Скачать презентацию Ekonomika globalizace I úvod a hodnocení ze strany Скачать презентацию Ekonomika globalizace I úvod a hodnocení ze strany

9dc3d822ae9c72d04d89e7da97748b9b.ppt

  • Количество слайдов: 24

Ekonomika, globalizace I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve Ekonomika, globalizace I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ

http: //www. worldometers. info/cz http: //www. worldometers. info/cz

Ekonomie: zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. Ekonomie: zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. Počet lidí na Zemi: Dějiny plné revolucí • Neolitická • Obchodní • Vědecká • Průmyslová • Postindustriální • Sexuální • Informační 10 000 př. Kr 1000 př. Kr Rok 0 1500 1830 1960 1975 1987 1999 2011 2050 5 milionů 80 milionů 250 milionů 460 milionů 900 milionů 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard 7 miliard odhad 9 -11 mld.

Co je to globalizace? Globalizace je rychle rostoucí „časoprostorová komprese“ (time-space compression) • „borderless Co je to globalizace? Globalizace je rychle rostoucí „časoprostorová komprese“ (time-space compression) • „borderless world“ • „světověk“ • „exploze vzájemné celoplanetární závislosti“ • „runaway world“ • „permanentní výjimečný stav“

Caritas in veritate (2009) 42. … …globalizace není a priori ani dobrá, ani špatná. Caritas in veritate (2009) 42. … …globalizace není a priori ani dobrá, ani špatná. Budě tím, co z ní lidé učiní. (JPII. , 2001) … Dobře chápané a řízené procesy globalizace skýtají příležitost k dosud nevídanému přerozdělení obrovského bohatství na celosvětové úrovni, když budou řízeny špatně, mohou naopak vést k růstu chudoby a nerovností a vyvolat i celosvětovou krizi.

Charakter globalizace MMF: Globalizace je rostoucí ekonomická vzájemná závislost zemí ve světovém měřítku v Charakter globalizace MMF: Globalizace je rostoucí ekonomická vzájemná závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Zrychlený transport: - Lidí (cestování, migrace) - Zboží , služeb, kapitálu - Informací, technologií Pronikání a střetávání: - Životních stylů, kultur, náboženství

„Aktéři globalizace“ • • Nadnárodní společnosti NNS (transnational corporations - TNCs´) - výrobní, obchodní, „Aktéři globalizace“ • • Nadnárodní společnosti NNS (transnational corporations - TNCs´) - výrobní, obchodní, internacionalizace vlastnictví. NNS jsou stále nezávislejší na zemích svého původu, působí globálně, v globálním měřítku koncentrují ekonomickou moc v rukou malého počtu ekonomických subjektů. Kupř. HDP ČR je třetinou obratu General Motors či polovinou obratu Wall-Mart Stores. Nejvyspělejší státy a jejich uskupení „Triadizace vlivu“ tří uskupení USA, EU, Japonsko, ze kterých pochází nejvíce největších a nejvlivnějších NNS, které jsou ekonomickými centry majícími své periferie. G 7+1 je sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království, USA) a Ruska. Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky. Mezinárodní organizace Nejmocnější mezinárodní organizace spojené s nejmocnějšími státy a NNS – Mezinárodní měnový fond (IMF – ukládá státům podmínky v rámci Struktural Adjustment Programmes), Světová banka (WB – půjčuje peníze jednotlivým zemím) a Světová obchodní organizace (WTO – stanovuje pravidla mezinárodního obchodu)

Klady globalizace: - růst objemu globálně obchodovaného zboží - rychlost investic - ekonomický růst Klady globalizace: - růst objemu globálně obchodovaného zboží - rychlost investic - ekonomický růst některých původně rozvojových zemí - růst spotřeby - vznik homogenní střední třídy odborných elit v Asii a Lat. Americe - vznik. „translokální kultury“, otevřené navenek, oproti kultuře moderny, uzavřené v národním státě Zápory globalizace: - nekontrolovaný transfer kapitálu (riziko ekonomických kolapsů) - roste nerovnost (mezi státy, regiony, i jednotlivci - a to i ve vyspělých zemích) - mimo procesy zůstává cca 20 procent nejchudších zemí světa (asi 1, 2 mld. lidí) - roste nezaměstnanost v prvním světě - oslabení role národních států - tlak globálních trhů - kulturní invaze (kulturní antagonismy) - „globalizační šok“

