Nakonec šla na kupony část Zetoru a víc než 2/3 akcií zůstalo Fondu nár. majetku. Zetor byl postaven na max. výrobu 30 000 traktorů pro celé RVHP. Aby výroba nesla zisk, musel vyrábět přes 18 000 traktorů ročně. Po rozpadu RVHP se tolik traktorů prodat nedalo. V této situaci se Konsolidační banka rozhodla Zetor privatizovat. Snadno se našel český zájemce - Motokov. Nabídl víc než John Deere a navíc nepožadoval, aby se banka na restrukturalizaci podílela. Bylo zřejmé, že se Zetor řítí do problémů.

Co měl udělat management Zetoru? John Deere požadoval, aby se hranice rentability snížila na Co měl udělat management Zetoru? John Deere požadoval, aby se hranice rentability snížila na 10 000 traktorů - aby bylo jisté, že podnik bude ziskový. To vyžadovalo ostrý řez: odprodej nevytížených kapacit, propouštění atd. Management, spjatý s firmou, razantní řez odmítal, a podnik vyrábějící víc než 10000 traktorů (90 % exportoval) hospodařil se ztrátou. Bylo zřejmé, že se Zetor řítí do problémů. 74

Dokonalá konkurence 76 Dokonalá konkurence 76

Dokonalá konkurence (angl. perfect competition) je definována jako tržní struktura, splňující následující podmínky: - Dokonalá konkurence (angl. perfect competition) je definována jako tržní struktura, splňující následující podmínky: - V daném segmentu trhu existuje velký počet firem, z nichž každá zaujímá na trhu pouze zanedbatelný podíl. - Všechny tyto firmy vyrábějí homogenní produkt (t. j. spotřebitel nevnímá rozdíly mezi výrobky jednotlivých výrobců). - Dotyčné firmy mají k dispozici dokonalé informace o situaci na trhu. - Platí rovněž podmínka volného vstupu do odvětví.

Jak funguje trh s dokonalou konkurencí. 78 Jak funguje trh s dokonalou konkurencí. 78

Pro dokonale konkurenční trh platí: 79 Pro dokonale konkurenční trh platí: 79

Rovnováha na trhu s dokonalou konkurencí 80 Rovnováha na trhu s dokonalou konkurencí 80

Co se stane, když se na trhu s dokonalou konkurencí začne měnit cena? 81 Co se stane, když se na trhu s dokonalou konkurencí začne měnit cena? 81

Jaké důsledky to bude mít pro konkrétní firmu? 82 Jaké důsledky to bude mít pro konkrétní firmu? 82

Individuální nabídka dokonalého konkurenta? MC = S 83 Individuální nabídka dokonalého konkurenta? MC = S 83

Vzor příkladu ke zkoušce: Firma vyrábí určitý počet jednotek při FC 2000 Kč. Při Vzor příkladu ke zkoušce: Firma vyrábí určitý počet jednotek při FC 2000 Kč. Při tomto výstupu jsou TR = 10000 Kč, AC = 4 Kč, AVC = 3 Kč, MC = 6 Kč. Při případném zvýšení objemu výroby by se MC dále zvýšily. Firma operuje v podmínkách dokonalé konkurence a sleduje kritérium maximalizace zisku. Které z následujících doporučení je za dané situace správné? a) Snížit objem výroby b) Objem výroby neměnit c) Objem výroby zvýšit d) Zvýšit cenu e) Snížit cenu f) Ukončit činnost. 84

Řešení: Ze zadání úlohy lze vypočítat AFC = AC - AVC = 4 - Řešení: Ze zadání úlohy lze vypočítat AFC = AC - AVC = 4 - 3 = 1 Kč a dále počet kusů Q = FC / AFC = 2000 / 1 = 2000. Dále lze ze zadaného celkového příjmu vypočítat cenu P = TR / Q = 10000 / 2000 = 5 Kč. Protože se jedná o trh dokonalé konkurence, platí MR = P = 5 Kč. Z porovnání hodnot určujících rovnováhu firmy (MR a MC) vyplývá, že pro dosažení rovnováhy by měla firma snížit úroveň svých výstupů. Situace vyjádřena na následujícím obrázku. 85

 86 86

Nedokonalá konkurence Podmínky specifikované výše pro nedokonalou konkurenci zde neplatí 87 Nedokonalá konkurence Podmínky specifikované výše pro nedokonalou konkurenci zde neplatí 87

