Co je kapitalismus Ø Tradiční definice Kapitalismus je

Co je kapitalismus? Ø Tradiční definice: Kapitalismus je ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a provozovány za účelem dosažení zisku – tedy dosažení zisku za každou cenu? Ø Nové pojetí – navazuje na M. Webera, A. Smithe – kapitalismus je konstrukt, vyjádření představ konkrétních lidí, je kulturně podmíněn, mění svůj obsah, problém – konkrétní lidé, nikoli samotný konstrukt – kapitalismus jako systém neexistuje Ø Kdo vymyslel kapitalismus? Bůh – Mojžíšovi - Nepokradeš

Ekonomická globalizace Ø Ekonomie nezná národní hranice Ø Umožňuje využití specializace (přírodní zdroje, kvalita půdy, know-how, flexibilita) – tzv. komparativní výhody Ø Výhodné pro spotřebitele – kvalita a cena Ø Každý může být bohatý Ø Protekcionismus – vysoké ceny, chudoba Ø Volný pohyb kapitálu, osob, služeb Ø Hranice, cla, daně – vysoké transakční náklady Ø Ekonomická svoboda – počátek dalších demokratických svobod Ø Ekonomická stabilita – záruka míru a demokracie Ø Ekonomie není uzavřený prostor, společenská věda Ø Dnes – krize kapitalismu, či málo kapitalismu

Proč 19. století? Ø Předmoderní trh – orientován na města, není významný, ovlivněn společensko-kulturními faktory Ø Klíčové – tzv. autarktní hospodářství – pro vlastní potřebu Ø Trh jen omezený vliv – lokální, konkrétní spotřebitel, doplněk k zemědělství, malý přínos z dálkového obchodu Ø Roztříštěná území, řada měn, měr a vah Ø Merkantilismus – stát má klíčovou roli – omezuje import, výrobu, spotřebu – cílem dostatek drahých kovů, proto hlavně export, protekcionismus Ø Neefektivní, nákladné, doprovázeno válkami, nestabilitou, epidemiemi, hladomory, náboženské války atd.

Evropa 1650

Klasická politická ekonomie Ø Vliv fyziky (Newton) a osvícenství – Fyzika – existence přírodních zákonů, zásahy člověka škodí; osvícenství - existuje „božská“ harmonie mezi individuálními cíli a veřejným užitkem Ø Praktické zájmy Britů – volný obchod, svobodné hospodářství, přístupné trhy Ø Jeremy Bentham – 1793 – Manual of Political Economy, zákon – vlády se nemají míchat do hospodářství Ø Adam Smith – zakladatel ekonomie - svobodné hospodářství a svobodný obchod bez státních zásahů přinese jen užitek a zisk, neviditelná ruka trhu, poptávka a nabídka, dělba práce – specializace Ø David Ricardo - komparativní výhody, tj. vztah průmyslem a zemědělstvím výhodný pro obě strany Ø John Stuart Mill - svobodný obchod základním předpokladem lidských práv a svobody

Industrializace Ø dlouhodobý, spíše kontinuální a dodnes neukončený proces velké civilizační transformace agrární společnosti s převahou obyvatelstva, žijícího na venkově a pracujících v zemědělství, v moderní průmyslovou a konzumní společnost, žijící z velké části ve městech a vytvářející větší díl národního důchodu v průmyslu a službách Ø Otázka nástupu postindustriální společnosti – společnost terciéru

Faktory urychlující industrializaci • kumulace kapitálu: stoupající úspory z obchodu a zemědělství, nízké úrokové sazby, vyšší investice, • inovace: technická zlepšení, lepší výrobní postupy, nové energetické zdroje, , rozsáhlejší dělba práce • výhodné vybavení: malá vzdálenost od nerostného bohatství, především železné rudy a uhlí, dobrá dopravní situace, větší potenciál pracovních sil. • myšlenka laisser-faire • rozšíření trhu: stoupající spotřeba díky nárůstu počtu obyvatel, stoupající zahraniční obchod a lepší dopravní struktura, sjednocení a rozšíření vnitřního trhu. • národní specifika: období míru a válek, výsledky žní, epidemie, šíře a hustota informací, angažovanost státu

