K A L E N D Á R I U M Pražské jaro 1968
Lednové zasedání ÚV KSČ (od 3. ledna, pokračování prosincového) q počátek změn, později známých jako Pražské jaro q personální změny na všech stranických úrovních, noví lidé, tzv. „představitelé Ledna“ q 6. ledna 1. tajemníkem strany Alexander Dubček, nevadil odpůrcům ani zastáncům Novotného q Antonín Novotný zůstal prezidentem republiky q KSČ uvažuje pouze o kosmetických vnitrostranických změnách, ke všemu, co udělá navíc, bude donucena později – tlakem radikalizující se veřejnosti…
Alexander Dubček
„Obrodný proces“ 1968 q 21. 3. předsednictvo ÚV KSČ odvolalo Novotného z funkce prezidenta republiky, 30. 3. zvolen Ludvík Svoboda q dubnové zasedání ÚV KSČ - personální změny v předsednictvu ÚV, výměna celého ÚV KSČ a nové demokratičtější stanovy chystány na mimořádný sjezd v září q odložení květnových voleb do Národního shromáždění, kandidátky neodrážely změněné poměry, chystána novelizace volebního zákona q jednomyslné schválení Akčního programu strany, který stanovil úkoly pro nejbližší budoucnost q ustanovena tzv. „Pillerova komise" - měla dokončit a prověřit rehabilitaci vedoucích osob postižených v procesech 1949 -54
Nový prezident Antonín Novotný skončil zvolen byl Ludvík Svoboda
Socialismus…
Nespokojenost se situací v Československu před jednáním v Drážďanech • v SSSR je Pražské jaro spojováno s hrozbou „narušení jednoty strany a lidu“ – znepokojena rovněž politická vedení zemí Varšavské smlouvy • „Jde o osud socialismu v jedné socialistické zemi i v celém socialistickém táboře. Je nezbytné aktivněji vyhledávat a využívat zdravé síly v Československu. Je nutné činit i vojenská opatření…“ Pjotr Šelest (1. tajemník ÚV KS na Ukrajině) • „Poslouchají Hlas Ameriky, pijí, projevují opovržení ke společenským vědám (tj. k marxismu-leninismu). Všem se rovněž má dát jasně najevo, že Československo nikomu nevydáme…“ Alexandr Šelepin kritizuje sovětské studenty • „Podle mého názoru se v Československu připravuje maďarská varianta, jen se tam ještě bojí ji uskutečnit. “ Alexej Nikolajevič Kosygin (předseda vlády SSSR)
Drážďany - politické jednání o „nebezpečné situaci“ v Československu Vedoucí představitelé SSSR, NDR, Maďarska, Bulharska a Polska 23. - 24. 3. 1968
Nárůst tlaku socialistických států na ČSSR q změna programu – jednání výlučně o situaci v ČSSR, naši to akceptovali, přiznali tak „spojencům“ právo posuzovat „vnitřní problémy“ ČSSR! q konkrétní výtky funkcionářů SSSR, MLR, BLR, PLR, NDR - odvolání Novotného z funkce prezidenta bez souhlasu celého ÚV KSČ, příliš nekontrolovaný tisk, ohrožení situace v dalších socialistických zemích q defenzivní ospravedlňování vlastních politických činů a záměrů, Dubček přiznává existenci „extrémních jevů“ q tvrdé kritické výtky Ulbrichta, Gomulky a Brežněva – dle něj se ČSSR odchýlilo od socialismu a směřuje ke kontrarevoluci, existuje hranice, za kterou SSSR nepřipustí jít… q zformování „varšavské pětky“
Delegace KSČ zleva Dubček, Lenárt, Biľak, Černík
Představitelé „bratrských“ socialistických států zleva Brežněv, Ulbricht, Kádár, Živkov, Gomułka představitelé Varšavské pětky
Sovětská kritika československého vývoje q události v Československu se vyvíjejí nepříznivým směrem tendence k vytvoření občanské společnosti q opuštění systému plánovaného řízení ekonomiky vedoucí tajemník KSČ Alexander Dubček, prezident Ludvík Svoboda a předseda vlády Oldřich Černík q nezávislá zahraniční politika a rozšíření kontaktů se Západem q ztráta kontroly nad tiskem q odstoupení Novotného z funkce prezidenta q „kontrarevoluční rysy v československém vývoji“
