Americká kinematografie 1960 -1990 David

Americká kinematografie 1960 -1990

• David Bordwell: Zesílená kontinuita. In: Iluminace • Thomas Elsaesser: Zrcadlovost a pohlcení. Francis Ford Coppola a Dracula. In: Petr Szczepanik (ed. ): Nová filmová historie. Herrman a synové, 2004

• • • • Steve Neale & Murray Smith (eds. ): Contemporary Hollywood Cinema. London - New York 1998 David Bordwell: On the History of Film Style. Cambridge - London 1997. Jon Lewis (ed. ): The New American Cinema. Durham - London 1998. David A. Cook: Lost Illusions. American Cinema in the Shadow of Watergate and Vietnam 19701979. New York 2000. Timothy Corrigan: A Cinema Without Walls. Movies and Culture After Vietnam. New Brunswick - New Jersey 1991. Julian Stringer (ed. ): Movie Blockbusters. London - New York 2003. Kristin Thompson: Storytelling in the New Hollywood. Understanding Classical Narrative Technique. Cambridge - London 1999. Justin Wyatt: High Concept. Movies and Marketing in Hollywood. Austin 1994. Thomas Schatz: Genius of the system. London 1998; John Hill, Pamela Church Gibson (eds. ): American cinema and Hollywood. Oxford 1998 Richard Maltby, Ian Craven: Hollywood cinema. Oxford 1995 Janet Wasko: Hollywood in the information age. Austin 1995 Frederick Wasser: Veni, video: The Hollywood empire and the VCR. Austin 2001 Thomas Elsaesser & Warren Buckland: Studying Contemporary American Film. A guide to Movie Analysis. London 2002 ; John Belton: American Cinema – American Culture. 1993; Jim Hillier: The New Hollywood. New York 1994;

KLASICKÝ HOLLYWOOD POSTKLASICKÝ HOLLYWOOD 1917 - (1960) od: (1960) (The Classical Hollywood Cinema. Film Style and Mode of Production to 1960. David Bordwell, Janet Staigerová, Kristin Thompsonová, 1985 Postklasický Hollywood: • Nový Hollywood: 1967 (Bonnie a Clyde) - 1975 (Čelisti) • Nový nový Hollywood - od 1975 (často ale užíváno označení: Nový Hollywood - pro období od 1975 - blockbusterová produkce)

po válce - tři fáze: • 1946 -55: konec: Desatero přikázání, r. Cecil B. De. Mille 1956 • 1956 -65: konec: Za zvuků hudby, r. Robert Wise 1965 • 1966 -75: konec: Čelisti, r. Steven Spielberg, 1975

Od konce 40. let: • konec garantovaného uvádění v síti vlastních kin (konec VERTIKÁLNÍ INTEGRACE) – 1948 • konec rutinní studiové produkce velkého množství filmů propouštění, kolaps RKO, konec studiového systému • demografické změny: baby boom; suburbanizace, drive-in kina • produkce: méně a dražší filmy, upuštění od B filmů, seriálů, týdeníků a krátkých filmů, uvedení nových technologií, blockbustery a road showing

1956 - 1965: - posilování BB mentality: • Desatero přikázání 1956 Vista. Vision • Válka a mír - 1956, King Vidor, 3 hod 28 min. ; Vista. Vision • Kolem světa za 80 dní, 1956 - 23 mil. tržby (Michael Anderson), 3, 5 hod. ; Todd-AO • Most přes řeku Kwai 1957, 17 mil. tržby • South pacific - 1958, 17, 5 tržby (Joshua Logan, 150 min), Todd AO • Ben Hur (W. Wyler) 1959, 36, 5 tržby • Spartacus, 1960, Super Technirama, 3 hod 16 min. • Lawrence z Arábie - 62, 17 • Kleopatra 1963, 26 (Mankiewicz) - 20 th century fox - Goldfinger, 1964, 23 • Thunderball 1965, 28 • Doktor Živago 65, 46 • (vesměs nové širokoúhlé formáty)

• Dominance vysokorozpočtových filmů, ale také - poválečný boom volnočasových aktivit, segmentace publika. ) • 50. a 60. léta - youth market - děti baby boomu dorostly do věku filmových konzumentů. • děti baby boomu nar. po roce 45 - loajální filmoví fanoušci v 70. letech, žijí na předměstích;

• youth rebellion filmy: The Wild One 1953 (r. Laslo Benedek, hr. Marlon Brando), Džungle před tabulí (Blackboard Jungle - 1955, Richard Brooks), Na východ od ráje, Kazan 1955; Rebel bez příčiny 55, Nicholas Ray • Elvis Presley; 1957 - tři jeho filmy mezi 20 nejvýdělečnějšími - Love me tender, Jailhouse rock, Loving you

• producent Sam Katzman • 1956– Rock around the clock • Do konce roku 56 – 6 rock´n´rollových filmů následovaly další rockn´rolllové filmy – např. Jailhouse rock – 57.

