Ekonomické rozhodování Ø Utopené náklady jsou všechny

Ekonomické rozhodování Ø Utopené náklady – jsou všechny náklady směrodatné v okamžiku rozhodování? Ø Každé rozhodování obsahuje i utopené náklady – náklad, který nemůžeme ušetřit, patří vždy ke konkrétnímu rozhodování Ø Náklady příležitostí – studium – co je klíčové, co opravdu chci? Podstatou nákladů je obětovaná příležitost, tj. výnos nebo zisk, který bychom mohli získat v jiné příležitosti Ø Jak racionalizovat? Jak stanovit užitek – vztah mezi náklady a užitkem

Kolonialismus Ø provázen krutostí, despotismem, ziskuchtivostí, hrabivostí a loupežemi, ale i rozvracením starých řádů a tradic – „laboratoř moderny“ Ø Na jedné straně vykořisťování, bída a ponížení, odčerpávání obrovských hodnot do „mateřských zemí“ a deformaci hospodářské struktury Ø na druhé straně zrychlení hospodářského růstu v některých regionech, prvky civilizačního pokroku a vznik takových společenských struktur a sociálních vrstev, bez nichž by nemohlo dojít k postupné emancipaci národů v koloniích a závislých zemích a posléze k získání národní nezávislosti Ø význam kolonií pro evropské mocnosti: plnily funkci potravinových a surovinových doplňků evropských zemí, odbytiště zboží z „mateřských“ zemí a oblastí přijímající evropský relativně přebytečný kapitál a vystěhovalce

Dekolonizace Ø rozpad koloniální moci evropských zemí, osamostatnění bývalých kolonií a překonávání následků kolonialismu Ø Po druhé světové válce došlo k mocenskému úpadku a poklesu prestiže řady koloniálních mocností, posílení sebevědomí a vůle k emancipaci obyvatel kolonií, stejně jako k narůstajícímu odporu veřejného mínění v evropských zemích ke kolonialismu a tlaku USA a SSSR ve prospěch dekolonizace Ø V Asii, Africe a Latinské Americe se koloniální vlády zhroutily pod náporem národně osvobozeneckých hnutí. Na řadě míst se rozhořely krvavé války (např. korejská válka, vietnamská válka, alžírská válka). Ø V jiných případech byly bývalé kolonie integrovány do státu nebo jim byla dobrovolně přiznána samostatnost, přičemž byla upřednostněna ekonomická spolupráce před nákladnou a zastaralou přímou nadvládou.

Země třetího světa Ø Nové státy tzv. třetího světa se vyznačovaly nízkým počtem obyvatelstva, zaostalými formami zemědělství a řemesel, hospodářskou slabostí, zvláště nedostatkem kapitálu, vzdělaných odborníků a nedostatečně vyvinutou infrastrukturou Ø V řadě států se k moci dostaly vojenské diktatury, docházelo k revolucím, převratům, náboženským střetům a válkám o hranice Ø Napětí vyplývalo z rozdílů mezi městem a vesnicí či z etnických, náboženských a jazykových rozporů. Většina zemí třetího světa zůstala dodavateli surovin jako v koloniální době. Ø Vážným problémem zůstávají zadlužení, přírodní katastrofy, AIDS a války.

Afrika - kolonizace

Afrika - dekolonizace

Afrika - dnes

Národní hnutí, nové státy Ø V meziválečném období – samostatnost - Afghánistán (1919), Egypt (1922), Saúdská Arábie (1927), Irák (1930) a Irsko (1937) Ø Po 1945 - např. vznik Izraelu (1948), Jordánsko, Barma, Indonésie, Vietnam, Kambodža, Pákistán, Filipíny, Čína Ø 1955 – konference v Bandungu na Jávě (Indonésie) 29 asijských a afrických států (včetně Číny a Vietnamu, ale také Turecka) – zákl. cíle - mírové soužití států, hospodářská a technická spolupráce, pomoc mezi národy, úplná likvidace kolonialismu, vyloučení rasové diskriminace a uznání práva na sebeurčení pro všechny národy světa. Ø Afrika, v letech 1956 -57 - samostatnost např. Súdán, Tunisko, Maroko, Ghana, rok 1960 rok Afriky – 17 samostatných států: Zair (Kongo), Gabon, Somálsko, Čad, Niger, Mali, Mauretánie, Kamerun atd.