Formy nedokonalé konkurence: n Monopol n Oligopol § Monopolistická konkurence § Monopson (jediný spotřebitel) Formy nedokonalé konkurence: n Monopol n Oligopol § Monopolistická konkurence § Monopson (jediný spotřebitel) 88

Rovnováha monopolu: 89 Rovnováha monopolu: 89

1. Identifikujte křivku poptávky. 2. Jaká cena odpovídá výstupu 4? 3. Při jakém výstupu 1. Identifikujte křivku poptávky. 2. Jaká cena odpovídá výstupu 4? 3. Při jakém výstupu budou průměrné náklady minimální? Jaká by mohla být při tomto výstupu maximální cena? Jaké budou celkové náklady při tomto výstupu? Jaké mohou být maximální příjmy při tomto výstupu? Jaký může být při tomto výstupu maximální zisk? 4. Při jakém výstupu bude maximalizován zisk? Jaký mezní příjem odpovídá tomuto výstupu? Jaké jsou mezní náklady při tomto výstupu? Jaké jsou průměrné náklady při tomto výstupu? Jaká by mohla být maximální cena při tomto výstupu? Jaký by při tomto výstupu mohl být maximální zisk?

Jaký zisk vytváří při rovnováze tato firma? 92 Jaký zisk vytváří při rovnováze tato firma? 92

Co byste doporučili managementu této firmy? 93 Co byste doporučili managementu této firmy? 93

Rovnováha oligopolu: 94 Rovnováha oligopolu: 94

Rovnováha v podmínkách monopolistické konkurence: 95 Rovnováha v podmínkách monopolistické konkurence: 95

Monopolistická konkurence n n Existence velkého počtu firem, z nichž každá vyrábí produkt, který Monopolistická konkurence n n Existence velkého počtu firem, z nichž každá vyrábí produkt, který je blízkým, nikoli však dokonalým substitutem produktů ostatních firem. Volný vstup firem do odvětví a volný výstup z odvětví. Dodatečnou podmínkou občas bývá ne úplně dokonalá informovanost, s níž se v monopolistické konkurenci občas sekáváme, není to však podmínka nezbytná. 96

Monopolistická konkurence n n Monopolní síla závisí hlavně na stupni diferenciace produktu. Příklady trhu, Monopolistická konkurence n n Monopolní síla závisí hlavně na stupni diferenciace produktu. Příklady trhu, kde se diferenciace hledá těžko. . : Zubní pasty n Prací prášky n Mražená zelenina n 97

Monopolistická konkurence n Pro popis monopolistické konkurence n Dvě nejdůležitější charakteristiky: n n Diferencovaný, Monopolistická konkurence n Pro popis monopolistické konkurence n Dvě nejdůležitější charakteristiky: n n Diferencovaný, ale poměrně snadno substituovatelný produkt Volný vstup a výstup 98

Modely monopolistické konkurence n Chamberlinův model n Prostorová interpretace 99 Modely monopolistické konkurence n Chamberlinův model n Prostorová interpretace 99

Chamberlinův model n n Tento model předpokládá jasně definovanou „odvětvovou skupinu Chamberlinův model n n Tento model předpokládá jasně definovanou „odvětvovou skupinu" (industry group), kterou tvoří velký počet výrobců produkujících statky, které jsou si velmi blízké, nejsou však dokonalými substituty. Rozhodujícím rysem Chamberlinova modelu je dokonalá rovnost postavení všech firem v odvětví. 100

Chamberlinův model – rovnovážný stav P D MC P* dn Q* Slide 101 MRn Chamberlinův model – rovnovážný stav P D MC P* dn Q* Slide 101 MRn Q

Prostorová interpretace monopolistické konkurence n n Interpretace prostorové monopolistické konkurence má tu přednost, že Prostorová interpretace monopolistické konkurence n n Interpretace prostorové monopolistické konkurence má tu přednost, že ji lze aplikovat nejen na rozmístění v prostoru, ale i na řadu dalších vlastností produktu. Harold Hotelling - problém dvou prodavačů párků v rohlíku, kteří si mohou bez problémů vybrat na dlouhé pláži místo, které se jim líbí. Slide 102

Monopolistická konkurence n Otázky: 1) Pokud se trh stává konkurenčnějším, jak se to projevuje Monopolistická konkurence n Otázky: 1) Pokud se trh stává konkurenčnějším, jak se to projevuje na ceně a výstupu? 2) Existuje možnost, jak regulovat monopolistickou konkurenci? 103

Monopolistická konkurence n Otázky: 3) Jaký je obecně stupeň monopolní síly? 4) Proč se Monopolistická konkurence n Otázky: 3) Jaký je obecně stupeň monopolní síly? 4) Proč se vlastně snažit o diferenciaci produktu? Jakou to má výhodu? 104

