Bitva o Eger Ø Bitva o Eger - 1552 Ø tureckou ofenzívu a obléhání města odrazil István Dobó Ø Po svém vítězství byl obviněn z překročení čerpání denních limitů zásob (!) Ø Poté obviněn z vlastizrady, rok ve vězení Ø Proč byl obviněn? Ø Maďarská elita se dohodla s Turky na ústupcích výměnou za zachování alespoň části majetku a vlivu Ø Dobó ukázal, že turecká armáda je k poražení a že je nutné se opřít o prosté lidi Ø Stal se tudíž nebezpečím pro vládnoucí elitu – vstoupil do vyššího levelu mocenské hry
Kooperativní hry – tvorba koalic • Příklad – tři účastníci projektu • Celkový zisk projektu 12 • Přínos účastníka A = 6, účastníka B = 4, účastníka C = 2 • 2 hráči mohou uzavřít koalici a dohodnout se na redistribuci výplat • Jací dva hráči se pravděpodobně spojí?
Tvorba koalic - pokračování • Spojí se hráči B a C – mohou si nejvíce polepšit a rozdělit se o přínos hráče A • Toto je matematický důkaz proč často dochází ke spiknutí průměrných a podprůměrných proti těm nejlepším • Prostor pro vyjednávání formou podbízení • Vede v případě úplné racionality k vytvoření Nashovy rovnováhy
Řešení NSDAP pro VHK • Žádný pevný koncept neexistuje • Jen populistická hesla: přiměřené ceny, dělníkům práce, stabilitu příjmů pro střední vrstvy, ochrana před socialismem atd. • Hlavní cíl: maximální posílení strany • NSDAP – Volkspartei, nejvíce peněz ze stranických příspěvků, napojení na zemědělské ve vých. a sev. oblastech Německa (spojení s průmyslníky až mnohem později)
Nacistická hospodářská politika • „Hitlerův hospodářský zázrak“ - Hitler převzal Německo v těžké krizi, díky intervenci státu dokázal zázračně snížit nezaměstnanost, nastartovat hosp. boom, platit široký sociální systém, nacistické Německo vzorem pro celý svět, všeobecná obnova prosperity a povznesení životní úrovně • Vzorem pro okolní svět bojující s krizí • Počátek západoněmeckého hospodářského zázraku? Otázka – kdy začala konjunktura – podzim 1932!
Boj s nezaměstnaností Ø Hlavní problém nacistů po roce 1933 – v září 1934 – tzv. program Zimní pomoci – dary a charita Ø Stát financuje sociální programy vzniklé na konci Výmarské republiky – tzv. První a Druhý Reinhardův program – veřejné práce - hl. osoba Günter Gerek Ø Vláda poskytla do konce roku 1933 na vytváření nových pracovních míst přes pět miliard marek. Z toho přibližně 3, 5 miliardy bylo skutečně utraceno do začátku roku 1936 Ø Nationalsozialistische Volkswohlfahrt (NSV) - V roce 1939 měla NSV 17 milionů členů – pod ní fungovalo v roce 1939 8 000 jeslí a mateřských škol, provozovala rekreační střediska pro matky, poskytovala mimořádné příděly potravin početnějším rodinám Ø Nacisté snižují státní výdaje na sociální oblast – vše platí sami Němci – z platu, ve formě příspěvků, „nucené“ dobrovolnosti Ø Napomáhá také rozvoj zbrojního průmyslu a přemístění žen opět do domácnosti
Konkrétní zásahy v hosp. politice • 1936 – zmrazení cen a mezd, zároveň zákaz stávek a kolektivního vyjednávání – vytlačení odborů • Zavedeno přídělové hospodářství – na potraviny, ošacení, palivo • Zahraniční obchod – s řadou zemí – bartelový obchod – Německo měnilo průmyslové zboží za potraviny a suroviny • Nacisté posilují kartely, monopoly, ale zachovali soukr. Vlastnictví – zejm. na venkově, ale vlastník si nemohl rozhodnout pro koho bude vyrábět, ani za jakou cenu • Plánování – dva 4 -leté plány (1933 -36), (1937 -40) • Prioritou – zbrojení – budování letectva, loďtsva, pozemní armády