Globální rizika (Global risks, WEF) • Finanční rizika (zadluženost, dolar) • Potravinová bezpečnost (klima, Globální rizika (Global risks, WEF) • Finanční rizika (zadluženost, dolar) • Potravinová bezpečnost (klima, energie, voda) • Hrozby zásobovacím sítím (fragmentace výroby) • Role energie (ropa)

5 válek globalizace Nezákonné trhy se: -Zbraněmi -Drogami -Lidmi -Duševním vlastnictvím -Penězi Moisés Naim 5 válek globalizace Nezákonné trhy se: -Zbraněmi -Drogami -Lidmi -Duševním vlastnictvím -Penězi Moisés Naim (Černá kniha globalizace, česky 2008)

Rozvojový svět a globalizace Země: 7 miliard obyvatel cca 1 miliarda se má dobře Rozvojový svět a globalizace Země: 7 miliard obyvatel cca 1 miliarda se má dobře jako my, nebo lépe 2 miliardy v důsledku globalizace posledních 25 letbohatnou 2 miliardy jsou v pásmu chudoby (1, 25 – 2 USD/den) 1 miliarda je v pásmu hladu (pod 1, 25 USD/den)

Miliarda nejchudších 1, 25 USD/den 58 zemí převážně - Subsaharská Afrika - Střední Asie Miliarda nejchudších 1, 25 USD/den 58 zemí převážně - Subsaharská Afrika - Střední Asie + výjimky (Haiti, Bolívie, Kambodža) Nejen že se nerozvíjejí, ale stav se mnohdy zhoršuje Pasti chudoby: - Konflikt Přírodní zdroje Vnitrozemská poloha a špatní sousedé Slabá vláda v malé zemi

Příčiny chudoby • Teorie závislosti (centrum x periferie, imperialismus, vykořisťování) • Vliv geografických a Příčiny chudoby • Teorie závislosti (centrum x periferie, imperialismus, vykořisťování) • Vliv geografických a environmentálních faktorů (problém tropického pásu, Hong. Kong, Singapur, X Haiti, dominikánská republika) • Kulturologický přístup (rozhodující faktor – lidský zdroj, invence, instituce, étos, Weber, Soto – Mystérium kapitálu, Landes - LANDES, D. S. Bohatství a bída národů. Proč jsou někteří tak bohatí a někteří tak chudí)

Caritas in veritate (2009) 19. … …příčiny zaostalosti nejsou v první řadě materiální povahy. Caritas in veritate (2009) 19. … …příčiny zaostalosti nejsou v první řadě materiální povahy. 22. … V některých chudých zemích zároveň přetrvávají kulturní modely a společenské normy jednání, zpomalující proces rozvoje. … Mezinárodní pomoc často nedojde svého cíle kvůli neodpovědnosti, zahnízděné jak v řetězci dárců, tak mezi příjemci. X ekonomickému determinismu, teorii závislosti

V roce 2006 činilo světové HDP 6, 595 × 1013 dolarů, s přírůstkem 5, V roce 2006 činilo světové HDP 6, 595 × 1013 dolarů, s přírůstkem 5, 3 %. HDP na hlavu činilo 10 200 dolarů. 64 % světového HDP činily služby (terciární sektor), 32 % průmysl (sekundární sektor) a pouhá 4 % zemědělství. Katar 85 638 USA 45 725 Německo 32 060 Česko 26 800 Čína 5 325 Zimbabwe 188 6000 Zakariův kritický moment (Budoucnost svobody) Zemědělská půda 0, 2 ha na obyvatele, u nás 0, 3 ha Hustota osídlení 44, u nás 133 obyv. /km 2

