Bitva o Eger Bitva o Eger — 1552

Bitva o Eger Bitva o Eger - 1552 tureckou ofenzívu a obléhání města odrazil István Dobó Po svém vítězství byl obviněn z překročení čerpání denních limitů zásob (!) Poté obviněn z vlastizrady, rok ve vězení Proč byl obviněn? Maďarská elita se dohodla s Turky na ústupcích výměnou za zachování alespoň části majetku a vlivu Dobó ukázal, že turecká armáda je k poražení a že je nutné se opřít o prosté lidi Stal se tudíž nebezpečím pro vládnoucí elitu – vstoupil do vyššího levelu mocenské hry

Kooperativní hry – tvorba koalic Příklad – tři účastníci projektu Celkový zisk projektu 12 Přínos účastníka A = 6, účastníka B = 4, účastníka C = 2 2 hráči mohou uzavřít koalici a dohodnout se na redistribuci výplat Jací dva hráči se pravděpodobně spojí?

Tvorba koalic - pokračování Spojí se hráči B a C – mohou si nejvíce polepšit a rozdělit se o přínos hráče A Toto je matematický důkaz proč často dochází ke spiknutí průměrných a podprůměrných proti těm nejlepším Prostor pro vyjednávání formou podbízení Vede v případě úplné racionality k vytvoření Nashovy rovnováhy

Řešení NSDAP pro VHK Žádný pevný koncept neexistuje Jen populistická hesla: přiměřené ceny, dělníkům práce, stabilitu příjmů pro střední vrstvy, ochrana před socialismem atd. Hlavní cíl: maximální posílení strany NSDAP – Volkspartei, nejvíce peněz ze stranických příspěvků, napojení na zemědělské ve vých. a sev. oblastech Německa (spojení s průmyslníky až mnohem později)

Nacistická hospodářská politika „Hitlerův hospodářský zázrak“ - Hitler převzal Německo v těžké krizi, díky intervenci státu dokázal zázračně snížit nezaměstnanost, nastartovat hosp. boom, platit široký sociální systém, nacistické Německo vzorem pro celý svět, všeobecná obnova prosperity a povznesení životní úrovně Vzorem pro okolní svět bojující s krizí Počátek západoněmeckého hospodářského zázraku? Otázka – kdy začala konjunktura – podzim 1932!

Boj s nezaměstnaností Hlavní problém nacistů po roce 1933 – v září 1934 – tzv. program Zimní pomoci – dary a charita Stát financuje sociální programy vzniklé na konci Výmarské republiky – tzv. První a Druhý Reinhardův program – veřejné práce - hl. osoba Günter Gerek Vláda poskytla do konce roku 1933 na vytváření nových pracovních míst přes pět miliard marek. Z toho přibližně 3,5 miliardy bylo skutečně utraceno do začátku roku 1936 Nationalsozialistische Volkswohlfahrt (NSV) - V roce 1939 měla NSV 17 milionů členů – pod ní fungovalo v roce 1939 8 000 jeslí a mateřských škol, provozovala rekreační střediska pro matky, poskytovala mimořádné příděly potravin početnějším rodinám Nacisté snižují státní výdaje na sociální oblast – vše platí sami Němci – z platu, ve formě příspěvků, „nucené“ dobrovolnosti Napomáhá také rozvoj zbrojního průmyslu a přemístění žen opět do domácnosti

Konkrétní zásahy v hosp. politice 1936 – zmrazení cen a mezd, zároveň zákaz stávek a kolektivního vyjednávání – vytlačení odborů Zavedeno přídělové hospodářství – na potraviny, ošacení, palivo Zahraniční obchod – s řadou zemí – bartelový obchod – Německo měnilo průmyslové zboží za potraviny a suroviny Nacisté posilují kartely, monopoly, ale zachovali soukr. Vlastnictví – zejm. na venkově, ale vlastník si nemohl rozhodnout pro koho bude vyrábět, ani za jakou cenu Plánování – dva 4-leté plány (1933-36), (1937-40) Prioritou – zbrojení – budování letectva, loďtsva, pozemní armády

Vytváření konzumní společnosti? Idea nacistů – zvýšení životní úrovně Němců přinese podporu režimu Symbolem – „lidové auto“ – Volkswagen – první vyrobeno v roce 1937 (Ferdinand Porsche) – sériová výroba nezačne – firma přeměna na zbrojní průmysl, boom až po roce 1945 Rádiový přijímač Masová turistika Plánování volného času Sociální jistoty – pouze pro Němce Nepodaří se vytvořit masovou konzumní společnost – není prioritou Němců stačí zajištění existenčních potřeb