Vytváření konzumní společnosti? • Idea nacistů – zvýšení životní úrovně Němců přinese podporu režimu • Symbolem – „lidové auto“ – Volkswagen – první vyrobeno v roce 1937 (Ferdinand Porsche) – sériová výroba nezačne – firma přeměna na zbrojní průmysl, boom až po roce 1945 • Rádiový přijímač • Masová turistika • Plánování volného času • Sociální jistoty – pouze pro Němce • Nepodaří se vytvořit masovou konzumní společnost – není prioritou • Němců stačí zajištění existenčních potřeb
Arizace žid. majetku – ekonomizace antisemitismu Ø Postupné vyvlastňování židovského majetku představuje jeden z největších majetkových přesunů v novější evropské historii - spojeno s hospodářskou devastací evropských židů a jejich existenčních možností Ø na hospodářském zničení Židů se podíleli jak regionální „župní hospodářští poradci“ NSDAP, starostové, landráti a městské správy, tak i průmyslové a obchodní komory a odborné skupiny Ø Židovský majetek – především podniky a pozemky – byl většinou kupován hluboce pod cenou Ø vyvlastňování židovského majetku postupovalo tak dynamicky i proto, že poskytlo nesčetným osobám, které z něho těžili, příležitost spojit naplnění ideologických záměrů nacistického vedení s vlastními hmotnými zájmy Ø Účast bankovního sektoru, finanční byrokracie Ø Loupež žid. kulturního dědictví – knihy, obrazy, koberce, nábytek, hudební nástroje
Kdo to platil? – I Ø Obrovské státní výdaje – 1933 -39 3 x navýšení státních výdajů, až 1/3 HDP Ø Obrovský státní dluh – maskován falšováním účetnictví Ø Obrovská inflace – rozklad státních financí Ø Zvyšování daní – 1933 -39 – 3 x Ø Arizace – zestátnění židovského majetku (do 1939 více než 60 000 žid. podniků) Ø Protekcionistická politika Ø Víra, že válečné úspěchy zaplatí úspěšná válka Ø Ekonomická situace dělnických mas odkázaných na mzdu v letech 1933 -39 nijak markantně nezlepšila. Nominální hodinová mzda činila v roce 1933 jen 97% mzdy z roku 1932, přičemž její původní výše nedosáhla ani v roce 1939. . Moderní odhady kladou průměrné výše mezd v průmyslu až do roku 1937 pod úrpveň roku 1928 (což byl mimořádně dobrý rok). Teprve v roce 1939 vzrostla průměrná mzda na úroveň 108% v porovnání s uvedeným rokem 1928 – lidé brali méně než před krizí
Kdo to platil - II Ø Hl. postava Hjalmar Schacht – renomovaný bankéř z VR Ø Cílená inflace Ø Výzkumný ústav metalurgický založený čtyřmi velkými společnostmi s kapitálem milion říšských marek byl oprávněn vydávat „mefo směnky“, za jejichž splatnost ručil stát a které byly kryty Říšskou bankou Ø Právě těmito směnkami bylo v letech 1934 -36 hrazeno 50% armádních nákupů. Jelikož Říšská banka kryla směnky tištěnými penězi, vzrostl počet bankovek v oběhu do konce března 1938 na šest milionů. Do stejného data bylo utraceno asi 12 milionů „mefo směnek“ Ø Schacht se však už obával inflančního dopadu a v roce 1937 vydávání směnek zakázal. Místo nich se pak používaly daňové poukázky bezúročné státní dluhopisy
„Diktatura souhlasu“ 1) Dobrovolná podpora většiny německého obyvatelstva 2) Budování „národní pospolitosti“ – bez Židů 3) Němci chápou období 1933 -39 jako období klidu, normality 4) Nemusejí řešit existenční problémy 5) Sdílejí s nacisty touhu po obnovení silného Německa 6) Vidí osobní výhody z dobrovolné kolaborace – dobré místo, plat, možnost získat část židovského majetku 7) Antisemitismus státní politikou
