_UserFiles_file_02_Metodika_08_CSR_1948-1968_A.Zapotocky.ppt
- Количество слайдов: 13
ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ československý politik, odborář a prezident
Mládí a politické začátky • Byl synem Ladislava Zápotockého (1852– 1916), českého socialistického novináře a funkcionáře, a Barbory, rozené Dolejšové. Vyučil se kameníkem a pracoval mimo jiné i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. Ladislav Zápotocký V redakci na Kladně • V roce 1910 se oženil s Marií Skleničkovou a od roku 1914 působil v sociálně-demokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního stranického tisku. • Během 1. světové války bojoval jako voják Rakousko uherské armády v Haliči, Srbsku a na italské frontě. • R. 1920 se zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v tomtéž roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku. Za tuto svoji činnost byl odsouzen na 18 měsíců, devět měsíců vězněn a propuštěn byl až amnestií prezidenta T. G. Masaryka. Antonín Zápotocký
Kariéra v KSČ a věznění za války • V letech 1923– 25 byl gen. tajemníkem KSČ. Později působil převážně v českém a mezinárodním odborovém hnutí. • V letech 1925– 38 byl poslancem Národního shromáždění. Ve vedení KSČ se udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929. • Po celou dobu své politické činnosti přispíval články, veřejnými a rozhlasovými projevy do různých časopisů a novin (Svoboda, Kladno, Obzor, Louny a Beroun, Sborník sociálně demokratické mládeže) • Na jaře 1939 se pokusil ilegálně přejít hranice byl však zatčen a po věznici na Pankráci a v Drážďanech byl do konce války vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen Oranienburg.
Literatura • Literaturou se začal vážně zabývat až v posledních devíti letech života, kdy napsal všechny své prózy z dějin českého dělnického a socialistického hnutí. • V prozaické prvotině Vstanou noví bojovníci se prolínají autorovy vlastní životní zkušenosti s historií dělnického hnutí. • V následujícím Bouřlivém roce 1905 autor navázal na prvotinu vylíčením zážitků mladého muže, který z venkova přišel mezi svéráznou žižkovskou mládež v době bojů o všeobecné volební právo. • V próze Rudá záře nad Kladnem vyjádřil své hodnocení dramatických let 1919– 1920. • V nejrozsáhlejším románu Rozbřesk zdůraznil domácí zdroje českého socialistického hnutí. První kapitolu Rozbřesku o raném dětství své matky posléze přepracoval v samostatnou knížku (Barunka).
Po roce 1945 • Od května 1945 se stal Antonín Zápotocký předsedou Ústřední rady odborů, členem předsednictva ÚV KSČ a poslancem Národního shromáždění Československa. • Z projevu A. Zápotockého na manifestaci pražského lidu u příležitosti vyhlášení znárodňovacích dekretů 28. X. 1945 : „My, pracující lid Československa, stojíme dnes svobodni a volni na Václavském náměstí naší staroslavné milované Prahy… Slyšeli jsme prohlášení našeho pana presidenta, Dr. Edvarda Beneše o vydání vládních dekretů o zestátnění dolů, průmyslových velkopodniků, bank, peněžnictví i dekretů o závodních radách… …Slibujeme vám, pane presidente i pane předsedo vlády, věrnost za věrnost. “ • V létě 1946 předsedal Ústavodárnému národnímu shromáždění.
Únor 1948 • 22. února 1948 předseda Ústřední rady odborů Antonín Zápotocký svolává sjezd závodních rad s účastí cca 8 000 odborářů. Ten se nakonec stal jednou z vrcholných akcí komunistického puče. • „Revoluční odborové hnutí najde cesty, které by byly s to nahradit dnešní chybné usnesení většiny vlády, " zahrozil Zápotocký přímo při vládní schůzi. Sjezd v Průmyslovém paláci • Zápotocký na sjezdu proslul revolučním provoláním: „Soukromí podnikatelé vehnali situaci do slepé uličky. Nemá-li se vydat všanc všechno, co se učinilo od revoluce, musí být vyřaděn soukromý úsek až do velikosti živnostenských podniků. “ Při projevu na sjezdu • Závěrečná rezoluce odborářů mimo jiné apelovala na prezidenta Beneše, aby přijal demisi nekomunistických ministrů. Na podporu svých požadavků vyhlásil sjezd na úterý 24. února hodinovou stávku.