Arizace žid. majetku – ekonomizace antisemitismu Postupné vyvlastňování židovského majetku představuje jeden z největších majetkových přesunů v novější evropské historii - spojeno s hospodářskou devastací evropských židů a jejich existenčních možností na hospodářském zničení Židů se podíleli jak regionální „župní hospodářští poradci“ NSDAP, starostové, landráti a městské správy, tak i průmyslové a obchodní komory a odborné skupiny Židovský majetek – především podniky a pozemky – byl většinou kupován hluboce pod cenou vyvlastňování židovského majetku postupovalo tak dynamicky i proto, že poskytlo nesčetným osobám, které z něho těžili, příležitost spojit naplnění ideologických záměrů nacistického vedení s vlastními hmotnými zájmy Účast bankovního sektoru, finanční byrokracie Loupež žid. kulturního dědictví – knihy, obrazy, koberce, nábytek, hudební nástroje

Kdo to platil? – I Obrovské státní výdaje – 1933-39 3x navýšení státních výdajů, až 1/3 HDP Obrovský státní dluh – maskován falšováním účetnictví Obrovská inflace – rozklad státních financí Zvyšování daní – 1933-39 – 3x Arizace – zestátnění židovského majetku (do 1939 více než 60 000 žid. podniků) Protekcionistická politika Víra, že válečné úspěchy zaplatí úspěšná válka Ekonomická situace dělnických mas odkázaných na mzdu v letech 1933-39 nijak markantně nezlepšila. Nominální hodinová mzda činila v roce 1933 jen 97% mzdy z roku 1932, přičemž její původní výše nedosáhla ani v roce 1939.. Moderní odhady kladou průměrné výše mezd v průmyslu až do roku 1937 pod úrpveň roku 1928 (což byl mimořádně dobrý rok). Teprve v roce 1939 vzrostla průměrná mzda na úroveň 108% v porovnání s uvedeným rokem 1928 – lidé brali méně než před krizí

Kdo to platil - II Hl. postava Hjalmar Schacht – renomovaný bankéř z VR Cílená inflace Výzkumný ústav metalurgický založený čtyřmi velkými společnostmi s kapitálem milion říšských marek byl oprávněn vydávat „mefo směnky“, za jejichž splatnost ručil stát a které byly kryty Říšskou bankou Právě těmito směnkami bylo v letech 1934-36 hrazeno 50% armádních nákupů. Jelikož Říšská banka kryla směnky tištěnými penězi, vzrostl počet bankovek v oběhu do konce března 1938 na šest milionů. Do stejného data bylo utraceno asi 12 milionů „mefo směnek“ Schacht se však už obával inflančního dopadu a v roce 1937 vydávání směnek zakázal. Místo nich se pak používaly daňové poukázky bezúročné státní dluhopisy

„Diktatura souhlasu“ Dobrovolná podpora většiny německého obyvatelstva Budování „národní pospolitosti“ – bez Židů Němci chápou období 1933-39 jako období klidu, normality Nemusejí řešit existenční problémy Sdílejí s nacisty touhu po obnovení silného Německa Vidí osobní výhody z dobrovolné kolaborace – dobré místo, plat, možnost získat část židovského majetku Antisemitismus státní politikou

Jaká byla nacistická hospodářská politika Není tvořena nacisty, ale konzervativci z období Výmarské republiky – hl. Schacht Sleduje trendy, které se prosadily i ve zbytku světa Nacisté chváleni v celé Evropě (Keynes) Proměna přichází po roce 1937 – zbrojní průmysl, větší důraz na nacistické cíle Nezvyšuje životní úroveň Němců, ale dalo jistotu Nelze hodnotit terminologií sociální, liberální, konzervativní

Nacismus jako moderní hnutí? Nacisté fascinováni novými technologiemi – automobilismus, letectví, zbraně, rozhlas Prosazují technické obory (lépe slouží válce) na úkor humanitních oborů (spojení s pseudovědou – rasistická teorie) Na straně druhé radikálně nezmění strukturu německé společnosti, spíše konzervativní model Racionalizace výroby jde velmi pomalu, spíše prodlužování pracovní doby Aktivismus spíše předstíraný Co je moderního na arizaci, holocaustu, nuceně nasazených, vězních, prodlužování pracovní doby, snížení mezd?

Plánování Součástí vývoje moderní společnosti Dva zák. modely: 1) rovina konkrétního jednání v oblasti plánování v hospodářství, výstavby, úprav prostorů, infrastruktury; 2) ideový základ představ o budoucím vývoji společnosti – zde např. i otázka konečného řešení, totalitní velkoplánování, použití násilí a destrukce Počátek masového plánování – I. světová válka a meziválečné období – doprovázeno rozmachem tzv. taylorizace, racionalizace a vědeckého managementu podle americké předobrazu Po krizi 1929-1933 - efektivní plánovací metody a keynesianismus jako „otázky přežití“; plánování v ekonomické oblasti, v oblasti pracovního tru, sociální politiky, plánocání prostoru, výzkumu, vzdělání Plánování se spojovalo s technizací a modernizací a optimismem v „lepší budoucnost“

Plánování po roce 1945 – Z x V Boom po roce 1945 Především proti krizím Středně a dlouhodobé plánování (10-15 let) Plánuje se na několika úrovních (vláda, ministerstva, podniky – vlastní odpovědnost) Pluralita názorů Zachováno pravidlo nabídky a poptávky Patří ke komunistické ideologii Víra v lepší budoucnost – totalitní jednání Klíčová centrální instituce – Státní plánovací komise Klíčové slovo – Ústřední výbor strany Pětiletky Neefektivní, chybí informace z trhu

