Mezinárodní obchod a ekonomie Ø Co je trh

Mezinárodní obchod a ekonomie Ø Co je trh? Ø Otázka směny! Musí být obchod jen hrou s nenulovým součtem? Ø Absolutní výhoda – člověk (firma, země) je v něčem lepší než druhý člověk Ø Důsledek – specializace a směna v mezinárodních obchodě Ø Komparativní (relativní) výhoda – zemědělství, dovednost, zručnost, levná pracovní síla atd… Ø Specializace a směna zvětšuje produkční schopnosti sama o sobě, aniž by se musel zvětšit kapitál, práce nebo jiné výrobní faktory Ø Svoboda mezinárodního obchodu zvětšuje možnosti pro mezinárodní specializaci, prospěch všem x protekcionismus

Co jsou komparativní výhody? Ø Ø Ø Ø Ø Přirozený talent Přírodní podmínky Speciální znalost (vzdělání, zkušenost atd. ) Vybavenost výrobními faktory – dostatek pracovní síly, levná pracovní síla, dostatek technologií Země s relativní hojností kapitálu – komparativní výhody u výrobků relativně náročných na kapitál Země s relativně hojností práce – komparativní výhody u výrobků relativně náročných na práci Země s relativní hojností přírodních zdrojů – výhody v komoditách náročných na tyto přírodní zdroje Vláda, která nerespektuje komparativní výhody – škodí V tržním mechanismu – i ta nejslabší země se může specializovat a výhodně směňovat

Základy mezinárodního obchodu Ø Arbitráž světového obchodu Ø Statek je kupován na levném trhu jedné země, prodáván na dražším trhu jiné země Ø Ekonomická kalkulace – dovoz řeckých brambor – ustálí se stejná cena na obou trzích (23 Kč/kg), předtím ČR (30 kč/kg), Řecko (20 Kč/kg) Ø Náklady – přesun výroby z dražší země do levnější Ø Užitek – efektivní, zvyšuje celkový užitek z brambor Ø Uvalení dovozního cla nebo dovozní kvóty snižuje čistý efekt z dovozu zboží (zvyšuje transakční náklady) Ø Vláda dělá pod tlakem domácích výrobců – bojí se konkurence Ø Vláda preferuje zájem menšiny na úkor většiny (spotřebitelů)

Mýtus ochranářství Ø Mýtus ochrany domácích pracovních míst – dovoz vytlačí domácí výrobce – roste nezaměstnanost x ztracená místa v odvětvích se zahr. konkurencí jsou kompenzována v odvětvích, které mohou expandovat díky levným vývozům Ø Mýtus rovné konkurence – oko za oko – vysoká cla jedné země máme vyrovnat také vysokými cly x ale země, která zavádějí cla poškozují především sebe sama Ø Mýtus mladých/nových odvětví – ochrana státu vůči novým průmyslovým odvětvím, které ještě nemají dostatečnou kvalitu, ale bez konkurence nelze dosáhnout odpovídající kvality Ø Cla vyhovují výrobcům, nikoli spotřebitelům – spojení výrobců a státních úředníků

Pán a správce (principal – agent problem) Ø Jsou zájmy vlastníků a manažerů stejné? Ø Pán odjede na cesty – pověří správce, aby vedl hospodářství, ten je líný, o nic se nestará – po návratu, hospodářství v dezolátním stavu, ale správce tvrdí, že on za to nemůže, vinu nese počasí, líní podřízení, lakotní obchodníci, kteří tlačili ceny obilí dolů atd. – pán nedokáže určit, kdo je viník… Ø Sportovní klub a trenér – co je dobré pro trenéra? Dobré vztahy s hráči, měkké tréninky, při neúspěchu – málo talentů, mužstvo na víc nemá atd… Ø Ale není to tak… trh s trenéry – každý prodává sám sebe, trh se správci Ø Zájem trenéra je totožný se zájmy sportovního klubu – vysoká tržní hodnota, která se odvíjí od úspěchů mužstva/dělníků, motivace atd.

Ukrajina dnes (ještě)

Co je Ukrajina?