teenpics, exploatační filmy – mj. v drive-in kinech. krize- nesoulad mezi mladým publikem a velkorozp. roadshow filmy. Z toho těží nezávislé spol. Exploatační trh, zaměření na art a adult cinema. • • (teenage exploitation films - teenpics; Džungle před tabulí, Divoch, Rebel bez příčiny. . . - tj. mainstreamová dramata social problems films (filmy tematizující určitý společenský problém) - v 50. a 60. letech krimidramata a social problem films Teenage crime wave 55, Girls in prison 56, Juvenile jungle 58, a muzikály jako Jailhouse rock a West side story 1961 spol. Columbia - první rockenrolový muzikál Rock around the clock 1956, počátek cyklu rockenrolových filmů; podle toho i Corman v AIP (American International Pictures) Rock all night 57, a další levné filmy - Rock, rock, . . AIP: monster filmy - cyklus produkovaný Hermanem Cohenem - I was a teenage werevolf, i was a teenage frankestein, Blood of Dracula, How to make a monster, 1958; Konga (aka i was a teenage gorilla 61; Corman - tennage caveman 58, jerry warren - teenage zombies 60). produkce expl. filmů: American international pictures - zal. 54 (Samuel Z. Arkoff, Ben Nicholson), zaměření na dětské publikum, jinak opomíjené - westerny, krimithrillery, monster filmy R. Corman - jeden z nezáv. producentů AIP, monster, horror quickies (monster from the ocean floor 54, the undead 57, the wasp woman, the viking woman and the sea serpent; komedie - little shop of horrors 60, House of usher 60 - snaha konkurovat ostatním expl. spol. , produkce v barvě; série podle Poea - the raven 63, the masque of the red death 64

• 1960 Psycho – kinematografie senzací pokračovala v Hitchcockových Ptácích, sérii o Jamesi Bondovi - kinematografie apelující primárně na smysly na úkor klasické psychologie postav a dramatického příběhu

New American Cinema • evropské „umělecké kinematografie“ (art cinema) – především francouzské nové vlny. John Cassavetes, Shirley Clarková. Undergroundová filmová kultura v New Yorku: Jonas Mekas a Amos Vogel – založil společnost Cinema 16 (1947) – dokumenty, experimentální krátké filmy. Mekas – čas. Film Culture. Mekasovo označení „New American Cinema“ – Cassavetes (Shadows), Leacock, Clarková… • ruční kamera, natáčení v exteriérech, absence extradiegetického zvuku, ostré přechody mezi scénami – analogické k francouzské nové vlně a italskému neorealismu.

Shadows (1959) • 16 mm, exteriéry, využívání přirozeného osvětlení; ruční kamera; zvuk prostředí potlačuje dialogy; herecká improvizace; volné vyprávění, oslabení motivace jednání postav (~ evropská umělecká kinematografie) • Mekas: NAC: nejen estetická, ale i etická dimenze: spontaneita jako výraz svobody, oproštění od morálních a společenských klišé; spontaneita = pravdivost

A Woman Under the Influence – Cassavetes, 1974 • John Cassavetes – důraz na herecký výkon, důležitější než dramatická struktura - dlouhé záběry, snímané převážně teleobjektivem, zaměřují pozornost na herecké výkony. Film odmítá konstruovat dramatické situace na způsob konvenční konstrukce scén.

Filmový styl: 1956 -1965 • • rozšíření obrazu a potlačení hloubky Obecně i v 50. letech - převládá schéma: ostré popředí x ostrý střední i zadní plán. Ale problémy: užití barvy užití anamorfotických širokoúhlých formátů 60. , 70. léta - barva, --- tj. menší citlivost na světlo, nemožnost dosáhnout takové hloubky pole. Menší hl. pole vedla k mělčímu inscenování. To ještě posílily širokoúhlé formáty. Anamorfotické objektivy měly delší ohniskové vzdálenosti ---menší hloubka pole. (a navíc většinou v barvě - tj. vyžadují víc světla). Cinemascope, Todd AO - pro zajištění ostrosti objektů v pozadí - nutné umisťovat hlavní plán dál, alespoň 15 stop (4, 5 m) od kamery. Při snímání detailu tváře - ostrost jen na cca 60 cm - to vylučuje obrazy se zaostřenou akcí v pozadí. Až v pol. 50. let - jisté zlepšení - Panavision - uvedeny širokoúhlé objektivy s kratší ohniskovou vzdáleností.

• Možné řešení - laterální inscenování „jako na prádelní šňůře“ (př. : Jak si vzít milionáře – Jean Negulesco, 1953). • (insc. do hloubky ale nezmizelo ani v Cinemascopu úplně - Preminger, Minnelli - i hra popředí/pozadí). • Bližší popředí šlo dosáhnout za splnění určitých podmínek: slunečné exteriéry - např. Rebel bez příčiny (Nicholas Ray, 1955) • Nebo užitím split-field diopters - Využití: např. Král králů (1961, Nicholas Ray), pozdější příklad: Všichni prezidentovi muži, Alan Pakula, kamera: Gordon Willis.

1965 -1975 • kritické období Hollywoodu - snaha následovat úspěch muzikálu Za zvuků hudby, ale - propadáky: 20 th Century Fox: Dr. Dolittle 67 mil (r. Richard Fleischer) - ztráta 11 m, • Star! (r. Robert Wise) 1968, 15 m, • Hello, Dolly! (r. Gene Kelly) 1969 - 16 mil. , • Fox - vyhnul se krachu díky relativně levným filmům: Butch Cassidy a Sundance Kid (George Roy Hill) 1969, 46 m. zisk, • MASH 1970, 36 m.

• Změna struktury publika a diváckých návyků; Bonnie a Clyde 1967, 23 m. , • od 1960 teenpics - důležitá produkční strategie. Youth movies - 60. a poč. 70. let - jako obraz kontrakulturní rebelie. Hranice mezi kontrakulturou a mainstreamem se smazávala, filmy jako Absolvent, Bonnie a Clyde, Easy rider, Five easy pieces (Malé životní etudy) - získávaly pozornost seriozní kritiky. • 2001: Vesmírná odysea - 1968, 25; Absolvent 1968 – 43 mil, podobně jako Frajer Luke (Stuart Rosenberg), nebo B. a C. - antihrdinové, ; mladé publikum, sdílí pocit odcizení od středostavovské Ameriky, od establishmentu, od hodnot starší generace. Posun zájmu k filmům o individualistech, rebelech. • Abslovent - 72% diváků do 24 let, jen 4% nad 30 let. • 1966 - konec Produkčního kódu, 68 - ratingový systém