Jaká byla nacistická hospodářská politika Ø Není tvořena nacisty, ale konzervativci z období Výmarské republiky – hl. Schacht Ø Sleduje trendy, které se prosadily i ve zbytku světa Ø Nacisté chváleni v celé Evropě (Keynes) Ø Proměna přichází po roce 1937 – zbrojní průmysl, větší důraz na nacistické cíle Ø Nezvyšuje životní úroveň Němců, ale dalo jistotu Ø Nelze hodnotit terminologií sociální, liberální, konzervativní
Nacismus jako moderní hnutí? Ø Nacisté fascinováni novými technologiemi – automobilismus, letectví, zbraně, rozhlas Ø Prosazují technické obory (lépe slouží válce) na úkor humanitních oborů (spojení s pseudovědou – rasistická teorie) Ø Na straně druhé radikálně nezmění strukturu německé společnosti, spíše konzervativní model Ø Racionalizace výroby jde velmi pomalu, spíše prodlužování pracovní doby Ø Aktivismus spíše předstíraný Ø Co je moderního na arizaci, holocaustu, nuceně nasazených, vězních, prodlužování pracovní doby, snížení mezd?
Plánování • Součástí vývoje moderní společnosti • Dva zák. modely: 1) rovina konkrétního jednání v oblasti plánování v hospodářství, výstavby, úprav prostorů, infrastruktury; 2) ideový základ představ o budoucím vývoji společnosti – zde např. i otázka konečného řešení, totalitní velkoplánování, použití násilí a destrukce • Počátek masového plánování – I. světová válka a meziválečné období – doprovázeno rozmachem tzv. taylorizace, racionalizace a vědeckého managementu podle americké předobrazu • Po krizi 1929 -1933 - efektivní plánovací metody a keynesianismus jako „otázky přežití“; plánování v ekonomické oblasti, v oblasti pracovního tru, sociální politiky, plánocání prostoru, výzkumu, vzdělání • Plánování se spojovalo s technizací a modernizací a optimismem v „lepší budoucnost“
Plánování po roce 1945 – Z x V • Boom po roce 1945 • Především proti krizím • Středně a dlouhodobé plánování (10 -15 let) • Plánuje se na několika úrovních (vláda, ministerstva, podniky – vlastní odpovědnost) • Pluralita názorů • Zachováno pravidlo nabídky a poptávky • Patří ke komunistické ideologii • Víra v lepší budoucnost – totalitní jednání • Klíčová centrální instituce – Státní plánovací komise • Klíčové slovo – Ústřední výbor strany • Pětiletky • Neefektivní, chybí informace z trhu
RVHP Ø RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci Ø leden 1949 – Moskva byla hegemonem – surovinová, hl. energetická závislost Ø Hl. posláním RVHP bylo spojit síly SSSR a jeho satelitů proti ekonomické síle Západu a stát se v soběstačným prostorem Ø RVHP koordinovala vzájemný obchod členských zemí a hospodářskou pomoc. Ø Až od šedesátých let byla snaha zvýšit míru integrace hospodářství Ø Pro průmyslové země (Československo, NDR) nebyla RVHP přínosem Ø Pro Moskvu nebyla RVHP prioritou, obrovský rozdíl mezi SSSR a satelity Ø Hl. cíl Moskvy – spíše politický – mělo sloužit k prohloubení závislosti na Moskvě a zabránit obchodování se Západem
Normalizace • Období 70. a 80. let - zásadní hospodářský obrat • v 60. letech viděli ekonomové budoucnost v prohlubení tržní reformy x normalizace – utužení centrálněplánované ekonomiky – byly vytlačeny veškeré tržní elementy a i nevelké možnosti pro individuální podnikání • Na rozdíl od většiny socialistických zemí, které připouštěly doplňkový soukromý sektor (obvykle v rozsahu přibližně 5% pracovních sil), ČSSR se vrátilo k totální socializaci, k starým preferencím těžkého průmyslu a hornictví • zásadní deficit – nedostatek odborníků důsledek čistek – managementy probrané prověrkami se obávaly rizika iniciativ natolik, že se nedařilo ani výnosným technickým inovacím – vniveč tak přišla řada tehdejších vynálezů, jako například gelové čočky, nové tkalcovské techniky apod.