Ekonomické náklady diferenciace náklady diverzifikace hradí zákazníci, kteří ji nejvíce vyžadují 105 Ekonomické náklady diferenciace náklady diverzifikace hradí zákazníci, kteří ji nejvíce vyžadují 105

Spotřebitelské preference a reklama n n n Adam Smith – Tradiční sekvence John Kenneth Spotřebitelské preference a reklama n n n Adam Smith – Tradiční sekvence John Kenneth Galbraith - revidované sekvence v níž na prvním místě stojí výrobce, nikoli spotřebitel. V Galbraithově pojetí nejprve rozhodne korporace, které výrobky jsou nejlevnější a nejvýhodnější z hlediska výroby, a pak použije reklamu a další prostředky propagace, aby pro tyto produkty vytvořila poptávku. 106

Vzor příkladu ke zkoušce: Firma v současnosti vyrábí a prodává 2000 jednotek za cenu Vzor příkladu ke zkoušce: Firma v současnosti vyrábí a prodává 2000 jednotek za cenu 8 Kč / jednotku. Dále je známo, že MR za dané situace činí 4 Kč, FC = 2000 Kč, AC = 4 Kč a MC = 3 Kč. Firma operuje v podmínkách nedokonalé konkurence a sleduje kritérium maximalizace zisku. Která z následujících odpovědí správná? a) Snížit Q b) Q neměnit a zvýšit P c) Zvýšit Q d) Zvýšit P a snížit Q e) Snížit P a zvýšit Q f) Ukončit činnost g) Nic neměnit, firma se nachází v rovnováze. 107

 Řešení: Platí varianty c) a e). Firma by za dané situace měla zvýšit Řešení: Platí varianty c) a e). Firma by za dané situace měla zvýšit objem výroby a snížit cenu, čímž by se mohla dostat do rovnováhy, t. j. stavu, kdy bude produkovat maximální zisk. Řešení vyplývá z následujícího obrázku, charakterizu- jícího schematicky situaci, v níž se firma nachází. 108

Vyjádřeno graficky: 109 Vyjádřeno graficky: 109

Co je na obrázku? 110 Co je na obrázku? 110

A na tomto obrázku? 111 A na tomto obrázku? 111

Proč někdy firma maximalizuje výstup? 1. 2. 3. Udržet si podíl na trhu, odradit Proč někdy firma maximalizuje výstup? 1. 2. 3. Udržet si podíl na trhu, odradit konkurenci velikostí. Obrat je viditelnější než zisk, manažeři cítí, že jejich příjmy závisí více na obratu než na zisku. Zisk se za této situace blíží nule a tudíž nepřitahuje konkurenty. 112

Jak bude maximalizovat zisk monopol vyrábějící ve dvou závodech pro jeden trh? 113 Jak bude maximalizovat zisk monopol vyrábějící ve dvou závodech pro jeden trh? 113

Jak bude maximalizovat zisk monopol vyrábějící v jednom závodě pro dva trhy? 114 Jak bude maximalizovat zisk monopol vyrábějící v jednom závodě pro dva trhy? 114

Zalomená poptávka oligopolisty: Někdy se situace na trhu odvíjí následujícím způsobem: n Zvýší-li oligopolista Zalomená poptávka oligopolisty: Někdy se situace na trhu odvíjí následujícím způsobem: n Zvýší-li oligopolista cenu nad P, pak konkurence cenu nezvýší a jeho poptávka se zpružní (ostatní nabízejí substituty). n Sníží-li cenu pod P, pak se mu konkurence přizpůsobuje. Jeho poptávka bud v tomto pásmu méně pružná. 115

 Vyjádřeno graficky: 116 Vyjádřeno graficky: 116

Cenová diskriminace: Až dosud jsme předpokládali, že zákazníci monopolu platí stejnou (s poptávkou klesající) Cenová diskriminace: Až dosud jsme předpokládali, že zákazníci monopolu platí stejnou (s poptávkou klesající) cenu. Monopolní síla monopolu však někdy umožňuje stanovovat různým zákazníkům různé ceny (diskriminovat). Rozlišuje se: 1. Diskriminace 1. stupně (ozn. též dokonalá). 2. Diskriminace 2. stupně. 3. Diskriminace 3. stupně. 117

Diskriminace 1. stupně – každý zákazník má jinou cenu podle klesající poptávky. 118 Diskriminace 1. stupně – každý zákazník má jinou cenu podle klesající poptávky. 118