Rating • • • udržování produkčního kódu problematické; evropské filmy - nemusely mít certifikát: Milenci - Malle, Místo nahoře - Jack Clayton, Hirošima, má láska - Alain Resnais, U konce s dechem, Ddobrodužství, Sladký život. . . Téma sexu mnohem odvážnější a sofistikovanější než v holl. filmech. 1966 šéf MPAA (Motion Picture Asociation of America - MPAA) - Jack Valenti 1968 - cenzurní “produkční kód” (Production Code) byl nahrazen ratingovým systémem Americké filmové asociace. Klasifikace od G – všeobecná přístupnost; PG doprovod do 17; PG-13 - doporučení rodičovského doprovodu do 13; R- do 17 nutný doprovod dospělé osoby; po X – přístupné od 17 let (od roku 1990 NC 17 - pro odlišení od pornofilmů označených X). Jack Valenti – vědomí nové společenské situace, neadekvátnosti PK Vietnam atentáty: JFK (1963), Robert Kennedy (6. 6. 68), Martin Luther King (4. 4. 68) tlaky na filmový průmysl, --- Valenti - vytvořit po britském modelu ratingový systém. (Peter Pan syndrom - reakce na 60. léta, hlavně Easy Rider 68. . . ; pak změna - Star Wars, obnovení zájmu o dětské publikum

• Bonnie a Clyde 1967 • Easy rider 69 ("nezávislý" film (BBS - Bert Schneider, Bob Rafelson, Steve Blauner), ale dohoda s Columbií pro distribuci; náklady 375 tis. , zisk 19 mil. • Divoká banda - Peckinpah - zač. v tv (jako i Altman, John Frankenheimer, Sidney Lumet, Arthur Penn. . ). Peckinpah - antipatie k Nixonovi, amer. zahr. politice, korporativismu. Odkazy : Divoká banda - paralela s policejními chicagskými silami zasahujícími při protiválečné demonstraci 1968 (i když točeno dříve). „Vrazi v oblecích“ - Útěk, Přineste mi hlavu Alfredo Garcii, . . proti korporativní Americe, spojující ekonomické a politické zájmy. (dále: Vietnam, Manson, Kennedy, Martin Luther King)

„levicový cyklus“ • kontrakultura - revolta ve prospěch individualismu, nedůvěra v zákon, individualistický hédonismus, • Opozice: hrdina versus odosobněná záporná postava reprezentující pokrok modernity. - Pinkertonovi muži bez tváře v Butch Cassidy; Ba. C – texas ranger – „lovec lidí“ bez emocí; Mc. Cabe a paní Millerová. . hrdina nestojí proti jednotlivému nepříteli; dojem komplexních spol. problémů. hodnoty individualismu, proti institucím, potřeba svobody • zač. Ba. C 67, úspěch, následují filmy apelující na kontrakulturní prvky. • left: 67: Absolvent, Ba. C, Frajer Luke; 68 2001; 69: Bezst. jízda, Půlnoční kovboj, Butch Cassidy. . . , Divoká banda; 70: Malý velký muž, Mc. Cabe a paní Millerová, 72: Mechan. pomeranč, 75: přelet nad kuk. hnízdem.

„pravicový cyklus“ • volba Nixona a úspěch Letiště 1970 - ukazuje ex. konzervativního publika, filmy pravého křídla. • hodnoty komunity, zákon a řád, respekt k rodině, ke střední třídě; obhajoba dočasné, přímé akce. • Pravicový cyklus: 68: Bullitův případ (Peter Yates), Cooganův trik (Don Siegel), 71: Dirty Harry (Don Siegel), Fr. spojka (William Friedkin), 74 Death Wish (Michael Winner) • pravý cyklus: metropole (san francisco - Bullit, Dirty Harry; New York - Cooganův trik, Francouzská spojka, Death wish.

Cyklus katastrofických filmů • Leitště - George Seaton, 1970 - velké zisky, zač. cyklu disaster pictures - Dobrodružství Poseidonu, Skleněné peklo (Mc. Queen, Newman, Dunawayová, William Holden), film Zemětřesení (použit nízkofrekvenční zv. systém sensurround, užito ještě u Midway, Rollercoaster, Battlestar: galactica • tržby: 1. Letiště, 2. MASH, 3. Patton, 4. Bob, Carol, Ted a Alice, 5. Woodstock. Jen Letiště jako blockbuster, a jediný měl potenciál snadného zopakování úspěchu. • Letiště - 70 - G. Seaton, sequely: Letiště 1975, Letiště ´ 77 • vysoké zisky, oscary, pak ale první ztrátové: Juggernaut - R. Lester 74, The Hindenburg - r. Wise 75

Roger Corman a exploitation movies • film důležitý pro youth cult boom - The wild angels 66, uvedeno v Benátkách, a The trip 67 - zkušenost s LSD. 1970 - Corman odešel z AIP a založil New World Pictures, podpořil první filmy talentů jako Coppola - Dementia 13, 1963, Bogdanovich - Targets, 68, Scorsese - Dobytčák Bertha 72, Demme - Caged Heat 74, Crazy mama 75; Joe Dante: Piraňa; Ron Howard - Grand theft auto 77. • saturation booking - uvedení zároveň v co největším počtu kin dřív, než se rozšíří negativní pověst kolem levného exploatačního filmu (taktika "hit and run"). • Nicholson, Fonda, Coppola, Bogdanovich, Scorsese, kameramani: Laslo Kovacs, Vilmos Zsigmond.