Ukrajina a region

Ukrajinská ekonomika

Ukrajina má problém! • Ukrajina stojí před bankrotem - potřebuje 35 miliard eur, pro své potřeby na nejbližší dva roky… • Tamní banky se potýkají s obrovským odlivem peněz, ukrajinský stát nemůže spoléhat na své zdroje ani na penze slíbené z Moskvy. • Z 15 miliard dolarů získal Kyjev jen zhruba pětinu a stěží lze čekat, že aktuálně kromě vojáků putují z Ruska na Ukrajinu i peníze. • Ukrajinský stát asi v nejbližším období přestane platit důchodcům a státním zaměstnancům, je možný další rozpad země bez přítomnosti jediného ruského vojáka • Kdo půjčí? EU? Co za to? • Vliv oligarchů, radikálů, extremistů • Problém orientace hospodářství – závislost na Rusku, uhlí

Plynová krize? Ø Závislost Evropy na Rusku? Ø Do provozu byl uveden plynovod North Stream pod hladinou Baltu. Jeho kapacita bude v první fázi až 30 miliard metrů krychlových ročně. Na pevninu vystupuje v německém Greifswaldu a je propojen systémem Opal a Gazela s Českem Ø Druhý plynovod, jdoucí mimo Ukrajinu do Evropy, je polský systém Jamal, jehož kapacita je mezi 12 -18 miliardami kubíků ročně. Ve Frankfurtu nad Odrou přechází do Německa. Ø Třetí plynovod je Blue Flame, dodávající ruský plyn do Turecka pod hladinou Černého moře. Ø Čtvrtou cestou je zásobovací plynovod pro Finsko. Maximální přepravní kapacita plynovodů pro exportu ruského plynu do Evropy, při vyloučení dodávek přes Ukrajinu zhruba 45 miliard metrů krychlových ročně.

Plyn a Evropa Ø Dodávky pro Turecko a Finsko jsou přitom samostatné a nelze je dále využít pro zásobování Balkánu nebo Skandinávie. Ø Ruský export do Evropy, s vyloučením Turecka a Finska představuje 103 miliard metrů krychlových plynu ročně. Ø V případě zastavení dodávek přes Ukrajinu, klesne ruský export na 46% Ø Jak se to dotkne zemí v Evropě? A) země, které to prakticky nepocítí, nebo jen málo: Česko, většina zemí západní Evropy a jižní Evropy, Turecko a Finsko; B) země, jichž se to dotkne částečně a budou nuceny hledat alternativní řešení: Slovensko. Polsko, Maďarsko, Slovinsko; C) vážné následky – Balkán – Bulharsko, Rumunsko, Řecko a pochopitelně Ukrajina

Plyn a Rusko Ø Zastavení dodávek ohrožuje i ruské oligarchy, obrovský byznys, soudní spory, mezinárodní arbitráže, závisí chod ruské ekonomiky… Ø Otázka ruské plynové politiky – krajně nezodpovědné – nepočítá s tím, že by export plynu kapitalizovala v rozvoji vlastní hospodářské infrastruktury, doktrína ropy a plynu, plus imperiální tendence Ø EU se může hledat alternativy k Rusku - na východním pobřeží USA buduje rozsáhlá infrastruktura stanic na zkapalňování zemního plynu těženého z břidlic a připravuje se rozsáhlý export Ø Oproti ruskému je americký za poloviční až třetinou cenu. Rusku tak hrozí, že jeho současný v průměru čtvrtinový podíl na importu plynu pro EU klesne během několika málo let na poloviční hodnotu

Plyn a Gazprom Ø Gazprom se tedy dívá na další trhy – především Čína, kde je připravován plynovod s exportní kapacitou až 80 miliard metrů krychlových plynu ročně Ø Roční spotřeba plynu v Číně je zhruba 150 miliarda metrů krychlových, což je 37% spotřeby v EU. Dovoz převyšuje 40 miliard metrů krychlových Ø Vlastní „klasické“ zásoby jsou v Číně odhadovány na 3, 1 bilionu metrů krychlových. Ale Čína disponuje i největšími světovými zásobami břidlicového plynu, navíc čínská ekonomika je závislá na těžbě vlastního uhlí Ø Jakkoli dnes dosahují importní závislost Číny na dodávkách plynu úrovně nižší než 30% (pro srovnání: EU vykazuje importní závislost přes 83%), neznamená to, že je zde neomezený exportní potenciál pro Gazprom…

Plyn a Gazprom - II Ø Další oblastí pro expanzi – východní Asie – Jižní Korea a Japonsko. Podmínkou je výstavba terminálů pro zkapalnění plynu na Dálném východě. Ø Problémem je však požadovaná cena, která se moc neliší od té evropské – příliš drahé, konkurence USA Ø Ruský zemní plyn je stále méně konkurenceschopný. Ceny, za něž je pořizován, vedou k volbě alternativnch dodavatelů – ať již ze Spojených států, tak i ze Středního východu, či z Afriky. Ø Dlouhodobé kontrakty s Gazpromem se tak pro evropský trh stávají čím dál větší ekonomickou zátěží a jejich další životnost se jeví jako omezená. Změna geografických priorit ruské strategie v exportu plynu je zřetelná, ale objemově limitovaná.