Filozofie a sociologie politiky 1 Politické ideologie

Filozofie a sociologie politiky 1. Politické ideologie

Předpoklady vzniku politiky - stát - specializace a sociální stratifikace - písmo - městská centra

Teorie vzniku státu - násilí - smluvní - teokratická - partiarchální - patrimoniální

Základní pojmy - politická teorie: zabývá se fakty - politická ideologie: zabývá se hodnotami - filozofie politiky: racionalizace ideologií pokusem nalezení stabilní společnosti pomocí předem určeného instrumentária hodnot a norem a pomocí racionálního zdůvodnění

Politická ideologie Relativně stabilní (alespoň její základní paradigma) souhrn (ne nezbytně ucelený a systematizovaný) idejí určité skupiny + program činnosti

Sociální utopie Konstrukt ideální společnosti (izolovaná/komplexní; univerzální a nezpochybnitelné poznání dobra; rozvoj morálky a institucí a absence politiky; víra v altruismus; neměnitelnost; obvykle absence plánu nastolení) Eskapistické: únik z reality Heroické: výzva k aktivnímu boji Untiutopie: upozorňují na nedostatky (Orwell 1984)

Typologie pol. myšlení Mytologický: pokus o komplexní uchopení reality při nedostatku znalostí Náboženský: realita je důsledkem činnosti Boha, polarizace dobra a zla Vědecko-filozofický: pojmově-logické poznání, předem definované pevné pojmové a metodologické kategorie

Funkce politické ideologie Explikační: vysvětluje (zjednodušeně) svět a dění Integrační: propojuje individua se stejným vnímáním reality, reflektuje jejich „průměrné“ zájmy Normativní: definuje očekávané, „správné“ vzorce chování, trestá jejich porušení (odsouzení, pronásledování, ostrakizace, tabuizace) Motivační: podněcují k činnosti, jsou předmětem víry a přesvědčení

Příčiny pol. ideologií Sociální: sociální stratifikace Axiologické: uvědomění si nespokojenosti se situací. V hlediska nižší vrstvy ideologie osvícenské, reformní a revoluční; z hlediska vyšší vrstvy konzervativní, reformní či radikální Gnozeologické: odlišné přístupy k poznání (smysly, racio, víra, empirie, . . . )