blaxploitation • v 70. letech - blaxploitation - Black Caesar - Larry Cohen 1972, Blacula, 1972 - William Crain; Blaxploitation - původ - hnutí za obč. práva 60. let a mainstreamové filmy s černošskými herci (Poitier - Hádej, kdo přijde na večeři - st. kramer 67, 100 pušek - Tom Gries, 68, V žáru noci – Norman Jewison 67). • odpovídá postoji radikálnějších youth culture filmů – odpor proti establishmentu. První skutečný černošský akční film - 71 - režie Melvin Van Peebles - Sweetback´s Baad Asssss Song, 4, 1 mil. zisk. • Shaft - Gordon Parks, Sr. 71 - 80% diváků černoši. 20. v pořadí zisků. /1. 00/ • Filmový průmysl - uvědomil si že černoši tvoří asi 30% trhu v městských centrech díky odchodu bílých na předměstí.

blaxploitation • Styl: porušování pravidel komerční produkce v rovině stylu – často chybí struktura záběr/protizáběr, zrnitý obraz • Regresivní prvky: pro černošské nižší vrstvy – nová zkušenost – silný, obranyschopný hrdina z jejich komunity, ukazují každodenní zkušenost, ale žádná poltická analýza příčin. • Swet Sweetback´s Baadasssss Song – 71 – Melvin van Peebles. • Vůdce Černých panterů: „je to první revoluční černošský film“.

"americká filmová renesance" • změna estetiky a ekonomiky na konci 60. let; inovace - Robert Altman, Bob Rafelson, Arthur Penn, Mike Nichols ad. ; reakce na „uměleckou kinematografii“ (art cinema). Arthur Penn: Mikey One (Fellini – narušování hranice reality a fantazie), Lumet-Zastavárník (Resnais – fragmentace, flashbacky, omezená narace; „realistický“ styl, subjektivizované vyprávění, paranoia, trauma) • I v žánrovém filmu – Boorman: Point Blank 1967 – mentální a percepční subjektivita (John Frankenheimer: Mandžuský kandidát 1962; Richard Lester: Petulia 1968)

Point Blank • „revenge thriller“; časové posuny, nejednoznačné flashbacky, subjektivizace, disjunktivní vztah obrazu a zvuku, nejasná hranice subjektivního a objektivního

Absolvent – Mike Nichols, 1967 • Malá hloubka pole (500 mm objektiv), dojem „reality“ – skrze selektivní fokuzaci. Zoomy – zploštění obrazu (zdůrazněno nezaostřenými předměty v popředí-zároveň dramatická fce – bariéra mezi Benjaminem a Elaine; sekvence schůzek: autorský komentář, ´implikace monotónnosti. Postupy „art cinema“, rozvíjené v uměleckém žánrovém filmu 70. let; „youth culture“ – kritika maloměšťáctví starší generace; odcizení; vzpoura proti manipulaci • /36. 20; 1. 36. 50/

„art genre cinema“ – umělecká žánrová kinematografie – cca 1971 -78 • Francouzská spojka 1971, Kmotr 1972 – kritický i komerční úspěch. --- integrace inovací „art cinema“ s hollywoodskými žánry. • Stylistický realismus – ruční kamera, potlačení barevné škály; • Vliv Fr. nové vlny – zdůrazňování konstrukce filmu – zpomalené, zrychlené záběry, skokový střih, aluze • Fr. spojka: narativní realismus; stylistický realismus – ruční kamera, potlačená barevná škála, teleobjektivy; žánrový revisionismus.

Styl • teleobjektivy - posílení tendence k inscenování méně do hloubky; Absolvent. • K popularizaci dlouhých objektivů - přispěly zoomy ( ty byly dostupné už koncem 20. let občas užívány k efektu šoku - k náhlému zvětšení. Ve 40. letech - v TV - pro sportovní přenosy, v 50. a 60. letech využívány pro natáčení v exteriérech)

• předvádění virtuozity v nakládání se zoomem - Coppola - Rozhovor (1973) - úvodní scéna - neklidný a nezaměřený zoom. • Sebevědomé užití zoomu - vliv evropských nových vln; • zoom + odjezd - v Alicině restauraci - Penn 69;

• "searching and revealing" - kamera prozkoumává akci a vybírá klíčové detaily - norma v 60. a 70. letech. např. Altman (MASH, 1970). • „planimetrické“ obrazy; při panorámování a zoomování - nemožné vidět další plány, roviny jsou odhalovány tempem určeným filmařem • Kubrick - Barry Lyndon - 75 - pomalé zoomy od velkých detailů k panoramatickému širokoúhlému objektivu - evokace malířských žánrů 18. st. (portrét a krajinomalba). /11. 00/

Divoká banda - tři typy montáže u Sama Peckinpaha • zpomalené vsuvky: vložené do sekvence v normálním tempu --- percepční šok - náhlé porušení běžného času jiným časovým modem. Kinetičnost a fyzičnost krátkých zpomalených vsuvek. /11. 00/ • prolínání mnoha linií akce s radikálním časoprostorovým zkreslením; struktura koláže, synchronní montáž. /10. 00/ • eisensteinovská intelektuální montáž, divák má kognitivně uchopit psychologický nebo společenský význam; více poetický a expresivní efekt; poetická transcendence narativní chronologie; minulost proniká do přítomnosti; /31. 30/

Změny v ekonomické struktuře filmového průmyslu • po roce 65 vlna převzetí filmových studií konglomeráty • 59 - MCA (The music corporation of america) koupila Universal • Paramount: - Gulf + Western 1966 - podniká především v automobilovém průmyslu • United Artists - Transamerica 67, • Warner Bros. : - Kinney National Services 69 - Steven J. Ross - přejmenováno na Warner Communications, Inc. - to je začátek vertikálně integrované masmediální korporace - Ross vytvořil prototyp mediálního konglomerátu, kabelová tv - Home Box Office,

