České národní povstání 1945 Situace v Protektorátu

České národní povstání 1945

Situace v Protektorátu Čechy a Morava na jaře 1945 - růst napětí - přibývaly proudy německých uprchlíků před Rudou armádou - útoky amerických bombardérů i partyzánské přepady ztěžovaly zásobování německé armády po železnici - postupný rozklad německého vojska - dezerce - psychóza strachu mezi místními Němci - mezi českým obyvatelstvem kolovaly zprávy o blížící se americké armádě - lidé pobouřeni pochody smrti, které vedly i územím českých zemí ( V Praze se objevil evakuační transport z pobočky koncentračního tábora Flossenburg v Litoměřicích. Stovkám zubožených vězňů pomohli pracovníci Červeného kříže a zaměstnanci železnice. ) - státní tajemník K. H. Frank uvedl státní správu do plné pohotovosti a varoval před nepokoji

Evropa na konci války modře vyznačeny německé pozice v dubnu a na začátku května 1945

Osvobozování Československa a velmocenská hra SSSR a USA • • Na českém území se střetávaly zájmy Západu a Východu. Nebyly zde přesně vymezeny operační zóny. Sovětské i americké jednotky chtěly postoupit co nejdále. Lidový komisař zahraničních věcí Sovětského svazu Majskij – sdělil o Československu v roce 1943 – je schopno se stát nástrojem našeho vlivu ve střední a jihovýchodní Evropě. • Na osvobozování ČSR se podílel 4. ukrajinský front, (osvobozování Ostravy ); 2. ukrajinský front – osvobozování Brna a jihu Moravu. Cílem byla Praha. • Boje se nečekaně protáhly a Rusové museli počítat s tím, že část českého území osvobodí Američané. • Třetí armáda gen. Pattona dosáhla československých hranic 18. dubna u Aše. Konečný rozkaz k osvobození Prahy dostal od Stalina 1. ukrajinský front v čele s maršálem Koněvem, který dlel na konci dubna v osvobozeném Berlíně a okolí.

Sovětská mapa osvobozování ČSR

Operace americké armády na našem území

Cíle K. H. Franka a nacistů v protektorátu na konci války - odvrátit úplnou německou porážku - co nejdéle odolávat Rudé armádě ( „šíření bolševismu v Evropě“ ) - těžit z rozporů mezi Američany a Sověty - zajistit Třetí říši přijatelný mír - vyjednat příměří se západními mocnostmi - přimět Američany k postupu do Čech - vyřešit evakuaci německých žen a dětí Ke všem cílům využít velmi silnou a stále kompaktní skupinu armád Střed maršála Schörnera čítající jeden a půl milionu vojáků. .

Příprava povstání Myšlenka národního povstání nastolena již na jaře 1939. Uvažovala o něm odbojová organizace Obrana národa ve spolupráci s Londýnem. Podmínky k uvedené akci se však ukázaly jako nereálné. ON byla navíc do konce roku 1941 téměř zlikvidována. Rada tří, sloučená ze zbytků ON a dalších odbojových org. , se v roce 1944 soustředila na partyzánský boj.

Výsadky – 1944 - 1945 Od jara 1944 obnovil Londýn operační lety nad Československem. Postupně vysazeno 13 operačních skupin. Nejúspěšnější operace – Barium , Calcium, Carbon a Clay. Jednotliví členové podchytili spolu s domácím odbojem rozsáhlé oblasti východních Čech i Moravy. Zajistili plochy pro letecké dodávky, spojení s Londýnem a připravovali podmínky pro závěrečné povstání. Partyzánské hnutí – 1944 - 1945 Hrálo na konci války významnou roli. Vázalo velké množství německých sil a udržovalo je v nejistotě. Mnoho partyzánských skupin složeno z uprchlých sovětských zajatců a českých odbojářů.