Kritizují také představitelé ostatních zemí, výsledky jednání q Ulbricht - kárá československé komunisty za volnost tisku, východoněmecká správná politika SED versus nesprávná politika KSČ, vyhnul se termínu kontrarevoluce q Gomułka - nejtvrdší kritika, Dubček udělal za tři měsíce více chyb než Novotný za deset let, Prahou si „vykračuje kontrarevoluce“, křičel: „Nevládnete!“ q Kadár - proti samotnému jednání, podle něj je to snaha posadit československou stranu na lavici obžalovaných, připustil kontrarevoluční prvky, ale setrvával na podpoře zásadního úsilí KSČ a odmítl použití síly q připravená ostrá rezoluce stažena q slib KSČ - udržet v Československu svou moc a ničím nenarušit spojenecké svazky zemí Varšavské smlouvy
Červencová schůzka představitelů pěti komunistických stran ve Varšavě 14. -15. 7. 1968
Československé odmítnutí účasti q českoslovenští představitelé účast odmítli q preferovali oddělená jednání s každou zúčastněnou zemí
Depeše sovětskému vedení • „ V noci ze soboty na neděli, tj. z 13. na 14. července, jsme poslali soudruhu Brežněvovi do Varšavy depeši s prosbou, aby v zájmu internacionálních vztahů, které pojí naše komunistické strany, nebyly dělány žádné kroky, které by mohly nepříznivě působit na složitou situaci v ČSSR. Též mimořádná schůze ÚV KSČ v pondělí 15. července se znovu obrátila na účastníky schůzky ve Varšavě se žádostí, aby nebyly přijímány závěry k situaci v ČSSR. V odpovědi na tuto naši žádost bylo vysloveno politování, že se KSČ nezúčastnila schůzky. “ Alexander Dubček otištěno v deníku
Opakovaná kritika politické situace v ČSSR q závěr schůzky: Nepodnikat žádné kroky, usilovat o celkové dorozumění a obrátit se na vedení KSČ s dopisem vyzývajícím k rozhodnému postupu proti „pravicovým a protisocialistickým silám“
„Varšavský dopis“
Reakce na „Varšavský dopis“
Pavel Kohout o obrodném procesu „Obrodný proces v naší zemi musí být doveden do konce tak, jak to odpovídá zájmům naší společné vlasti a pokrokových sil na všech kontinentech. . . Autorita strany a pozice socialismu u nás jsou právě dnes nesrovnatelně silnější než kdykoli v minulosti. . . Potřebujeme demokracii, klid a čas, abychom byli lepšími socialisty a důslednějšími spojenci než kdykoli dřív. . . Jsme s vámi, buďte s námi. “ Pavel Kohout
Dvoustranná jednání představitelů ÚV KSSS a ÚV KSČ v Čierné nad Tisou 29. 7. – 1. 8. 1968 na železniční stanici v Čierne nad Tisou q Sovětští představitelé se na noc přesouvali na své území q Místo konání mělo být na žádost sovětské strany přísně utajeno a přilehlá oblast uzavřena q Zpravodajové ČST se do Čierne dostali a skryti za oknem nádražní budovy natočili příjezd delegací q Porušení informačního embarga podnítilo protest sovětské delegace q Manévry sovětské armády byly ze západu SSSR rozšířeny na území Polska a NDR…
Sovětské požadavky q Sovětská delegace opakovala ultimativní požadavky formulované v dopise z Varšavy q Hrozí „kontrarevoluce, návrat ke kapitalismu“, kritika svobodných médií q Sověti nevydají Československo „pravicovým silám“, ani Severoatlantickému paktu q Okamžité obnovení vedoucí role komunistické strany q Kádrové změny v ÚV KSČ a v armádě q Zákaz všech politických organizací „vystupujících proti socialismu“ Kosyginův plán vojska SSSR se mohou rozmisťovat kdekoli na území východního bloku bez souhlasu dané země…
Delegace KSČ Oldřich Černík Alexander Dubček Ludvík Svoboda ČSSR Josef Smrkovský