Po roce 1975: Vertikální (re)integrace • nákupy kin - 1986 -7 - MCA/universal, Columbia, Tri. Star, G+W/paramount. . nakupovaly kina (to znamená obnovu některých rysů vertikální integrace v klasickém Hollywoodu) • roste význam jiných "distribučních oken" než je kino: 1994 - domácí tržby - USA a Kanada - jen 16% příjmu filmu. dál: 26% americký videotrh, 16% tržby zahraničí, 19, 9 video v zahraničí, 11% domácí tv, 11, 1% merchandising. • 80. léta: vertikální (re)integrace - snaha kontrolovat produkci i distribuci - důvod: víra v synergii

Změny produkce • defenzivní tržní taktika - sequely, série, remaky. 64 -68 - sequely a reissues - 5%, 7478 - 17, 5%. • posílení bb mentality - za tři roky 76 -78 nárůst tržeb o 40%. Hv. války, Pomáda, Blízká setkání třetího druhu, Superman, Horečka sobotní noci. . . • BB - snížení produkce velkých společností - možnost pro nezávislé 1975 -76 - 300 filmů nez. , 2/3 produkce, ale jen 10 -15% zisků, a na konci 70. let - vytlačeny blockbustery a jejich strategií saturation booking.

• Čelisti, Love story, Kmotr, Vymítač ďábla - presold products - tj. filmy, které jsou uvedeny na trh pomocí spojení s jiným úspěšným produktem, nejčastěji skrze knižní bestsellery. Jestliže skončila rutinní návštěva kina, je nutné dodat filmu status velké události. Základ "BB syndromu": 7 z 10 filmů prodělají, dva vyrovnají náklady, 1 - velký zisk. • Čelisti - Universal -tv reklama, široké uvedení - 409 kin současně • King Kong - do 961 kin, využití „presold“ vlastností - film z roku 33.

• Love story: autor scénáře Erich Segal - měl napsat literární zpracování scénáře - kniha vydaná na sv. Valentýna 1970, velká popularita, známost příběhu před uvedením filmu. rež. Arthur Hiller. • Kmotr: opět knižní bestseller - vydaný před uvedením filmu, podle Puzova románu, úspěšný prodej knihy v době produkce filmu - to zvýšilo zájem, podobně i publikované problémy s natáčením (využití negativní pověsti pro reklamu), přetažení rozpočtu, protesty italoameričanů - film - získal status události;

• • • Čelisti (předloha: Peter Benchley) Mísení žánrů: Čelisti: - akční plus thriller, ale mísí i další žánry, tradice filmů s monstry s podtextem "pomsty přírody" (King Kong, Ptáci. . ), oběti ženy a děti - spojení i se slasher filmy- posílené o rok předtím Texaským masakrem motorovou pilou. . Také subžánry: buddy film, chase film- honičkový film. „High Concept“ film - jehož koncept a příběh jsou redukovatelné na výrazný obraz, který se stává základem agresivní marketingové kampaně, vytváří synergii mezi filmem, produkty a médii. Žralok a netušící plavec, plus hudba Williamse v radiu a tv (High Concept - průmyslový pojem - vytvořený v 70. letech pro snadno obchodovatelný příběh, ideu, či obraz) distribuce a marketing na způsob exploatačního produktu, prodej na základě jednoho senzačního obrazu potvrzení důležité role strategie saturation booking; posun k ještě mladšímu publiku konzervativnějšího vkusu. Publikum opakovaně sledující oblíbený film. (fenomén opakovaného sledování - iniciuje praxi znovuuvádění filmů - Hvězdné války: neustálá recyklace, "good legs": 1977 uvedení, 78 znovuuvedení, 79 2. reissue, 80 sequel- impérium vrací úder, 81 3. reissue, 82 na videokazetě, a 4. reissue. , 83 na kabelové tv, a 2. sequel - návrat Jediho, 84 v tv, 87 star tours otevřena v disneylandu. . .

• • Star Wars - mísení žánrových konvencí, hra s odkazy, SW - počátek žánrového pastiše; žánrově kódované epizody, - scéna z baru - western, noir, sci-fi. Nekoherentní, otevírá film pro vícero čtení, interpretačních strategií. --- rozšíření přitažlivosti pro publikum, + nostalgická kvalita - evokace starých seriálů a tv sérií - Flash Gordon, Captain Video. . Hvězdné války: obrovské zisky z prodeje zboží spojeného s filmem. - původní trilogie - do 1997 - zisk z pokladen - 1, 3 miliardy, video trh 500 mil, videohry 300 mil. , oblečení a doplňky 300 mil, knihy, komiksy 300 mil, - hračky a hrací karty 1, 2 miliardy(sic). úspěšnost blockbusterové strategie, ale v některých případech finanční neúspěchy, které byly důsledkem toho, že společnosti ponechaly kontrolu nad projektem režisérům, kteří měli status "auteura" a kteří měli zajistit ziskovost filmu. např. Coppola: Apokalypsa - 79 - chápána tiskem jako příznak ztráty kontroly. a hlavně: Nebeská brána - Michael Cimino - 11, 6 m. rozpočet, 36 skutečné náklady. Délka původně 219 min. , přestříháno na 149 min. Finanční pohroma pro spol. United Artists, která film produkovala - Transamerica prodala United Artists společnosti MGM. Výsledek - konec neomezeného auteurismu;

• v postklasickém Hollywoodu: • nárůst role agentů • do 60. let - postupně až 70% filmů - nabídnuto studiím v podobě předpřipravených "balíků" - hvězda, režisér, scénárista, producent - mají smlouvu s agenturou. • Agenti = vykonávali práci, kterou dělali dřív studia.