Hospodářská strategie • hl. cíle – saturace obyvatelstva a sociální klid – do ČSSR převzat Brežněvovský recept „reálného“, tj. konzumního socialismu: důraz na zvýšení sociálních jistot, sice preference některých skupin – horníků, ale mělo se týkat např. i důchodců či mladých rodin s dětmi, klíčová 1976 důchodová reforma • V případě rodin s dětmi hrály roli i demografické předpovědi: proto podpora mladých rodin, novorozenecký boom – byl zaveden mateřský příspěvek, zvýšili se porodní podpory a přídavky na děti a začaly novomanželské půjčky s nízkými úroky • V pol. 70. let vrchol bytové výstavby (ročně kolem 90 tisíc), především menších bytů na sídlištích • první pol. 70. let – relativně úspěšné nobdobí, v letech 1971 -1975 se peněžní příjmy obyvatelstva zvýšily o 30% a osobní spotřeba o 27% • podpora automobilismu – ČSSR na špičce socialistického bloku, 1971 auto každý 17 občan, 1979 každý osmý, také boom chataření: 1969 měli občané 128 tisíc chat, 1973 160 tisíc, 1981 už skoro 250 000 – melouchy, šedá ekonomika atd…
Šedá ekonomika • Přelom 70. a 80. let se odhadovala kapacita této sféry na 600 tisíc plných úvazků • Začala vznikat zbohatlická vrstva – bylo prý až 30 milionářů (milion velkým jměním) – různí šéfové socialistických podniků, veksláci, populární umělci, prominentní funkcionáři, kteří se obohacovali různými protekcemi, levným nákupem zabaveného emigrantům atd. • Oficiálně zakázáno (v okolním státech jinak), hl. problém – celé ilegální • Proto sféra spekulací, protekcionářství, podvodů a nelegálních praktik, daňových úniků, devastace podnikatelské kultury
Hodnocení normalizace • Tragické opožďování – vědecký a technický pokrok, know-how, klesá produktivita práce, nízká odbornost na všech pozicích • Nesnižuje se surovinová a energetická závislost na SSSR • Spíše orientace na zvyšování těžby hnědého uhlí, projekt vodního díla Gabčíkovo-Nagymáros a atomovou energii (Dukovany, Jaslovské Bohunice – Slovensko), největší investice za normalizace pět severočeských hnědouhelných velkoelektráren – všechny bez odsíření a tudíž s ekologicky katastrofálními následky • Právě v 70. a 80. letech nám utekl Západ nejvíce • Opožďování ve spotřebním průmyslu, službách
Jak na tom bylo ČSSR • Československo a Rakousko – srovnání – po roce 1945 - obnova poválečného Československa rychlejší a předválečné úrovně bylo dosaženo již v roce 1948, zatímco u Rakouska až v roce 1950 • ve srovnání se Švýcarskem činil v roce 1948 národní důchod na hlavu v Rakousku 35, 6% a v Československu 44, 2%, ale v roce 1990 v Rakousku již 79, 2% a v Československu 38, 5% • V roce 1990 činil HDP Československa 50, 4% úrovně Rakouska, zatímco v meziválečné době přibližně stejné • Ekonomická výkonnost ČSSR byla v roce 1989 na úrovni 72% průměru EU, 70% úrovně Německa a 48% úrovně USA • Klíčové zaostávání – období normalizace