Human Development Index (2011) 1 Norway 0. 943 81. 1 12. 6 17. 3 Human Development Index (2011) 1 Norway 0. 943 81. 1 12. 6 17. 3 47, 557 6 0. 975 2 Australia 0. 929 81. 9 12. 0 18. 0 34, 431 16 0. 979 3 Netherlands 0. 910 80. 7 11. 6 b 16. 8 36, 402 9 0. 944 4 United States 0. 910 78. 5 12. 4 16. 0 43, 017 6 0. 931 5 New Zealand 0. 908 80. 7 12. 5 18. 0 23, 737 30 0. 978 6 Canada 0. 908 81. 0 12. 1 b 16. 0 35, 166 10 0. 944 7 Ireland 0. 908 80. 6 11. 6 18. 0 29, 322 19 0. 959 8 Liechtenstein 0. 905 79. 6 10. 3 c 14. 7 83, 717 d – 6 0. 877 9 Germany 0. 905 80. 4 12. 2 b 15. 9 34, 854 8 0. 940 10 Sweden 0. 904 81. 4 11. 7 b 15. 7 35, 837 4 0. 936 11 Switzerland 0. 903 82. 3 11. 0 b 15. 6 39, 924 0 0. 926 12 Japan 0. 901 83. 4 11. 6 b 15. 1 32, 295 11 0. 940 13 Hong Kong, China (SAR) 0. 898 82. 8 10. 0 15. 7 14 Iceland 0. 898 81. 8 10. 4 18. 0 29, 354 11 0. 943 15 Korea, Republic of 0. 897 80. 6 11. 6 b 16. 9 28, 230 16 Denmark 0. 895 78. 8 11. 4 b 16. 9 34, 347 3 0. 926 17 Israel 0. 888 81. 6 11. 9 15. 5 25, 849 14 0. 939 18 Belgium 0. 886 80. 0 10. 9 b 16. 1 33, 357 2 0. 914 19 Austria 0. 885 80. 9 10. 8 b 15. 3 35, 719 – 4 0. 908 20 France 0. 884 81. 5 10. 6 b 16. 1 30, 462 4 0. 919 21 Slovenia 0. 884 79. 3 11. 6 b 16. 9 24, 914 11 0. 935 22 Finland 0. 882 80. 0 10. 3 16. 8 32, 438 0 0. 911 23 Spain 0. 878 81. 4 10. 4 b 16. 6 26, 508 6 0. 920 24 Italy 0. 874 81. 9 10. 1 b 16. 3 26, 484 6 0. 914 25 Luxembourg 0. 867 80. 0 10. 1 13. 3 50, 557 – 20 0. 854 26 Singapore 0. 866 81. 1 8. 8 b 14. 4 e 52, 569 – 22 0. 851 27 Czech Republic 0. 865 77. 7 12. 3 15. 6 21, 405 14 0. 917 28 United Kingdom 0. 863 80. 2 9. 3 16. 1 33, 296 – 7 0. 879 29 Greece 0. 861 79. 9 10. 1 b 16. 5 23, 747 5 0. 902 30 United Arab Emirates 0. 846 76. 5 9. 3 13. 3 59, 993 – 27 0. 813 31 Cyprus 0. 840 79. 6 9. 8 14. 7 24, 841 2 0. 866 32 Andorra 0. 838 80. 9 10. 4 f 11. 5 36, 095 g – 19 0. 836 33 Brunei Darussalam 0. 838 78. 0 8. 6 14. 1 45, 753 – 25 0. 819 34 Estonia 0. 835 74. 8 12. 0 15. 7 16, 799 13 0. 890 35 Slovakia 0. 834 75. 4 11. 6 14. 9 19, 998 8 0. 875 36 Malta 0. 832 79. 6 9. 9 14. 4 21, 460 4 0. 866 37 Qatar 0. 831 78. 4 7. 3 12. 0 107, 721 – 36 0. 757 38 Hungary 0. 816 74. 4 11. 1 b 15. 3 16, 581 11 0. 862 39 Poland 0. 813 76. 1 10. 0 b 15. 3 17, 451 7 0. 853 40 Lithuania 0. 810 72. 2 10. 9 16. 1 16, 234 10 0. 853 41 Portugal 0. 809 79. 5 7. 7 15. 9 20, 573 1 0. 833