Vznik České národní rady Vrcholným orgánem odboje se stala Česká národní rada. Začala se formovat od podzimu 1944 z iniciativy KSČ a odbojové organizace Rady tří. Stala se vedoucí odbojovou organizací a byla nejvýznamnějším odbojovým orgánem na konci války. Komunisté měli ve vedení ČNR významný vliv. Toto seskupení vycházelo ze socialistických pozic. „Lid si přeje mít svoji vlast nejen svobodnou, ale i sociálně a hospodářsky spravedlivou, bez zrádců a kolaborantů, avšak také bez kapitalistických kořistníků a příživníků. “

Předsednictvo ČNR předseda: Albert Pražák první místopředseda: Josef Smrkovský (KSČ) Mezi členy pléna také zástupci veřejného i kulturního života, živnostníků, Sokola atd. Vedoucí představitelé ČNR Dr. Albert Pražák ; Josef Smrkovský - ČNR plánovala, kromě povstání, i zapojení do politického života po válce např. v Národním shromáždění. - Politicky byla vybudována podle klíče Národní fronty. - Podřídila se košické vládě a prezidentu Benešovi.

Velitelé spolupracující s ČNR kapitán Jaromír Nechanský Velitel výsadku Platinum – Pewter řídil úspěšně vojenské přípravy povstání. Spojil se s odbojovými organizacemi např. Zpravodajskou brigádou. div. gen. František Slunečko Od roku 1939 člen odbojové org. Obrana národa. Žil v přísné ilegalitě. V čele zpravodajské skupiny Alex ( krycí jméno Slunečka ). Během přípravy povstání řídil velitelství Alex, které se podřídilo ČNR. pplk. František Bürger - Bartoš Jako náčelník štábu „velitelství Bartoš" zahájil a řídil vojenské operace proti nacistickým okupantům v Bartolomějské ulici č. 5. armádní generál Karel Kutlvašr Bývalý legionář, za okupace člen odbojové organizace Obrana národa, vojenský velitel Velké Prahy, s generálem Toussiantem jednal o kapitulaci a odchodu německých vojsk. pplk. Bürger - uprostřed

Němečtí generálové operující na území protektorátu v květnu 1945 Jejich cílem bylo dostat své vojáky na západ, do amerického zajetí, kde očekávali lepší zacházení se zajatci. polní maršál Schörner, velitel skupiny armád Střed ( Mitte) gen. Rudolf Toussaint – pověřen K. H. Frankem bojovými operacemi v Praze

Přerov – 1. května • Ve městě vypuklo povstání po nepodložených zprávách o německé kapitulaci. • Obyvatelstvo vyvěšovalo československé vlaky, odstraňovalo německé nápisy. • Lidé začali odzbrojovat německé a maďarské vojáky. • V odpoledních hodinách zasáhly jednotky SS a wehrmachtu. • Povstání bylo potlačeno během několika hodin. • Zabito 31 Čechů, 21 následně popraveno. První okamžiky povstání v Přerově

2. květen – Nymburk, Poděbrady aj. • Po zprávě o smrti Hitlera vypukla v Nymburku železniční stávka. • Povstání se následně přeneslo i do centra města. • Podobná srocení provázená vyvěšováním vlajek se odehrála v Poděbradech , Jičíně, Novém Bydžově i jinde. Všude však dokázala německá ozbrojená moc zajistit klid. Ozbrojení povstalci v Nymburku – 2. května

3. – 4. květen – severovýchodní Čechy • Na mnoha místech začali čeští vlastenci odzbrojovat Němce a proklamovali svobodnou Československou republiku. • Důležitou roli sehrály místní partyzánské oddíly. Došlo k prvním přestřelkám. • Německé armádě se nepodařilo situaci natrvalo uklidnit. 3. květen – Železný Brod povstalci odvádí německé zajatce

5. květen – začátek povstání • Spontánní manifestace v Praze. Hlasatelé českého rozhlasu začali uvádět relace jen v češtině. • Šířily se fámy o postupu amerických vojsk do centra protektorátu. • Pražané vyvěšují československé vlajky, první zatýkání Němců a kolaborantů. • Dopoledne se schází odbojové skupiny. Začíná úřadovat velitelství Alex u Staroměstského náměstí a vyzývá k bojovým akcím. Odpoledne se rozbíhá činnost velitelství Bartoš v Bartolomějské ulici ( Bürger a Kutlvašr). Aktivizuje se Česká národní rada. Koordinace vojenských operací se ujímá kap. Jaromír Nechanský a zároveň udržuje spojení s Londýnem. • Připojuje se protektorátní česká policie.

