Filozofie a sociologie politiky 2 Starověké a indické

Filozofie a sociologie politiky 2. Starověké a indické politické myšlení

Společnosti Blízkého Východu Mezopotámie, Egypt, Malá Asie Otrokářské společnosti s přísnou hierarchií Vládnoucí vrstvou obvykle kněží Písmo a dělba práce předpoklady vzniku států

Egypt Jádro území od delty k prvnímu kataraktu ekonomicky soběstačné Kontinuální vývoj přes 3000 let, zachován v historické paměti Úloha státu je odvozena od jeho role ve vesmírném řádu, vznik státu ukončil chaos a vytvořil řád Rozsáhlá mytologie o vzniku státu a panovnické moci (faraon ztělesněním boha s absolutní mocí), ale i praktická politika (jak naložit se vzpourou atd. )

Mezopotámie a Malá Asie Prvotní sumerské osídlení – první městské státy Asyrská, Babylónská, Chetitská, Perská, Seleukovská, Parthská, Novoperská říše Vládnoucí vrstvou kněží nebo vojáci Patriarchální společnost Otrokářská společnost

Zákoníky Nejsou obecnými normami, řeší konkrétní případy, zákon odplaty Zákony Urnammua (cca 2100 př. Kr. ) – sumerský zákoník, ochrana ekonomicky slabších před silnějšími, odškodnění za způsobenou škodu Chammurapiho zákoník (cca 1800 př. Kr. ) - 282 paragrafů, zásada odplaty a naturální náhrady (otrok za zabitého)

Indické politické myšlení Dlouhodobá, kontinuální tradice Relativní homogenita základního konceptu Mnoho států a státních forem, ale např. republikánské indické pol. myšlení ztraceno

Základní pojmy Rta – neporušitelný kosmický řád vytváření životem a působením všech bytostí Dharma – to, co je správné, povinnosti Danda – síla (trest) navracející k dharmě Árja – čistý, žijící podle dharmy Karma – činy a současně osud tvořený činy

Varny a kasty 4 varny: bráhmáni, kšátriové, vaišové, šúdrové Skupina nedotknutelných (bez varny) Kasty skupiny uvnitř varn

Koncepty pol. myšlení Dharmašástry – pojednání o dharmě Arthašástry – pojednání o vládě, dosažení a udržení teritoria a jeho prosperity

Vznik vlády Kdysi lidé zcela plnili dharmu, nebyla třeba vláda V důsledku chtivosti a úpadku morálky zkaženost lidí, opuštění dharmy – mísení kast, bezprávi, zákon ryb a tedy nutnost vlády

Role vlády (panovníka) Ochrana a koordinace lidu – vnější a vnitřní bezpečnost, ale i rozšiřování vlády dharmy, nese tedy odpovědnost nejen za své chování, ale částečně i poddaných Inspirace z véd (rozpravy o mravních principech a povinnostech), Smrtí (přehledy převládající praxe) a zvyklostí (zásadní role, větší než psané právo)

Tolerance Při setkávání s jinými náboženstvími (např. buddhismem) velmi tolerantní, potlačování pouze v případě škodlivosti veřejnému zájmu (de facto neexistence despotismu)

Součásti („orgány“) státu Král Úředníci Teritoriální komunita (obyvatelstvo) Opevňování Finance Vojsko Spojenci

Způsoby udržení moci Přesvědčováním Uplácením Intrikami Silou Nutná profesionální státní služba, panovník smí užít krutosti a podvody k ochraně komunity (jeho nejvyšší dharma) I uzurpátor může získat autoritu, pokud řádně vládne, v otázce odstranění tyrana nejednotnost

Trest 1. Omezuje 2. Zastrašuje 3. Chrání spol. řád 4. Byl důkazem kolektivní rozhodnosti netolerovat zlo 5. Očišťoval zločince Tresty vyšších varn mírnější a netělesné

Vliv buddhismu Atheistický, první oganizované a současně neteologické náboženství v Indii Souhlasí s dharmou, ale odmítá kasty, obsah dharmy má určit panovník (= zákon je možné vytvořit lidmi – panovníkem), politická autorita z lidu Vliv buddhismu na pol. myšlení omezený, např, odmítal sice autoritu bráhmánů, ale nahradil je spojenectvím kšátriů a vaišů

Hlavní rysy ind. pol. myšlení Popisné, didaktické, bez analitických a spekulativních prvků Konzervativní a apologetické Důraz více na povinnosti než na právo Pluralitní a tolerantní Orientované na zvyk a tradice Politika je spíše soudní než zákonodárná – neformuluje obecné pojmy (svrchovanost, . . . )