• tři vlivné agentury - ICM (přejmenovaná CMA); William Morris; Creative artist associates. • Nejznámější příklad agent-packaging v 70. letech - Čelisti - ICM - dala dohromady: práva ke knize, scenáristu Petera Benchleye, režiséra Stevena Spielberga, producenty Richarda Zanucka a Davida Browna. - prodáno Universalu.

• studia fungují jako banky, popud k projektu vychází od filmařů, autorů, . . - nabídnou je skrze agenty studiu. Frank Yablans, prezident Paramountu v letch 71 -5 říká v rozhovoru (1996): "na poč. 70. let - jste dostali scénář, najali režiséra, herce, a udělali jste film. Teď to postupuje opačně. Balík byl dán dohromady předtím, než je možné začít pracovat na filmu, takže scénář je otrokem tohoto procesu. " • kontrola nad procesem tvorby se přesunula od studií k agentům a hvězdám. • James Stewart - Winchester´ 73 (Anthony Mann, 1950) – procentuální podíl

• hvězdy chápány jako záruka zisku. Přelet nad kukaččím hnízdem - producent Michael Douglas získal Nicholsona - druhý nejziskovější film roku • - --- Nicholson a Brando – „packaged“ pro The Missouri Break - 76 (Přelet 75), finační propadák - 7 mil. výnos z distribuce - ale N. a B. - každý 1, 25 mil plat plus rozdělili si 21% příjmů z pokladen. • dohody "pay or play" - Jane Fondová 2 mil. od Columbie 1979 -. Nicholson - Batman 89 - pohyblivý podíl 15 -20% na příjmech - Nicholsonův zisk 50 mil.

tři kategorie filmů v současném Hollywoodu: • 1. kalkulovaný blockbuster, určený pro multimediální trh; blockbuster funguje jako komerční intertext; film jako multimediální prodejní kampaň. • kapacita pro multimediální opakování hitu - redefinuje textuální hranice, zapojuje diváka do kreativního procesu. • 2. spící hity - sleepers: mainstreamové A filmy - mají potenciál stát se hitem; - Sám doma, Duch, Pretty woman. . . - ty mohou díky získané "dobré pověsti" hodně vydělat I bez velké reklamy. v tom případě pak následuje sequel blockbusterových proporcí. model - Rocky 1976 • 3. nezávislý film pro spec. trh s malou šancí stát se něčím víc než kultovním filmem.

Styl: tendence v Novém novém Hollywoodu: • eklektismus a archaismus: • eklektismus: většina poválečných režisérů - nelze je rozlišit z hlediska věrnosti estetice hloubky pole nebo jejího odmítnutí. Většinou - ve 40. a 50. letech využití hl. pole, v 60. a 70. letech přesun k teleobjektivům a zoomu, adaptování na novou techniku pro cíle reflexivnějšího a sebevědomějšího vyprávění. Zůstala možnost volby. Většinou mixování obou možností. • Příklady: Čelisti: • někdy užívá dlouhé obj. standardním způsobem; ale často také - širokoúhlé objektivy, inscenování do hloubky;

• Běžný kompromis od 70. let: na jedné straně - omezení hl. pole díky barvě, slabšímu osvětlení nutnému pro širší škálu stínů x nad druhou stranu producenti a režiséři požadují detaily herců - mj. pro uvádění v tv. A zároveň inscenování "jako na prádelní šňůře" z doby raného cinemascopu je nežádoucí - - řešení: panorámování z jednoho detailu v popředí na druhý - např. Hon na ponorku Rudý říjen - 90, John Mc. Tiernan - evokuje mnoho vrstev prostoru v omezeném prostoru ponorky, náhlé změny kompozice a rámování zároveň dodávají dramatičnost. /56. 50/ • jde o kompromis mezi inscenováním do hloubky a selektivním zaostřením - typické pro mainstream posledních let. Tento eklektismus - uveden koncem 60. let, kanonizován v Čelistech a Kmotrovi. Dlouhé objektivy pro: krajiny, davy ve městě, honičky, Point of View záběry vzdálených událostí, . . . x širokoúhlé obj. pro: dialogové scény v interiérech, pohyb kamery do davu , ustavení hloubky; to vše drženo pohromadě rychlým střihem.

• Coppola - využívá kompozici do hloubky, která falsifikuje narativní prostor. Jedna od srdce (One from the Heart) 1982. Coppola narušuje realismus - udržuje "pohromadě" v jednom záběru dvě postavy, prostorově velmi vzdálené - činí dvě prostorově vzdálená místa přilehlými skrze kompozici v hloubce. Revize Wellesova schématu. (archaismus; dále: Dracula)

• • • jiná tendence: planimetrické, plošné zobrazování mug-shot přístup důvody objevení se tohoto typu zobrazování: rozšíření barevného filmu v evropském filmu 60. let-- nižší citlivost na světlo, . . • využití tradice planimetrického zobrazování v rámci Hollywoodu - integrováno jako singulární efekt do mainstreamu. Coppola Jedna od srdce; Spike Lee -plakátová forma, Tarantino - Pulp fiction - scéna z baru /20. 24/. • hlavně ovšem v evrop. filmu, snaha potvrdit kořeny v malířství a divadle, jako odpověď na kinetickou dynamiku Nového Hollywoodu - protipohyb - směřující ke zdůraznění krásy statického obrazu. • Malířství - Dracula: /0. 7. 37/