Human Development Index (2011) Od roku 2010 zahrnuje následujíci faktory: • • • délka Human Development Index (2011) Od roku 2010 zahrnuje následujíci faktory: • • • délka života a úroveň zdravotní péče: předpokládané vůči dalšímu potenciálnímu rozvoji přístup ke vzdělání: střední a předpokládaná délka edukace, životní standard: Hrubý národní produkt (HNP) na 1 obyvatele v paritě kupní síly (v dolarech)

Caritas in veritate (2009) 51. Způsob, jak lidstvo zachází s životním prostředím, je ovlivněno Caritas in veritate (2009) 51. Způsob, jak lidstvo zachází s životním prostředím, je ovlivněno tím, jak zachází samo se sebou, a naopak. To vybízí dnešní společnost k serióznímu přehodnocení svého životního stylu, jenž v mnoha částech světa inklinuje k hedonismu a konzumismu, bez ohledu na škody, jaké z toho plynou. Nebytná je skutečná změna myšlení, která povede k přijetí nových způsobů… 68. … Stejně tak se ukazuje ekonomický rozvoj jako klamný a škodlivý, když se svěří „divům“ finančního světa, a tak podporuje nepřirozený a konzumní růst. Tváří v tvář tomuto prométheovskému nároku musíme posílit lásku ke svobodě, která není svévolná, ale tím, že uzná dobro, které ji předchází, se stává skutečně lidskou.

Caritas in veritate (2009) 75. … Zatímco chudí celého světa stále klepou na brány Caritas in veritate (2009) 75. … Zatímco chudí celého světa stále klepou na brány blahobytu, bohatému světu hrozí, že toto klepání na svou bránu už neuslyší, protože jeho svědomí dnes není schopno rozeznat, co je lidské.

Caritas in veritate (2009) - Důraz na svobodu - Vyvážení solidarity a subsidiarity - Caritas in veritate (2009) - Důraz na svobodu - Vyvážení solidarity a subsidiarity - Základní lidská práva - Integrální rozvoj - Rozvoj chudých zemí - Správně chápanou odpovědnost vůči životnímu prostředí

Caritas in veritate (2009) 17. … Integrální lidský rozvoj předpokládá odpovědnou svobodu jednotlivce i Caritas in veritate (2009) 17. … Integrální lidský rozvoj předpokládá odpovědnou svobodu jednotlivce i národů… … Jen tehdy, je-li rozvoj svobodný, může být integrálně lidský. X paternalismu, konstruktivismu

Caritas in veritate (2009) 21. … …rozvoj byl a nadále zůstává pozitivním činitelem, který Caritas in veritate (2009) 21. … …rozvoj byl a nadále zůstává pozitivním činitelem, který miliardy lidí zbavil bídy a který v poslední době dal mnoha zemím příležitost stát se účinnými aktéry mezinárodní politiky. X stálé představě, že je to tak špatné X rozdělení světa na první a třetí

Caritas in veritate (2009) 58. … Za připomenutí stojí také fakt, že hlavní pomocí Caritas in veritate (2009) 58. … Za připomenutí stojí také fakt, že hlavní pomocí pro rozvojové země v ekonomické oblasti je umožnit a usnadnit postupné pronikání jejich výrobků na mezinárodní trhy - to podpoří jejich plnou účast na mezinárodním ekonomickém životě. 33. … …jde například o vysoké celní sazby, ukládané ekonomicky rozvinutými zeměmi, které stále brání přísunu výrobků pocházejících z chudých zemí na trh v bohatých zemích. X tradičním formám rozvojové pomoci pro liberalizaci protekcionistických trhů!!!