Abstraktní expresionismus lyrická abstrakce I Abstraktní umění

Abstraktní expresionismus, lyrická abstrakce I.

Abstraktní umění po II. světové válce • Koncem II. světové války nový proud abstraktního umění – USA a Paříž • Rozšířilo se téměř po celém světě – poprvé hovoříme o internacionalitě • Nadvláda abstraktního umění v 50. letech – konec vývoje světového umění ?

Abstraktní expresionismus

Abstraktní umění dělíme: • Několik označení abstrakce po válce • 1–abstraktní expresionismus - vznik v USA • Pro některé projevy abstraktního expresionismu byl vytvořen název – action painting • 2) lyrická abstrakce – vznik ve Francii • Pro některé projevy lyrické abstrakce – tachismus (la tache = skvrna) • Souhrnný název pro různé směry abstraktního expresionismu je informel (informe = bez tvaru) • L‘art brut (umění v surovém stavu) – název pro tvorbu některých malířů

Abstraktní expresionismus – lyrická abstrakce • Nepředstavuje pevně vymezený umělecký směr – spíše základna pro různé výrazové možnosti • Společné – odpor ke geometrické abstrakci a odpor k figurativnímu umění • Umění se neváže na rozum a systematičnost, ale pouze na cit a spontaneitu • Chce osvobodit malíře od pravidel, formalismu, zákonů • Podněty u V. Kandinského, v metodě psychického automatismu u surrealistů, u orfistů a dadaistů

Francie • Nástup abstraktní vlny – výstava Mladí malíři francouzské tradice v roce 1941 – odpor proti nacismu – abstrakce v důrazu na barvu u mladých malířů • Wols (Wolfgang Schulze) – po roce 1946 – malba na plátno – abstraktní projev, který vyjadřuje tragické a úzkostné pocity člověka po válce • Jean Fautrier – v roce 1943 – cyklus Rukojmí – shluk barevných past vyjadřuje osud nevinných lidí za nacistické okupace Francie

Wols

Jean Fautrier Židovka, 1945 Rukojmí, 1944

Georges Mathieu • Přední představitel pařížské lyrické abstrakce • V 50. letech dosáhl proslulosti jeho nový způsob malby – gestická malba – nepřítomnost záměru a rychlost provedení • Improvizace, uvolněný rukopis a gesto • Vrhal na plátno barvy z dálky a užíval stříkací pistole, některé obrazy maloval veřejně a v kostýmu • Na jeho tvorbu lze také aplikovat termín taschismus

Georges Mathieu Pocta smrti, 1950 Iluze, 1948

Abstraktní pařížská škola • Hlavní představitelé – Hans Hartung, Serge Poliakoff, Nicolas de Staël a Pierre Soulages • Hans Hartung – paralelní nebo překřížené tahy štětcem, či údery košťat namočených v barvě, tvoří cykly, nesou označení T s letopočtem vzniku • Serge Poliakoff – charakteristický plošný styl, v jehož barevnosti bývá spatřován vliv ruských ikon

Abstraktní pařížská škola H. Hartung, T 1963 S. Poliakoff, Kompozice, 1957

Abstraktní pařížská škola • Nicolas de Staël – osobité barevné abstraktní kompozice, kterými vyjadřoval své vnitřní emoce a prudký temperament • Charakteristická je pastózně nanášená barva v souhře šedých tónů • Pierre Soulages – samouk, charakteristické široké pruhy černé barvy, které vyvolávají vzpomínky na svět středověku

Abstraktní pařížská škola N. De Staël, Koncert P. Soulages, Malba

Jean Dubuffet • Přední představitel informelu, v roce 1924 přestal malovat – pochybuje o smyslu malířství • Sbírá výtvarné projevy dětí, primitivů a duševně nemocných – otevřel v Paříži galerii • V roce 1942 začal opět malovat – sám nazývá svou malbu L‘art brut – surové umění • Inspiruje se grafitti, saharskou krajinou • Cykly – Groteskní krajiny, Ženská těla, Půdy, Terény, Zářící země • Nové techniky – plátno-koláž, botanické elementy, materiologie

Jean Dubuffet Postava ženy, 1950 Kráva, 1954

Abstraktní expresionismus v USA • USA – druhé světové středisko abstraktního expresionismu • Poprvé je Amerika v čele světového uměleckého vývoje, příjezd evropských moderních umělců na útěku před nacisty vytvořil předpoklady pro nástup mladší generace amerických malířů • Např. Jackson Pollock, Willem de Kooning, Arshile Gorky, Mark Rothko a další

Jackson Pollock • Nejslavnější z poválečných abstrakcionistů • Užíval automatické kresby již v roce 1943, ale princip tzv. dripp painting užil až v roce 1947 – barva je stříkána nebo lita přímo z plechovky na plátno ležící na zemi • Tak vznikala action painting – vyjadřuje umělcovy podvědomé stavy a pocity, a u diváka vyvolává dojem lyrické imaginace

Jackson Pollock • Z obrazu cítíme pohyby malíře, který obraz obchází a zpracovává barevnou hmotu tyčemi nebo kartáči • Tvůrčí proces je zápas malíře s obrazem ve stavu úzkosti, až do vyrovnání, vnitřního osvobození • Výsledek určuje nejen náhoda, ale také podvědomá nutnost – malíř je součástí obrazu

Pollock, Sbližování, 1952

Pollock při práci v ateliéru

Pollock, number 8

Pollock - film http: //www. youtube. com/watc h? v=z 0 xiovb. DML 0 Ukázka z filmu

Willem de Kooning • Holanďan, v roce 1945 si vytvořil svůj abstraktně expresionistický styl – síť organických forem, spojených černými, nakapanými liniemi • V letech 1946 -1948 pouze černobílé obrazy, po rove 1948 se vrátil k barvě • Roku 1950 začal pracovat na cyklu Ženy, brutální ve výrazu i podání (střídal štětec a špachtli) • Ve shluku linií a barevných skvrn vystupují schematické postavy

Kooning, Marilyn Monroe, 1954

Kooning, Žena, 1952