Tragédie obecní pastviny Ø Esej Garretta Hardina „Tragedy of the Commons“ (1968) Ø Obecní pastvina – nemá pravidla, není ničím, každý může vyhnat dobytka, kolik chce (zničení nejen pastviny, ale také dobytka samotného) Ø Každý farmář ví, že to škodí, ale přesto to dělá také, jednotlivec nemůže ovlivnit výsledek Ø Vzorem – středověká Anglie – 16. stol. – volná obecní půda, kam mohli chudí vyhánět svůj dobytek Ø Příklady: rozrůstání pouští v důsledku vypásání pastvin dobytkem; zemské klima - znečišťování vzduchu vlivem spalování fosilních paliv; voda - znečištění vody, vypouštění škodlivin do vody, nedostatek pitné vody; zvířata - vymírání živočišných druhů vlivem ničení přirozeného životního prostředí a pytláctví, kácení lesů; doprava v centru města; veřejné finanční prostředky

Vlastnictví Ø Soubor vlastnických práv – právo vlastněnou věc užívat, mít z ní výnosy, pronajmout, právo prodat Ø Příběh dvou pomníků (Marx x Smith) Ø Soukromé vlastnictví – zřetelná a pevná vazba mezi náklady a výnosy Ø Vlastník ví, že majetek mu ponese výnosy pouze v případě, že jej bude udržovat v dobrém stavu, investovat do něj, starat se o něj Ø Obecní/státní majetek – vazba mezi výnosy a náklady se vytrácí; není majitel, je to všech/není to ničí Ø Otázka transakčních nákladů – překážky směny Ø Coaseho teorém – pokud spolu mohou strany vyjednávat a odškodňovat se, dojdou k efektivnímu řešení, není důležité, co říká zákon…

I. fáze globalizace Ø Příčiny I. vlny globalizace: 1) revoluce v logistice; 2) komunikační technologie – telegram, telefon; 3) měnová stabilita – zlatý standard; 4) stabilita mezinárodního systému; 5) právní systém – vlastnická práva; 6) koloniální systém; 7) volná pracovní síla (migrace); 8) free trade policy Ø Z pohledu podnikání: 1) globalizace průmyslových podniků – přenos z domácí na transnacionální rovinu (jedinečnost produktu, inovativní technologie apod. ), př. něm. a amer. firmy (BASF, Bayer, Hoechst, Ford) využívají své průmyslové převahy – továrny v zahraničí Ø Za 2) mnohonárodnostní podniky – např. ropná pole, doly, plantáže, zemědělské farmy; především operativní aktivity v zahraničí, výhoda – kapitál a organizační schopnost, př. firma zal. v Londýne, podniká v dolech v Jižní Africe

zlatý standard Ø Veškeré měny byl vázány na zlato ve fixním (trvalém) poměru. Tento poměr tak pro zúčastnměné země znamenal i fixní měnové kurzy. Např. v Británii se platily za jednu unci zlata čtyři libry a v USA 20 dolarů. Důsledkem toho byl poměr mezi dolarem a librou 5: 1. Zlatý standard se spontánně ustanovil zhruba na konci 70. let 19. století a v této době přispíval integraci světového hospodářství

Teoretické základy fungování zlatého standardu Ø každá měna měla pevně určený obsah zlata tzv. par Ø existovala možnost neomezeně dovážet a vyvážet zlato Ø existovala monetární autorita schopná a povinná vyměnit jakékoli množství domácí měny Ø skutečnost, že nesměla být prováděna sterilizace přílivu zlata

Historizující základy zlatého standardu Ø dominance Velké Británie Ø pozice Londýna jako obchodního a finančního centra Ø první etapa globalizace Ø výhodnost kooperace a dodržování mezinárodních smluv

Sir Ralph Norman Angell (1872 -1967) Ø Anglický pedagog, novinář, spisovatel Ø Poslanec parlamentu za labouristickou stranu Ø 1931 – udělen titul Sir Ø 1933 – Nobelova cena míru Ø Hl. dílo: Velká iluze Ø Pro Carra hlavním idealistou

Velká iluze Ø Angell navazuje na britské liberální myšlení – klíčová svoboda mezinárodního obchodu a investic Ø Pro MV klíčová ekonomická oblast Ø Právě zvýšení životní úroveň (bohatství) nejlepším předpokladem pro stabilitu (mír) Ø Velká iluze – válka přinese výhody vítězi x ztotožňuje racionalitu s ekonomickou logikou Ø Válka není racionální, příliš nákladná, nevyplatí se! Ø Daleko výhodnější – spolupráce, mezinárodní obchod, komparativní výhody, výhody pro všechny strany, vyplatí se více než válka Ø Není vazba mezi ekonomickou silou a vojenskou silou (např. Belgie, Rusko) Ø Staví proti sobě racionalitu x nacionalismus (iracionální)