Sovětská delegace Leonid Brežněv Alexej Kosygin S S S R Michail Suslov Nikolaj Podgornyj
q jednání uvízla na mrtvém bodě q zamítnutí rozšíření účasti o zástupce NDR, Polska, Maďarska a Bulharska q Brežněv je stižen „diplomatickou chorobou“ q Dubček navštěvuje Brežněva v jeho spacím voze a jednají spolu
Výsledek jednání q v závěru jednání souhlasila československá delegace s některými opatřeními, které požadovali sověti q zavedení cenzury, zastavení činnosti KAN, K 231 a přípravného výboru pro obnovení Československé sociální demokracie… q v případě zostření situace byli českoslovenští komunisté ochotni přistoupit k internaci „nejaktivnějších protisocialistických sil“. . . q Brežněv získal Dubčekův souhlas s další schůzkou představitelů šesti komunistických a dělnických stran 3. srpna v Bratislavě q neexistuje oficiální záznam z jednání
Bratislavská schůzka 3. srpna 1968
Účastníci jednání
Československá strana slíbila: q převzetí kontroly nad sdělovacími prostředky (znovu obnovit cenzuru) q zákaz všech politických organizací působících mimo rámec Národní fronty q Odstranění Františka Kriegla z předsednictva ÚV KSČ q kádrové změny ve vedení St. B
Účel slibů, jenž neměly být splněny? q uklidnit stále více naléhající „bratrské“ strany q potvrzení věrnosti marxismu-leninismu a udržení socialismu q získat čas pro uskutečnění mimořádného XIV. sjezdu KSČ
Bratislavská deklarace q spokojenost všech stran – dvojí interpretace výsledků q zdánlivé snížení do té doby stále narůstajícího politického tlaku
„Zvací dopis“ Vážený Leonide Iljiči, s vědomím plné odpovědnosti za naše rozhodnutí se na Vás obracíme s následujícím prohlášením. Náš v podstatě zdravý polednový demokratický proces, náprava chyb a nedostatků minulosti i celkové politické řízení společnosti se vymykají postupně ústřednímu výboru strany z rukou. Tisk, rozhlas a televize, které jsou prakticky v rukou pravicových sil, ovlivnily veřejné mínění natolik, že se do politického života naší země začínají nyní bez odporu veřejnosti zapojovat živly nepřátelské straně. Rozněcují vlnu nacionalismu a šovinismu a vyvolávají antikomunistickou a protisovětskou psychózu.
„Zvací dopis“ Náš kolektiv - vedení strany - se dopustil řady chyb. Nedokázali jsme správně obhájit a realizovat marxisticko-leninské normy stranického života, především principy demokratického centralismu. Vedení strany už není dále schopno úspěšně se hájit před útoky proti socialismu, není s to organizovat proti pravicovým silám ani ideologický, ani politický odpor. Sama existence socialismu v naší zemi je ohrožena. Politické prostředky a prostředky státní moci v naší zemi jsou nyní už do značné míry ochromeny. Pravicové síly vytvořily příznivé podmínky pro kontrarevoluční převrat. V této těžké situaci se obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR, s prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici. Jedině s vaší pomocí lze dostat ČSSR z hrozícího nebezpečí kontrarevoluce. Uvědomujeme si, že pro KSSS a SSSR by tento poslední krok k ochraně socialismu v ČSSR nebyl snadný. Proto budeme ze všech sil bojovat vlastními prostředky. V případě, že by však naše síly a prostředky byly vyčerpány nebo nepřinesly pozitivní výsledky, považujte toto naše prohlášení za naléhavou prosbu a žádost o vaši akci a všestrannou pomoc. Vzhledem ke složitosti a nebezpečnosti vývoje situace v naší zemi vás žádáme o maximální utajení tohoto našeho prohlášení. Z tohoto důvodu píšeme osobně přímo Vám v ruštině.