Velitelství Alex 5. květen Velitelé navazovali spojení s vládním vojskem, českým četnictvem, policií, finanční stráží, sovětskou i americkou armádou, s českými i sovětskými partyzány. Udržovali kontakt s Londýnem i vládou v Košicích. Jejich hlavním problémem byl nedostatek zbraní. Velitelství Bartoš; uprostřed Kutlvašr a Nechanský pplk. František Bürger – Bartoš; uprostřed

Boj o rozhlas • Hlasatelé českého rozhlasu začali uvádět relace jen v češtině. • Skupina českých policistů obsazuje rozhlas a naráží na odpor německých strážců. • Je zahájen boj o rozhlas. • Ve 12. 33 hodin hlásí pražský rozhlas ( na Vinohradech): „Voláme českou policii do rozhlasu, střílí se zde!. . Všichni do českého rozhlasu! Jsou zde stříleni čeští lidé! Přijďte co nejdříve! Přijďte nám na pomoc!“ • Volání pražského rozhlasu se stalo hlavním impulsem povstání. Zabití povstalci před budovou rozhlasu Pamětní deska

5. květen - Praha Městský rozhlas během povstání před rozhlasem

Prohlášení České národní rady 5. května • …jako představitelka revolučního hnutí českého lidu a jako zmocněnec vlády Československé republiky ujímá se dnešním dnem moci vládní a výkonné na území Čech, Moravy a Slezska. …Česká národní rada obrací se v této historické chvíli k českému obyvatelstvu s výzvou, aby bylo v bojové pohotovosti a čekalo na další pokyny a opatření České národní rady. Porada představitelů ČNR – Dr. Z. Wirth, Dr. Albert Pražák a Josef Smrkovský

6. květen • Přímo v Praze operovalo asi 8 tisíc příslušníků wehrmachtu ( 539. divize) a čtyři tisíce příslušníků zbraní SS ( doplňovací a výcvikové prapory a zbytky pluků). • Výbuch povstání je překvapil a nebyli ho schopni vlastními silami potlačit. • Potřebovali volný průchod Prahou. • Některé útvary se vzdaly už 5. května. • Objevují se první pokusy o jednání s vedoucími představiteli odboje. Zajatý německý zajatec

6. květen Útok německých jednotek na Prahu Čtyřem bojovým německým skupinám dán rozkaz k útoku na Prahu: bojová skupina gen. Reimanna postupující od Českého Brodu měla obsadit Václavské náměstí, svazek SS Wallenstein z Benešova měl zaútočit přes Zbraslav a obsadit Staroměstské náměstí a Hradčany. Německý tank zničený povstalci

6. květen Pražský rozhlas odvysílal varovnou zprávu o útoku německých sil na Prahu. Poprvé zazněla výzva ke stavbě barikád: „Voláme občany, aby stavěli barikády !!“ Výzva je opakována ještě několikrát. ČNR volala o pomoc americkou i sovětskou armádu. Výzvu vyslyšely desetitisíce obyvatel Prahy. V ranních hodinách vyrostly první barikády. V průběhu povstání postaveno asi 1500 barikád a zátarasů, nejvíce v centru Prahy - na Vinohradech 220, na Žižkově 181 atd. Využita dlažba, tramvaje, auta, popelnice, nábytek atd.