Diskriminace 2. stupně – zákazníci jsou rozděleni podle cen do skupin. 119 Diskriminace 2. stupně – zákazníci jsou rozděleni podle cen do skupin. 119

Diskriminace 3. stupně Zákazníci jsou rozděleni podle cen do skupin, z nich každá má Diskriminace 3. stupně Zákazníci jsou rozděleni podle cen do skupin, z nich každá má svoji poptávkovou křivku. 120

Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence: n n n Minimální rozsah efektivní výroby jednoho výrobce Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence: n n n Minimální rozsah efektivní výroby jednoho výrobce je velký Vysoké bariéry vstupu Vysoká diferenciace Patentová práva Cla Vysoké dopravní náklady 121

Ekonomické důvody: 122 Ekonomické důvody: 122

Monopoly podle toho, jak vznikly: n Institucionální, resp. státní, resp. administrativní monopoly (např. ČD, Monopoly podle toho, jak vznikly: n Institucionální, resp. státní, resp. administrativní monopoly (např. ČD, ČNB, Fond národního majetku) n Monopoly ekonomické síly n Tajné monopoly 123

Monopolní moc Vyjadřuje stupeň monopolizace určitého trhu, projevující se zejména schopností monopolistů ovlivňovat tržní Monopolní moc Vyjadřuje stupeň monopolizace určitého trhu, projevující se zejména schopností monopolistů ovlivňovat tržní cenu zboží. Míra koncentrace - procentuální podíl nejsilnějších firem na trhu. Například v USA v r. 1982 čtyři největší firmy ovládaly 94% trhu domácích chladniček, 90 % trhu cigaret, 80 % trhu piva, 76 % telefonů a 64 % letecké dopravy. 124

Lernerův index: Lernerův index je poměr rozdílu ceny a mezních nákladů ku ceně. Pro Lernerův index: Lernerův index je poměr rozdílu ceny a mezních nákladů ku ceně. Pro podmínky dokonalé konkurence a rovnováhy se rovná nule (v tomto případě P = MC). Pro ostatní případy nabývá hodnotu od 0 do 1. Čím vyšší je monopolní moc, tím větší je hodnota koeficientu. 125

Společenská neefektivnost (negativní aspekty) monopolů: 1. Monopol inkasuje monopolní zisk: 127 Společenská neefektivnost (negativní aspekty) monopolů: 1. Monopol inkasuje monopolní zisk: 127

2. Monopol není nucen snižovat svoje náklady 128 2. Monopol není nucen snižovat svoje náklady 128

Dráhy musejí vyrovnat nabídku s poptávkou. (HN 8. 1. 96) V. Budínský, ministr dopravy Dráhy musejí vyrovnat nabídku s poptávkou. (HN 8. 1. 96) V. Budínský, ministr dopravy ČR: n n n . . . Podle názoru ministra je rozpor mezi poptávkou a nabídkou u železnic výrazně vyšší než u autobusové dopravy. . . . Situaci zhoršily samy ČD zvyšováním nabídky. . . Do roku 1999 by se měla vyrovnat nabídka s poptávkou v nákladní i osobní dopravě. . . 129

Co musejí ČD udělat pro zlepšení své situace? 131 Co musejí ČD udělat pro zlepšení své situace? 131

Jak je to s autobusovou dopravou? 132 Jak je to s autobusovou dopravou? 132

3. Monopol nabízí méně a za vyšší cenu, než dokonalá konkurence 133 3. Monopol nabízí méně a za vyšší cenu, než dokonalá konkurence 133

4. Monopolní trh nemůže fungovat, protože nelze stanovit nabídku monopolu. 134 4. Monopolní trh nemůže fungovat, protože nelze stanovit nabídku monopolu. 134

Pozitivní aspekty monopolu: n n Zpravidla dokonalé výrobky (jsou velcí, mají prostředky na výzkum Pozitivní aspekty monopolu: n n Zpravidla dokonalé výrobky (jsou velcí, mají prostředky na výzkum a vývoj, nemusí na výzkumu šetřit, jejich monopolní pozice je často na dokonalých výrobcích založena) Dobré předpoklady pro využití „economies of scale“ 135

Tržní selhání se projevují, resp. kompenzují: n Externalitami n Státními zásahy n Distribucí veřejných Tržní selhání se projevují, resp. kompenzují: n Externalitami n Státními zásahy n Distribucí veřejných statků n Distribucí státních zakázek n Poruchami toku tržních informací 136