RVHP RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci leden 1949 – Moskva byla hegemonem – surovinová, hl. energetická závislost Hl. posláním RVHP bylo spojit síly SSSR a jeho satelitů proti ekonomické síle Západu a stát se v soběstačným prostorem RVHP koordinovala vzájemný obchod členských zemí a hospodářskou pomoc. Až od šedesátých let byla snaha zvýšit míru integrace hospodářství Pro průmyslové země (Československo, NDR) nebyla RVHP přínosem Pro Moskvu nebyla RVHP prioritou, obrovský rozdíl mezi SSSR a satelity Hl. cíl Moskvy – spíše politický – mělo sloužit k prohloubení závislosti na Moskvě a zabránit obchodování se Západem

Normalizace Období 70. a 80. let - zásadní hospodářský obrat v 60. letech viděli ekonomové budoucnost v prohlubení tržní reformy x normalizace – utužení centrálně-plánované ekonomiky – byly vytlačeny veškeré tržní elementy a i nevelké možnosti pro individuální podnikání Na rozdíl od většiny socialistických zemí, které připouštěly doplňkový soukromý sektor (obvykle v rozsahu přibližně 5% pracovních sil), ČSSR se vrátilo k totální socializaci, k starým preferencím těžkého průmyslu a hornictví zásadní deficit – nedostatek odborníků důsledek čistek – managementy probrané prověrkami se obávaly rizika iniciativ natolik, že se nedařilo ani výnosným technickým inovacím – vniveč tak přišla řada tehdejších vynálezů, jako například gelové čočky, nové tkalcovské techniky apod.

Hospodářská strategie hl. cíle – saturace obyvatelstva a sociální klid – do ČSSR převzat Brežněvovský recept „reálného“, tj. konzumního socialismu: důraz na zvýšení sociálních jistot, sice preference některých skupin – horníků, ale mělo se týkat např. i důchodců či mladých rodin s dětmi, klíčová 1976 důchodová reforma V případě rodin s dětmi hrály roli i demografické předpovědi: proto podpora mladých rodin, novorozenecký boom – byl zaveden mateřský příspěvek, zvýšili se porodní podpory a přídavky na děti a začaly novomanželské půjčky s nízkými úroky V pol. 70. let vrchol bytové výstavby (ročně kolem 90 tisíc), především menších bytů na sídlištích první pol. 70. let – relativně úspěšné nobdobí, v letech 1971-1975 se peněžní příjmy obyvatelstva zvýšily o 30% a osobní spotřeba o 27% podpora automobilismu – ČSSR na špičce socialistického bloku, 1971 auto každý 17 občan, 1979 každý osmý, také boom chataření: 1969 měli občané 128 tisíc chat, 1973 160 tisíc, 1981 už skoro 250 000 – melouchy, šedá ekonomika atd…

Šedá ekonomika Přelom 70. a 80. let se odhadovala kapacita této sféry na 600 tisíc plných úvazků Začala vznikat zbohatlická vrstva – bylo prý až 30 milionářů (milion velkým jměním) – různí šéfové socialistických podniků, veksláci, populární umělci, prominentní funkcionáři, kteří se obohacovali různými protekcemi, levným nákupem zabaveného emigrantům atd. Oficiálně zakázáno (v okolním státech jinak), hl. problém – celé ilegální Proto sféra spekulací, protekcionářství, podvodů a nelegálních praktik, daňových úniků, devastace podnikatelské kultury

Hodnocení normalizace Tragické opožďování – vědecký a technický pokrok, know-how, klesá produktivita práce, nízká odbornost na všech pozicích Nesnižuje se surovinová a energetická závislost na SSSR Spíše orientace na zvyšování těžby hnědého uhlí, projekt vodního díla Gabčíkovo-Nagymáros a atomovou energii (Dukovany, Jaslovské Bohunice – Slovensko), největší investice za normalizace pět severočeských hnědouhelných velkoelektráren – všechny bez odsíření a tudíž s ekologicky katastrofálními následky Právě v 70. a 80. letech nám utekl Západ nejvíce Opožďování ve spotřebním průmyslu, službách

Jak na tom bylo ČSSR Československo a Rakousko – srovnání – po roce 1945 - obnova poválečného Československa rychlejší a předválečné úrovně bylo dosaženo již v roce 1948, zatímco u Rakouska až v roce 1950 ve srovnání se Švýcarskem činil v roce 1948 národní důchod na hlavu v Rakousku 35,6% a v Československu 44,2%, ale v roce 1990 v Rakousku již 79,2% a v Československu 38,5% V roce 1990 činil HDP Československa 50,4% úrovně Rakouska, zatímco v meziválečné době přibližně stejné Ekonomická výkonnost ČSSR byla v roce 1989 na úrovni 72% průměru EU, 70% úrovně Německa a 48% úrovně USA Klíčové zaostávání – období normalizace