6. květen - barikády

Barikády

6. květen • Povstalci obsadili pražská nádraží a vyzbrojili se zbraněmi německých zajatců. Prakticky ovládli pravý břeh Vltavy. • Němci drželi levý břeh. Na pravém břehu zůstávaly izolované ostrůvky německého odporu. • Postupující německé jednotky SS Wallenstein jednaly velmi tvrdě. Němci se mstili na místním obyvatelstvu. Používali lidi jako živé štíty. Povstalecké hlídky byly popravovány. Povstalci v Praze

Američané v západních a jižních Čechách Americká 3. armáda v čele s generálem Pattonem měla dobýt údolí Dunaje a v ČSR postupovat směrem na Karlovy Vary – Plzeň - České Budějovice a zároveň připravit operaci tak, aby bylo možno osvobodit i Prahu. Eisenhower nakonec vyšel vstříc požadavku sovětského velení ( gen. Antonov ), aby americká armáda nepokračovala za linii Karlovy Vary – Plzeň - České Budějovice. Patton se podřídil. Američané v Plzni Patton Generál Patton – v Domažlicích

6. května - Plzeň Američané osvobozují Plzeň, ale následující den dostávají od Eisenhowera rozkaz zastavit všechny operace.

Demarkační linie Američané ustoupili Sovětskému svazu a zastavili se na demarkační linii, kalkulovali totiž se sovětskou pomocí při bojích proti Japonsku.

7. května - nečekaná a rozhodující pomoc vlasovců • Předvoj Buňačenkovy divize vlasovců se objevil v Praze už 5. května. Převládly mezi nimi protiněmecké nálady. Významně pomohli povstalcům v boji. • Po dohodě s ČNR začali operovat v částech Prahy. • Postoj ČNR k vlasovcům byl rozporuplný. Uvítala sice jejich pomoc ( i to jim bylo po válce vyčítáno ), ale distancovala se od nich politicky. • Vlasovci potřebovali na konci války obhájit před Američany a Angličany svou existenci, aby k nim mohli přejít do zajetí a zachránili se předáním do Sovětského svazu. Neúspěšně intervenovali u amerických i anglických vládních představitelů. vlasovci

Vlasovci Formovali se ze sovětských zajatců, jichž bylo v Německu několik set tisíc. Často odmítali Stalinův režim. Stalin navíc považoval zajatce za zrádce. Vstup do Ruské osvobozenecké armády ( ROA) byl možná jedinou možností, jak uniknout otřesným podmínkám v zajateckých táborech. První jednotky vznikaly už v roce 1942. Ústřední postavou se stal generál Vlasov - 1943. gen. Vlasov před nastoupenou jednotkou Vlasov získával další spolupracovníky. ROA oficiálně vzniká 14. listopadu 1944 v Praze. Předpokládal vytvoření svobodného Ruska bez bolševiků a podepsání mírové smlouvy s Německem. Němci neměli přílišnou důvěru k těmto jednotkám.

Generál Andrejevič Vlasov • • nar. 1901 1919 vstoupil do Rudé armády a bojoval proti bělogvardějcům. Unikl Stalinovým čistkám (1937 – 1938) jako člen voj. soudu. 1938 – 1939 – vojenským poradcem v Číně Na počátku 2. sv. války velitel 37. armády, vyznamenal se při obraně Lvova a Kyjeva ( zisk několika vyznamenání ) Podílel se na obraně Moskvy. 1942 ustaven velitelem Volchovského frontu s cílem prorazit obklíčení Leningradu. V těžkých bojích v bažinatém úseku se dostává se svým vojskem do obklíčení. Bez pomoci zvnějšku nemá šanci a dostává se do zajetí. Vlasov, zklamán jednáním Stalina, se přidává na stranu Němců a začíná formovat ruské jednotky s antistalinistickým zaměřením.

Vlasovci v Praze a gen. Vlasov

Vlasovci v Praze

7. květen – boj o Trojský most Navzdory pomoci vlasovců útoky Němců pokračovaly. Rozhořel se boj o Trojský most. Obráncům na barikádách se podařilo odrazit několik útoků. Nedokázali však vzdorovat dělostřelecké palbě a po utrpěných ztrátách ustoupili. Snímek z filmu Němá barikáda Ot. Vávry z roku 1949 podle stejnojmenné povídkové knihy J. Drdy. Zachycuje poněkud zkresleně i boj o Trojský most.

7. květen – odchod vlasovců Při dobývání Trojského mostu Němci opět použili živé štíty. Čeští zajatci pochodovali před ozbrojenci a rozebírali barikády. Vlasovci zasahovali na několika místech, kde byla ohrožena obrana, pomohli odrazit nejtěžší útoky, ale nakonec se stáhli z Prahy po zjištění, že Američané nepřekročí demarkační linii.