Externality: Vnějšími efekty výroby nebo spotřeby. Mohou být negativní i pozitivní. Příklad negativních externalit: Externality: Vnějšími efekty výroby nebo spotřeby. Mohou být negativní i pozitivní. Příklad negativních externalit: dopady fungování ekonomiky na životní prostředí. Z hlediska fungování tržního mechanizmu se zejména jedná o přesuny nákladů souvisejících s určitou výrobou na nezúčastněné subjekty, s jejichž důsledky se trh zpravidla bez vnějších zásahů nedokáže vypořádat. Pozitivní externality, např. : včelaři, v Brně BVV. 137

Formy zásahů státu na ochranu trhu: n n n Daně Cenová regulace Státní vlastnictví Formy zásahů státu na ochranu trhu: n n n Daně Cenová regulace Státní vlastnictví Státní regulace, např. v oblasti sektoru veřejně prospěšných služeb, v dopravě a na finančních trzích a rovněž v oblasti zahraničního obchodu. Antimonopolní politika zakazující určité druhy konkurenčního chování 138

Jak je to u nás s regulací cen? Hlavním důvodem je regulace přirozených monopolů: Jak je to u nás s regulací cen? Hlavním důvodem je regulace přirozených monopolů: výrobců a distributorů elektřiny, plynu, tepla a vody n pošty a telekomunikací n železniční dopravy n nositelů know how (lékaři, lékárníci atd) n monopolů vzniklých nedostatkem nabídky (např. byty) n 139

Jistým opakem regulace je deregulace. Až do konce 70. let byl letecký trh v Jistým opakem regulace je deregulace. Až do konce 70. let byl letecký trh v USA velmi regulován. Vedlo to k nepřijatelnému zhoršování služeb a zvyšování cen. V roce 1980 proto bylo rozhodnuto o deregulaci trhu. Objevila se silná konkurence, některé firmy zkrachovaly, zvýšil se rozsah letecké přepravy a snížily se ceny daleko od úroveň 70. let. Co se stalo na leteckém trhu v USA? 140

Deregulace ale nesmí být příliš mnoho. Jak funguje trh osobní letecké přepravy. (Ekonom 16/97) Deregulace ale nesmí být příliš mnoho. Jak funguje trh osobní letecké přepravy. (Ekonom 16/97) Loni klesly stálé ceny osobní letecké přepravy v průměru o 6 % a počet přepravených osob se zhruba o 8 % zvýšil. Vývoj cen způsobený ostrou cenovou konkurencí nutí i velké letecké společnosti hledat nové cesty k úsporám. 142

V USA a jistý čas i v Evropě se vede polemika už od doby V USA a jistý čas i v Evropě se vede polemika už od doby kdy vstoupila v platnost deregulace. Tímto opatřením dostaly letecké společnosti možnost létat kamkoli a bez zábran si vzájemně konkurovat. Znamená to tarifní válku a usilovné šetření dokonce i na údržbě a náhradních dílech. Létá se za každou cenu, jen aby podnik nepřišel o výdělky. Piloti jsou naprosto vytíženi, někdy dokonce přetíženi. Kontrolní orgány přimhuřují oko a leccos přehlížejí. Ekonomika a efektivnost letecké dopravy a leteckého podnikání je postavena nad bezpečnost cestujících. (100 + 1, 24/97)

Jak ovlivňuje trh reklama? A) v dokonalé konkurenci n stimuluje poptávku i nabídku n Jak ovlivňuje trh reklama? A) v dokonalé konkurenci n stimuluje poptávku i nabídku n poptávka se stává nepružnější n nabídka pružnější n rovnováha na trhu se působením reklamy mění, ale dokonalý konkurent musí neustále respektovat rovnovážnou cenu. 145

B) v podmínkách monopolu: 147 B) v podmínkách monopolu: 147

Walt Disney si pohoršil (LN 28. 4. 1999) Americký zábavní gigant Walt Disney hospodařil Walt Disney si pohoršil (LN 28. 4. 1999) Americký zábavní gigant Walt Disney hospodařil ve druhém čtvrtletí s čistým ziskem 226 mil. USD, což je proti 385 mil. USD ve srovnatelném období minulého roku pokles o 41 %. Celkové tržby však vzrostly na 5, 51 miliardy USD z předchozích 5, 24 miliardy USD. Co se mohlo stát se ziskem firmy Walt Disney? 148

Je-li Walt Disney dokonalý konkurent: 149 Je-li Walt Disney dokonalý konkurent: 149

Řešení pro nedokonalou konkurenci: 150 Řešení pro nedokonalou konkurenci: 150