Afrika – jazyková různorodost

Třetí svět – politicko-sociální problémy Ø budování státních institucí pole evrop. vzorů (ústava, parlamenty, správa, armáda) Ø Přes modernizační úsilí přetrvávaly staré formy: tajné spolky, sekty, kmenové svazy Ø Napětí vyplývalo z rozdílů mezi městem a vesnicí, rozdílů etnických, náboženských, jazykových z rozporů mezi vzdělanou horní vrstvou a skupinou analfabetů Ø Výsledek - revoluce, právní nejistota, rasová diskriminace, náboženská nenávist (hinduisté proti muslimům), intervence (Čína v Tibetu), války (Indie, Pákistán) Ø Národ – národní hrdost, strany, odbory, armáda působily jako prvky národního státu, který často vznikl v nahodilých hranicích Ø Politická elita – vojenské diktatury – střet tradičních vůdců a důstojníků vyškolených Evropany

Afrika – příjem na hlavu

Afrika-Evropa – populace x bohatství

Hospodářsko-sociální problémy - I Ø jedná se převážně o agrární země, sociální uspořádání feudálního typu s bohatou horní vrstvou a chudými zemědělskými dělníky Ø jejich soc. ochranou byla velká rodina. její zánik vedl k polit. radikalizaci v měst. chudinských čtvrtích Ø technicko-průmyslová zaostalost (nízká produktivita práce), zisky plynuly zahr. koncernům a horní vrstvě Ø Ta chrání své bohatství (pozemky, drahé kovy), bránila se soc. pozemkovým reformám Ø populační exploze, chudoba, hlad, nemoci Ø hosp. úspěchy nezastavily zbídačování, vlastní kapitál se nemohlo vytvořit, hospodářská a pracovní morálka Ø neexistovalo myšlení orientované na úspěch a prestiž, chybí střední a vzdělaná vrstva, spořivost a pracovní disciplína.

Hospodářsko-sociální problémy - II Ø V roce 1950 vyráběly země „třetího světa“ sotva jednu desetinu průmyslové výroby světa. Např. v Jižní Americe jen necelých 10% obyvatelstva pracovalo v sekundárním sektoru (průmysl, řemeslo, stavebnictví), zatímco kolem ¾ žilo v zemědělství, lesnictví a rybářství Ø Oblasti trpí jednostrannou orientací na suroviny: země kolem Perského zálivu ropa, Malajsie – kaučuk a cín, Srí Lanka čaj a kaučuk, v Barmě rýže, v Nigérii ropa a kakaové boby, v Kolumbii káva, v Chile měď, na Kubě cukr a tabák Ø Rozvojová pomoc - kapitálová pomoc – pomocí darů, příspěvků, daňových výhod pro soukromé investice, dlouhodobé úvěry, převážně přes Světovou banku a jiné organizace OSN, EHS, OECD. ; Ø personální pomoc – porady expertů, vzdělání studentů, praktikantů, učitelů, udělování stipendií; technická pomoc na rozvoj průmyslu, dopravy a škol; garance cen dlouhodobými hospodářskými smlouvami

BRICS Ø BRICS – zkratka klíčových rozvojových zemí – Brazílie, Ruska, Indie, Číny, od 2011 také Jižní Afrika Ø Poprvé použito v 2001 od banky Golden Sachs (BRIC) – tyto země měly tvořit v roce 2050 dominantní ekonomickou skupinu Ø Dnes – BRICS - přibližně 26, 6 % územní plochy všech zemí a žije v nich 42, 2 % obyvatelstva planety Ø Přizvání Jižní Afriky – prosadila Čína, posílení její pozice v Africe Ø Původně nesourodý novinářský konstrukt – postupně přibývají politicko-ekonomické aktivity Ø Březen 2012 – summit v Novém Dillí – cílem vytvoření mezinárodní rozvojové banky – úvěry v národních měnách, nikoli v dolarech.

Země BRICS Země HDP (mld. USD v PPP) Světový Populace podíl na HDP (miliony) v % HDP per capita (USD, PPP) Brazílie 2 185 2, 9 195 11 205 Rusko 2 812 3, 7 142 19 803 Indie 4 195 5, 5 1 171 3 582 Čína 10 170 13, 3 1 338 7 601 JAR 528 0, 7 50 10 560

BRICS Ø Brazílie - silné postavení má logicky potravinářství, kovodělný průmysl, rozvíjí se dopravní zařízení a chemický a petrochemický průmysl (související s těžbou a zpracováním hlubokomořské ropy). Pro Brazílii je velice významná domácí poptávka, podobně jako pro Indii. Z hlediska exportu se Brazílie prosazuje díky svému nerostnému bohatství i zemědělství Ø Nevýhody – sociální nerovnost, vysoké státní výdaje, technokratické projekty (přehrady, budování hl. města), otázka deštných pralesů, kriminalita, korupce Ø Rusko – silné postavení v exportu ropy a zemního plynu Ø Nevýhody – závislost na cenách na burze, nízká efektivita, produktivita práce, nedostatečná technologická úroveň

BRICS Ø Indie – klíčové zemědělství, přes 50% práceschopného obyvatelstva, levná pracovní síla, informační technologie, znalost angličtiny, neoliberální reformy Ø Nevýhody: zastaralá infrastruktura, sociální nerovnost, náboženské problémy, chudoba Ø Čína – nejdynamičtější růst, období zrychlené industrializace, rozvoj služeb, klíčové zemědělství a těžký průmysl, levná pracovní síla Ø Nevýhody: velké regionální odlišnosti, sociální nerovnost, životní prostředí, závislost na těžkém průmyslu Ø Jižní Afrika – oblast služeb, angličtina, vazby na vyspělé státy, průmysl Ø Nevýhody: sociální nerovnost, dědictví apartheidu, problém zemědělství