Na mapě vyznačeny oblasti povstání a německé protiútoky

8. květen Boje pokračují. Pod dojmem zpráv o chystané kapitulaci ( měla vejít v platnost v noci z 8. na 9. května ) začíná ČNR jednat s německými představiteli. Kolem jedenácté hodiny začínají rozhovory mezi ČNR a delegací gen. Toussainta. Za českou stranu jednal Kutlvašr a Smrkovský. Boje se přitom přenesly do centra Prahy. Zničena je Staroměstská radnice.

Zničená Staroměstská radnice Její pravé křídlo muselo být zbořeno a změnil se tak vzhled celého náměstí původní stav

8. květen I přes započatá jednání boje pokračují. Nejtěžší střety se odehrávají na hranici Karlína a Starého Města. Němcům se podařilo probít na Náměstí Republiky a do nádraží Praha-střed ( Masarykovo nád. ). Postříleli 53 lidí. Postřílení účastníci povstání na Masarykově nádraží

8. květen – kapitulace a ústup Němců Dokument o kapitulaci německých sil podepsán v 16: 00 hod. Německá delegace vyjednávající příměří Ustupující Němci Německá delegace po podepsání kapitulace ( gen. Rudolf Toussaint uprostřed )

8. květen Většina německých jednotek dohodu respektovala a zahájila ústup na západ. Spolu s vojáky odchází i mnoho německých civilních obyvatel. Dohodu nedodržely některé jednotky SS (Wallenstein, Klein), při ústupu sváděly boje s povstalci.

8. květen - centrum Prahy na konci bojů

9. květen Sovětské jednotky dorazily brzy po půlnoci. Zničily ustupující německé kolony. Dobyly několik objektů, které skupiny SS nestačily vyklidit. V Čechách zajaly okolo 800 000 něm. vojáků. Pro Pražany válka definitivně skončila.

9. květen – Rudá armáda v Praze Maršál Koněv

Smutný konec vlasovců Vlasovci pokračovali dál na jih. Chtěli se vzdát Američanům. Některé oddíly vlasovců byly zatčeny ještě v sovětské okupační zóně. Jejich popravy probíhaly krátce po zatčení ještě na našem území. I většina vlasovců, která dospěla do americké zóny, byla předána sovětské straně, včetně generála Vlasova. Vlasov byl se svým štábem odsouzen a popraven v Sovětském svazu. Vlasovci, kteří unikli oprátce, skočili v sovětských táborech. Pomník popraveným vlasovcům na Olšanských hřbitovech

Odveta - zabíjení Němců Mnoho nevinných Němců bylo zabíjeno a lynčováno v rámci odvetných opatření. Účastnily se ho i revoluční gardy. ( Odhady počtu obětí se různí – jde o stovky lidí. ) Častým jevem bylo znásilňování německých žen a dívek. Tisíce Němců spáchalo sebevraždu. ( obr. z dokumentu Zabíjení v Čechách )

Shrnutí Povstání zkřížilo Němcům plány a přispělo ke zkrácení války – minimálně o deset dnů. Předešlo větším střetům mezi Němci a Rusy. Padlo 2000 Čechů. ČNR spolupracovala s vlasovci a volala o pomoc také Američany, což komunisté považovali za „třídně“ nepřátelskou činnost. Nedůvěru k ČNR vyjádřil i maršál Rybalko. ČNR byla pro novou vládu v Československu konkurentem v boji o moc, a proto byla postupně odsunuta na druhou kolej a nemohla se podílet na vládě.

Použitá literatura a webové stránky Mgr. Tomáš Jakl; České národní povstání v květnu 1945 www. 20 thcentury. unas. cz; www. ceskapolitika. cz; www. zanikleobce. cz; www. rozhlas. cz ihned. cz; www. vejr. cz; druhavalkakonec; ueweb. cz; www. ct 24. cz; www. militaryzone. cz www. ahmp. cz; wikipedia