• „Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod. . . " Gottwald hřímal: „A jestli si někdo myslí, že náš lid, který vyslovil heslo, že agenti reakce nesmějí do vlády, mluví do větru, tak se setsakramentsky mýlí!" • President E. Beneš 25. 2. 1948 před jmenováním nové Gottwaldovy vlády: „… Ne všechen lid československý si přeje zánik demokracie, ale vy pánové a vámi vedená strana si přeje, abych svým podpisem zabil demokracii. Jestli tak činím, tedy jen proto, abych zabránil bratrovražednému boji, jímž vyhrožujete a jejž jste schopni vyvolat…“ • Od února do června 1948 se A. Zápotocký stal místopředsedou československé vlády. • 15. června 1948 byl A. Zápotocký jmenován předsedou vlády.
Adaptace Zápotockého děl • Pro jeviště byly upraveny Vstanou noví bojovníci (1949, dramatizace J. Nezval), Bouřlivý rok 1905 (1951, dramat. J. Nezval) a Rozbřesk (1960, dramat. Z. Dufek). • Čs. rozhlas uvedl dramatizace knih Vstanou noví bojovníci (1951, dramatizace J. Malý; 1984, dramatizace M. Boková), Bouřlivý rok 1905 (1952, dramatizace D. Chalupa). • Čs. televize natočila inscenace Paní Terezka (1972, M. Peloušek, podle románu Rozbřesk), Rudá záře nad Kladnem (1975, A. Dvořák) a Barunka (1975, E. Hallerová). • Natočeny byly filmy Vstanou noví bojovníci (1950, J. Weiss), Rudá záře nad Kladnem (1955, V. Vlček) a Čas lásky a naděje (1976, S. Strnad, podle románu Rozbřesk).
Z vánočního projevu A. Zápotockého v roce 1952 dětem a mládeži: „…Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo a mění. Ani legendární Vánoce nezůstávají beze změny. … Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti? … Doby se ale změnily. Děti pracujících se již nerodí ve chlévech. Nastaly mnohé převraty. …Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy - nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách…“
Prezidentem • Po smrti K. Gottwalda se stává Zápotocký prezidentem Československa, zvolen je 21. března roku 1953. • Z rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 30. dubna 1953: Na houbách s chotí Marií Prvomájový průvod v Praze „Ve dnech neštěstí, které postihlo naše národy úmrtím presidenta republiky Klementa Gottwalda, moudrého vůdce pracujícího lidu na cestě k socialismu, projevil náš lid pevnou politickou jednotu a ještě úže se semkl kol svého druhého dělnického presidenta Antonína Zápotockého a vlády Národní fronty. Tato jednota našeho lidu a jeho bezmezná oddanost republice skýtají záruku, že základy našeho státního a společenského zřízení budou ještě více upevněny, jestliže se těm, kdož se provinili proti zákonům, poskytne příležitost, aby se jako svobodní občané zapojili do budovatelského úsilí všeho lidu. “
Měnová reforma • 1. června 1953 proběhla měnová reforma. Hotovost do výše 300 Kčs byla měněna v poměru 5: 1, a to jen u osob, které nepoužívaly námezdní práci. Ve stejném poměru byly sníženy všechny mzdové a sociální příjmy. U ostatních osob se staré peníze za nové měnily v poměru 50: 1. Ještě 36 hodin předtím tehdejší prezident Zápotocký prohlásil, že žádná měnová reforma nepřichází v úvahu. • Role Zápotockého v čele státu bývá často idealizována – bývá označován jako „táta dělníků“. Události po měnové reformě , kdy neváhal silou Lidových milic zasáhnout proti dělníkům plzeňské Škody, ukazují, že A. Zápotocký dokázal být právě vůči dělníkům, kteří dají najevo nesouhlas s jeho vládou, velmi tvrdý a nesmlouvavý.
13. listopad 1957 A. Zápotocký umírá v Praze na infarkt
Z D R O J E www. totalita. cz/vysvetlivky/o_zapotockya. php http: //www. ceskatelevize. cz/ivysilani/10116288585 -archivct 24/213411058210002/obsah/254739 -a-zapotocky-na-dni-horniku 1953/ http: //www. ceskatelevize. cz/ivysilani/10116288585 -archivct 24/213411058210004/obsah/254630 -a-zapotocky-na-navsteve-vpohranici-1957/ http: //zivotopisyonline. cz/antonin-zapotocky-19121884 -13111957 prezident-tata-delniku/ http: //www. pribehrozhlasu. cz/tenkrat-v-rozhlase/1957_1 http: //www. slovnikceskeliteratury. cz/show. Content. jsp? doc. Id=449 Antonín Zápotocký, Po staru se žít nedá, Práce, 1947 http: //filmovezvuky. fdb. cz/komunistickehity/mp 3/antonin_zapotocky_vanocni_projev_1952. mp 3
_UserFiles_file_02_Metodika_08_CSR_1948-1968_A.Zapotocky.ppt