High Concept styl („silná konceptualizace“) (justin Wyatt) • • obchodovatelné prvky filmu plynou z filmového textu do marketingových textů. nemají jen ekonomickou funkci, ale i estetickou, ovlivňují zkušenost návštěvy kina. Zvyšují počet kontaktů s filmem, rozšiřují škálu možných významů odvoditelných z filmu. Marketing vytváří sít intertextuálních vlivů. high concept filmy - spojení mezi stylem filmu a stylem reklamy. Adrian Lyne, Ridley Scott, Tony Scott, Hugh Hudson. . . (Top Gun, The Hunger, 9 a 1/2 týdne, Pomáda, Čelisti. . . ) přijetí reklamní estetiky - vytváří okamžiky, kdy film funguje proti vývoji příběhu a posiluje tendenci ocenit formální kompozici filmu. Použití souboru produkčních technik: extrémní zadní svícení - zezadu shora, vykrajuje linie, dodává spíš dramatický než realistický dojem, minimální škála barev -, high tech a průmyslové prostředí, př. : úvod filmu Flashdance styl směřuje k zjednodušení postav a vyprávění a k úzkému spojení mezi obrazem a hudbou, a jeho sebevědomá high-tech vizualita je dovedena k perfekci “zmrazující” vyprávění, který díky své závislosti na efektním povrchu obrazu “distancuje” diváka (nová „kinematografie atrakcí“) Reklamní kampaň: Čelisti x Nashville

Smart films • • • • nová senzibilita, záliba v ironii, černém humoru, fatalismu, relativismu, nihilismu. Todd Solondz - Storytelling, Happiness (Štěstí), Welcome to the Dollhouse, Neil La. Bute: Your Friends and Neighbors, 98; In the company of Men 97 Alexander Payne - Election (Kdo s koho – 8. min) 99, Citizen Ruth 96 Hal Hartley - The Unbelievable Truth 90, Trust 91, Henry Fool 98 Wes Anderson - Bottle Rocket, Rushmore (jak sbalit učitelku) 98, The royal tenenbaums 2001 P. T. anderson - magnolia, boogie nights, ang lee - the ice storm (Ledová bouře), safe - todd haynes V kůži johna malkoviche - Spike Jonze, Donnie Darko - Richard kelly 1991 - Linklater - Slacker. 2001 - Ghost World - Přízračný svět - Terry Zwigoff, Dan Clowes symbolikcá opozice k "dumb" filmům jerry bruckheimera, m. Baye, J. Camerona.

• • • "osobní politika" moci, komunikace, emocionální dysfunkce, identita - v kultuře bílé střední třídy generace X - odvozeno od knihy Douglase Couplanda - vzdělaní mladí muži a ženy narození v 60. a 70. letech - kteří zmeškali období ekon. růstu a příležitostí, které měli děti baby boomu. sdílení stylistických, narativních a tematických prvků: fascinace synchronicitou jako principem narativní organizace související tematický zájem o nepředvídatelný osud, zaměření na bílou rodinu střední třídy jako hlavní pro neporozumění a emoční dysfunkci zájem o politiku vkusu, konsumerismu a identity kultivace "blank" – prázdného - stylu a „nevhodné“ narace "blank" style - ztlumené afekty, s nímž je podáván i nejvíce rozrušující a senzační příběh (Solondz – Štěstí, Payne – Kdo s koho). Stylistické volby označující zbavení vášnivosti, nezájem, nezainteresovanost. Skrze rámování a střih - dlouhé záběry, statické kompozice. (možný stylistický vliv - Jarmusch - Stranger then paradise 1984 - série jednozáběrových scén). pocit distance; respektují stále klasický prostor a čas, ale tato strategie často oslabuje kontinuitu skrze série „tableaux“. Napětí budované oddělením publika od světa příběhu - vyvoláváním pocitu klinického pozorování.

• Signaturou smart cinema 90. let - statické tableau. • další princip v blank narration - taktické užití neshody; protiklad ironické formy a obsahu. viz úvod Election – porušení bezpečné hranice typické komedie ala John Hughes. Banální voiceover a úvodní žánrová vodítka jsou stále více ironická, postupem času jsou voiceover a obraz stále více v konfliktu. • Nejvýraznější změna v narativní kauzalitě - převaha příběhů s mnoha protagonisty a s epizodickou strukturou příběhu. Série zdánlivě nahodilých událostí, týkajících se volně spojených postav. - vlivný model - Altman - Nashvillle 75, A Wedding 78, Altman sám – „smart film“ - 93 - Short cuts. • Hrdinové - postavy podléhající zoufalství a ponížení, zachycené v sérii provázaných scén. viz Peter T. Anderson - Magnolie - postavy vzájemně nepropojené v diegezi začnou zpívat, vyjadřují svoji osamělost, utrpení, odcizení.

• • • důraz na náhodu a synchronicitu jako organizující princip smart cinema. Klas. hol. se náhodě vyhýbá - viz B, S, T - bylo by to divákem považováno za nerealistické x paradoxně v souč. filmu - náhoda proměněna do nového realismu synchronicity; důvěra v náhodnou a přesto významuplnou strukturu reality - i kdyby význam reality měl být absurdita. viz úvod Magnolie - meditace o roli náhody a synchronicity v moderním životě. tyto filmy předpokládají kulturu (resp. publikum) "sémiotiků", kteří si jsou vědomi toho, co a jak určité objekty (šaty, auta, coca-cola) označují. Odpor k tradičním marketingovým strategiím např. V kůži johna malkoviche, ghost world, fight club. tyto filmy explicitně bojují s "politikou" konstrukce vlastní identity ze zdrojů konzumního kapitalismu. V kůži. . . - sláva, styl a pohodlí je nakonec pro loutkáře důležitější než talent nebo autentické já. Klub rváčů - ukazuje IKEU jako strukturu třídní identity, touhy a spol. mobility. Ghost world - ironické pohrdání kulturou, která je obklopuje; Seymour - žije mimo radar současné pop kultury, - sentimentální film o dospívání a o boji „smart people“ o přežití. Seymour je nakonec konfrontován s černou můrou gen. X - musí se přestěhovat k matce. ironie jako nástroj, zbraň v politické debatě