Okupace ČSSR v srpnu 1968 Sovětské vedení, které v počátcích vývoj v ČSSR podcenilo, nakonec v srpnu 1968 použilo vojenskou sílu, aby zabránilo dalšímu pokračování Pražského jara a jeho eventuálnímu rozšíření do okolních socialistických států…
Mapa invaze 1968
Bilance „vstupu vojsk“ Varšavské smlouvy do ČSSR q několik desítek mrtvých a stovek těžce zraněných osob q k zabití a zranění došlo převážně buď střelbou, nebo vojenskými dopravními vozidly q údaje hlášené jednotlivými složkami VB byly zahrnuty do Zprávy o incidentech, k nimž došlo v souvislosti s dočasným vstupem vojsk pěti států VS, (projednána vládou 9. září 1968) q od 21. 8. do 3. 9. 1968 bylo usmrceno celkem 72 osob, těžce zraněno 266 osob a lehce zraněno 436 osob q do 28. září 1968 bylo usmrceno dalších 12 osob, asi 30 osob bylo těžce a asi 60 osob lehce zraněno q do 18. října 1968 bylo usmrceno dalších 6 osob, 5 bylo těžce raněno a 30 osob lehce
Přehled o hlášených případech protiprávního jednání vojsk VS v ČSSR (21. 8. – 7. 12. 1968) ČSSR české země Slovensko Usmrcení čs. občanů střelnou zbraní 53 37 16 Usmrcení čs. občanů dopravními prostředky 38 24 14 Usmrcení čs. občanů jinak 3 2 1 Těžká zranění čs. občanů střelnou zbraní 208 140 16 Těžká zranění čs. občanů dopravními prostředky 119 88 31 Těžká zranění čs. občanů jinak 18 14 4 Zasahování do pravomocí veřejných činitelů 69 43 26 Maření výkonu funkce 15 11 4 Nebezpečné vyhrožování 42 36 6 Zadržení čs. orgánů 9 4 5 Zadržení čs. občanů 251 238 13 Zadržení cizinců 5 3 2 Protiprávní rozšiřování tiskovin 23 17 6
ČSSR české země Slovensko Omezování osobní svobody 181 171 13 Prohlídka osob a objektů 9 5 4 Násilná jednání 16 11 5 Loupeže 14 13 1 Pohlavní zneužití 4 3 1 Znásilnění 13 13 - Krádeže vloupáním 78 43 35 Krádeže 69 62 7 Ostatní majetkové trestné činy 25 24 1 Střelba proti osobám 49 39 10 Střelba proti objektům 175 127 48 Ostatní protiprávní jednání 15 9 6 Dopravní nehody 588 479 109 Celkem 2092 1656 436
Pražské jaro – základní rozpory q reforma vypracovaná uvnitř KSČ X mnohem radikálnější očekávání a požadavky veřejnosti q stranická nabídka odstranění „deformací“, úprava socialismu, „zlidštění“ režimu X obnova plurality, návrat demokracie, občanských svobod q odlišné představy mocenských skupin v KSČ: konzervativci X centristé X radikální reformisté q idealismus československých reformátorů a podceňování hrozícího nebezpečí X „reálpolitika“ Brežněva, KSSS a varšavské „pětky“
Pražské jaro – sporné otázky q q q reformovatelnost socialismu? – je možná „lidská“ tvář? hluboká demokratizace? – konec vedoucí úlohy strany nebo pouhé „kosmetické“ úpravy a změny totalitního systému při zachování jeho strukturální podstaty nalezení ideální formy státu? – kompromis mezi kapitalismem a socialismem samostatnější cesta v zahraniční politice? – vazba na koncepci ČSR jako „mostu“ mezi Východem a Západem (předúnorová představa Jana Masaryka) stateční a nebojácní? – kult opravdu „lidových“ a lidských stranických vůdců, idealizace, adorace svět stojí za námi a nenechá nás padnout? – iluze o zahraničním angažmá ve prospěch československé věci