Vyprávění v postklasickém hollywoodském filmu • • Klasický narativ: model narativu, kterému dominuje ”kauzalita soustředěná kolem ústřední postavy” a který je věrný volněji chápaným aristotelským principům (jednota času, místa a děje), je organizován podle jasného řetězce příčin a následků neustále motivujícího jednání postav a vykazuje vysokou míru ”konzistence postavy” Postklasický film: v mnoha filmech mainstreamové či populární produkce devadesátých let je narativní vývoj zavinutý do sebe a jednotlivé segmenty jsou spojeny komplexními časovými schématy - filmy s motivem cestování v čase, jako Návrat do budoucnosti, Peggy Sue se vdává a Dvanáct opic, či narativy o mnoha liniích (multi-strand narratives- Pulp Fiction nebo Prostřihy). různé varianty narativní strategie založené na několika paralelních liniích vyprávění, spíše než na jedné linii lineární (Jackie Brownová, Mystery Train) Narativ s více verzemi či větvícími se liniemi: Srdcová sedma, Femme fatale – de Palma (v evropském filmu: Smoking/No smoking, Lola běží o život, Náhoda)

Bonnie a Clyde – Arthur Penn, 1967 • • • warner bros; Robert Benton, David Newman – nejdřív novináři, zájem o případ B a C. ten inspiroval i Langa: you only live once 37, a nicholase Raye – They live by night 49. nabídnuto Truffautovi a Godardovi uvedeno na Expu 67 v Montrealu, úspěch u diváků x odsudek kritiky obránci: andrew Sarris, Pauline Kael –sex (sexuální frustrace), násilí – směrováno na mladé, proti establishmentu zaměřené publikum. Období hospodářské krize, populistická mytologie ve stylu robina hooda nebo jesse jamese, ale taky – existencialismus, antihrdinové francouzské nové vlny, U konce s dechem 59. styl – pro michela poicarda z U konce s dechem, i pro b a c – je vším, stojí zato pro něj zemřít ; kontrast mezi hravostí hrdinů a smrtelnými následky. Revolta proti autoritám beatty a dunaway – na obálce Time. moda 30. let – do modních časopisů – Bonnie Parker look – svetry o véčka, středně dlouhé sukně, baret. Záv. scéna – střelba – smrt – zpomalené záběry, trhavé pohyby – jakoby v okamžiku vášně nebo vrcholného sexuálního zážitku. Porušování prod. kodu – který byl zastaralý (od roku cca 30, kdy vznikl) – v 60. letech – smrt jfk v tv, taky v tv jack Ruby zastřelil lee Harvey oswalda, vietnam, M. L. King, Robert kennedy

Bonnie a Clyde • • impotence clydea – sexuální úspěch přijde krátce před smrtí – sexuální potence symbolizuje jeho moc a spol. status smrt jako tragický komentář oprese drobného člověka, který je sražen krátce poté, co se zvedl. Zákon – texas ranger – bezohledné pronásledování pro peníze; otec C. W. Mosse zradí synovy přátele – generační konflikt, tetování; protivníci: rigidní zákon a řád: policie, banky, otec artikulace frustrace a hněvu kontrakultury 60. let , společně s její sofistikovaností a stylem. (Ba. C – ukazuje rebelii proti establishmentu, která nemusí vycházet z individuální psychozy nebo deziluze, ale i z „rodiny“ či kolektivního ducha. ) Pennův tradiční zájem o téma rodiny – kontrast tradiční rodiny s jinými typy skupinového soužití – zde gang Barrowových. (clyde barrow). Převrácení tradičních morálních pólů gangsterského filmu • inovce práce se zvukem - zesílení dojmu násilí - - zvlášt hlasitá střelba, --- promítači se snažili zvuk zeslabovat v domnění, že jde o chybu, vadu na optické stopě projekčního pásu.

Bonnie a Clyde • • • v tradiční gangsterce: opozice mezi společností a psanci. silný jedinec, frustrovaný omezením daným jeho původem, se dá na dráhu zločinu. Diváci - nejdřív tendence sympatizovat s ním, ale postava se stává postupně zabijákem, kterého je nutné zničit. Mýtus v pozadí potvrzuje limity agrese jednotlivce ve společnosti, která posiluje určitou míru osobního dobrodružství a dokonce násilí. Gangstere se stává tragickou postavou, protože nerozpoznal tyto hranice. Mýtus potvrzuje společnost jako nenásilnou - násilí vyvolává vlastní neodvratný konec. tento mýtus přiměřeného a nepřiměřeného násilí demytologizuje Penn. Převrácení významu: Společnost nepředstavuje hranici násilí, ale její zdroj, postavy jsou obětí touhy společnosti po krvi. Společnost období deprese toužící po akci, projektuje si tuto touhu do vzrušení z loupeží. (reakce novin a svědků). Ale nejde o jednoduché převrácení tradičních žánrových významů - Ba. C nejsou jen obětí, ale i členové společnosti, sdílejí její základní aspirace vliv evropského filmu, fr. nové vlny, art cinema. . Ba. C - slo-mo, fast motion, zkreslující filtry, extrémní detail - úvodní rty (Občan Kane), ironická hudba, (banjo), montáž - pohyb různými prostory a časy. Ba. C - vliv Julese a jima - výměna dopisů, i Butch cassidy - přejímá z Julese a jima - kolo, slo-mo v násliných scénách - Jules a jim - sebevražedný skosk Catherine. (Ba. C, WB, ER). (Ba. C- střih -Dede Allenová, vynechávání establishing shotů, . . srov. Monaco)